VAJIKRA (Lv 1,1-5,26) – šabat hachode

Tento šabat, který připadá na 1. den měsíce nisanu nazýváme šabat hachodeš – šabat měsíce. Paraša začíná slovem וַיִּקְרָ֖א (Vajikra, t.j. I zavolal) Hospodin Mojžíše…. V hebrejském textu slovo „Vajikra“ končí malým písmenem „alef“. Malé „alef“ nám naznačuje, že ten, kdo se opravdu učí Tóru a je schopen ji porozumět, musí být člověkem velice skromným a pokorným, podobně jako Mojžíš, o němž stojí psáno: וְהָאִ֥ישׁ מֹשֶׁ֖ה עָנָ֣ו מְאֹ֑ד מִכֹּל֙ הָֽאָדָ֔ם אֲשֶׁ֖ר עַל־פְּנֵ֥י הָֽאֲדָמָֽה – Mojžíš však byl nejpokornějším ze všech lidí, kteří byli na zemi (Nu 12,3). Bůh si vybral Mojžíše právě pro jeho skromnost a pokoru a ustanovil jej vůdcem národa synů Izraele, s nímž rád rozmlouval a jehož prostřednictvím vedl svůj vyvolený lid do zaslíbené země. Jeho vůdčí postavení v národě mu však nikdy nestouplo do hlavy a Mojžíš byl až do konce svého života stále nejskromnějším a nejpokornějším člověkem na zemi.
Pokračovat ve čtení “VAJIKRA (Lv 1,1-5,26) – šabat hachode” »

Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat para

O šabatu čteme dvě poslední parašijot 2. knihy Mojžíšovy. Tento šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce nisanu, v němž slavíme Peasch a naši předci přinášeli pesachovou oběť,se nazývá „Šabat para – Šabat krávy„. Ze schrány vyndaváme dva svitky Tóry a ze druhého svitku čteme poslednímu vyvolanému muži-maftírovi pasáž ze 4. kn. Mojžíšovy 19,1-22, kde se píše o červené krávě, jejímž popelem smíseným s vodou očišťuje kněz člověka, na kterém ulpěla rituální nečistota – tum’at met. Člověk, který se rituálně znečistil, např. se dotkl mrtvoly nebo náhrobku, nemohl přinášet oběti. Proto musel podstoupit týdenní proces očišťování. Teprve poté mohl přinést oběť.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat para” »

Paraša KI TISA (Ex 30,11-34,35)

 30,12

כִּ֣י תִשָּׂ֞א אֶת־רֹ֥אשׁ בְּנֵֽי־יִשְׂרָאֵל֮ Když budeš pořizovat soupis synů Izraele…

Má se tomu rozumět tak: když se rozhodneš zjistit jejich počet, abys věděl kolik jich je, nepočítej je podle hlavy (1, 2, 3….), ale ať každý dá (kousek stříbra o váze) půl šekelu a potom spočítej ony kousky stříbra, abys znal jejich počet.

וְלֹֽא־יִהְיֶ֥ה בָהֶ֛ם נֶ֖גֶףaby je nestihla pohroma. Protože nad sečtenými mívá moc עין הרע – uřknutí

Pokračovat ve čtení “Paraša KI TISA (Ex 30,11-34,35)” »

ŠOK! Izraelský paralympijský tým povede Tomio Okamura

Hodně štěstí!PUTNA (PUimová Tisková ageNturA): Ve snaze napodobit neuvěřitelný úspěch naší Ester Ledecké také na paralympiádě přijal izraelský Kneset na mimořádném zasedání 28. února 2018 v nočních hodinách zákon, kterým bylo uděleno izraelské občanství Tomiu Okamurovi a dosavadní Japanočech byl současně jmenován vedoucím závodníkem izraelského paralympijského týmu.

Trénink je základem úspěchu!
Trénink je základem úspěchu!

Izraelští paralympionici proti tomuto bezprecedentnímu zásahu do nominace na hry, začínající už za týden, ostře protestují.
Pokračovat ve čtení “ŠOK! Izraelský paralympijský tým povede Tomio Okamura” »

Paraša TECAVE (Ex 27,20-30,10) – šabat zachor

Šabat před Purimem nazýváme „šabat zachor“ neboli „šabat pamatuj“. V sobotu při raních bohoslužbách vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných mužů příslušnou parašu Tecave a z druhého svitku předčítáme maftírovi, osmému vyvolanému pasáž z 5. Mojžíšovy 25,17-19: זָכ֕וֹר אֵ֛ת אֲשֶׁר־עָשָׂ֥ה לְךָ֖ עֲמָלֵ֑ק – Paamtuj, co ti učinil Amálek… Touto pasáží si připomínáme proklatého Hamana, potomka amáleckého krále Agaga, který chtěl vyvraždit a oloupit všechny Židy v perské říši. Díky odvaze královny Ester a Mordechaje jeho plán ztroskotal a Haman byl po zásluze potrestán.
Pokračovat ve čtení “Paraša TECAVE (Ex 27,20-30,10) – šabat zachor” »

Zmařen pokus o atentát na ministra obrany Liebermana

Izraelské bezpečnostní složky povolily zveřejnění informace o zmařeném pokusu o atentát na ministra obrany Avigdora Liebermana. Shin Bet ( Israel Security Agency ), IDF a Izraelská policie odhalily uskupení Islámského Džihádu, která působilo v okolí Betléma s cílem útočit střelnými zbraněmi na židovské obyvatele Judeje a Samaří zejména v oblasti Gush Ezion, kde také ministr Lieberman bydlí. Na silnici po níž cestuje do Jeruzaléma byla umístěna zápalná nálož, která měla explodovat v době, kdy tudy ministr Lieberman pojede. 6 teroristů bylo zatčeno a  předáno k vyšetřování Israel Sechurity Agency (Shin Bet, Shabak) .
Pokračovat ve čtení “Zmařen pokus o atentát na ministra obrany Liebermana” »

Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)

V pátek, 16. února byl první den měsíce adaru, tudíž roš chodš adar. Stojí psáno „מִשֶּׁנִּכְנַס אַדָּר מַרְבִּים בְּשִׂמְחָה – Když nastoupil adar, zvětšujeme radost“ (traktát Ta’anit 29a).

וְיִקְחוּ־לִ֖י תְּרוּמָ֑ה מֵאֵ֤ת כָּל־אִישׁ֙ אֲשֶׁ֣ר יִדְּבֶ֣נּוּ לִבּ֔וֹ תִּקְח֖וּ אֶת־תְּרֽוּמָתִֽי  25,2 Vyberte dar pro mne od každého, kdo jej ze srdce dobrovolně odevzdá.Dává-li člověk prostředky na svaté účely (לשם השמים), věnuje je vlastně sám sobě, neboť nebesa nemají potřebu ve zlatě, ani ve stříbře. Jeho dar- תְּרוּמָ֑ה je mu na nebesích „připsán k dobru“. Pokud se na to díváme z tohoto úhlu, pak vlastně člověk nedává, ale přijímá.  (Podle díla שפת אמת rabína Jehudy Arieho Leiba Altera, 1847-1905, Gere rebe ).
Pokračovat ve čtení “Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »

Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim

Šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce adaru (první a druhý den roš chodeš budou ve čtvrtek, 15. a v pátek, 16. února), nazýváme šabat šekalim. Vyndáváme dva svitky Tóry a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftirovi pasáž z Ex 30,11-16.

וְאֵ֨לֶּה֙ הַמִּשְׁפָּטִ֔ים אֲשֶׁ֥ר תָּשִׂ֖ים לִפְנֵיהֶֽם 21,1 – A toto jsou zákonná ustanovení, která jim předložíš . Proč tato slova, kterými naše paraša začíná, jsou ihned za přikázáním o oltáři (20,24-25)? Komentátor rabi Šlomo Jicchaki, zv. Raši (1040-1105) vysvětluje tuto blízkost tím, že Sanhedrin (soudní dvůr) zasedal nedaleko oltáře, v chrámové místnosti, zvané sál z tesaných kamenů – liškat ha-gazit. U všech národů světa nejsou zákony určující mezilidské vztahy považovány za náboženskou povinnost. Naopak, jsou považovány za občanskou či stavovskou povinnost, za povinnost společnosti vůči jedinci a naopak. Jejich cílem je udržet ve společnosti a ve státě pořádek a řád. Pro nás však i tyto čistě „sekulární“ zákony představují ustanovení, která jsme dostali na Sinaji, a proto mají svatost micvy. Podobně jako chrámové oběti byly určitým specifickým projevem služby Bohu, tak i plnění zákonů je námi považováno za určitý druh služby Bohu. Tóru si můžeme představit jako obrovský královský palác s  613 nádhernými sály a komnatami, které názýváme micvot. Abychom mohli vejít do paláce a navštívit všech 613 sálů a komnat, musíme mít především klíč od hlavní palácové brány, kterou si jím odemkneme. Malý klíč nám umožní vstup do nejkrásnějších a nejskytějších míst paláce. Tímto klíčem je pro nás ono klasické: ואהבת לרעך כמוך“ – A budeš milovat svého bližního jako sebe sama (neboť on je jako ty)“ (Lv 19,18). O tomto přikázání – micvě řekl rabi Akiba, že to je כלל גדול בתורה – velké pravidlo v Tóře. Pokud tedy chceme proniknout do hlubokých tajů Tóry, musíme nejdříve mít malý klíč, kterým si odemkneme její brány. Tudíž každý z nás musí být především ČLOVĚKEM, aby mohl vstoupit do všech 613 komnat paláce.
Pokračovat ve čtení “Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim” »

Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)

Pouze dvě paraši v celé Tóře nesou jméno nežidovské osobnosti. Tato a ještě paraša Balak (Nu 22,1-25,9). V této souvislosti nutno podotknout, že midraš Tanchuma, Jitro 7 uvádí, že slova „ויחד יתרו (vajichad Jitro) – radoval se Jitro“ se mají číst „יתרו ויהד (vajihed Jitro) – stal se Židem“.

18.1  וַיִּשְׁמַ֞ע יִתְר֨וֹ…. אֵת֩ כָּל־אֲשֶׁ֨ר עָשָׂ֤ה אֱלֹהִים֙ לְמֹשֶׁ֔ה וּלְיִשְׂרָאֵ֖ל עַמּ֑וֹ כִּֽי־הוֹצִ֧יא יְהוָ֛ה אֶת־יִשְׂרָאֵ֖ל מִמִּצְרָֽיִם׃   „Jitro…uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.“ Stojí přece napsáno „vše, co Bůh učinil“, proč je opět napsáno, že je vyvedl z Egypta? Protože východ z Egypta umocnil takovým způsobem svatost, která „otevřela dveře“ pro cizí a vzdálené víře v Hospodina, a tito se mu pak mohli přiblížit. A tato veliká síla svatosti přitahovala veškerou dobrou vůli, která se nacházela na Zemi. Tím, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta, byla dána Jitrovi možnost přiblížit se této svatosti a konvertovat. (Podle díla rabiho Jehudy Arie Leiba z Góry שפת אמת)
Pokračovat ve čtení “Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)” »

Nový rok stromů -TU BI-ŠVAT

Připomeňme si, že od úterního večera do středečního večera, 30.- 31.ledna slavíme Tu bi-švat neboli Nový rok stromů. Původ tohoto svátku nalezneme v Mišně, traktát Roš hašana 1:1, kde se hovoří o čtyřech nových rocích. Jedním z nich je právě Nový rok stromu –ראש השנה לאילן, jak zní přesně jeho název. V mnoha židovských obcích se pořádá v předvečer svátku (o erev Tu bi-švat) slavnostní hostina, kterou nazýváme SEDER TU BI-ŠVAT. Při níž se, podobně jako o pesachovém sederu, pijí postupně 4 poháry vína. Nejdříve pohár bílého vína, symbolizuje přírodu, která se ještě neprobudila ze zimního spánku, druhý pohár bílého vína s trochou červeného, což symbolizuje probouzející se přírodu, tedy 15. den měsíce švatu. V třetím poháru je o něco více než polovina červeného vína a o trochu méně bílého, to představuje „boj“ mezi chladnými a teplými jarními dny, kterých je však již více, což je období Pesachu. Konečně čtvrtý pohár je plný červeného vína, které představuje léto, slunné a horké dny, kdy je na stromech dozrálé sladké ovoce. Také se je jí mnoho druhů ovoce a ořechů. Mezitím se čtou z knihy חמדת ימים (Chemdat jamim) úryvky z Tóry, Talmudu, midrašů a knihy Zohar, v nichž se píše o stromech. Tento zvyk pořádat SEDER TU BI-ŠVAT vznikl v kruzích židovských mystiků-kabalistů v 17. století.
Pokračovat ve čtení “Nový rok stromů -TU BI-ŠVAT” »

Benjamin Netanjahu v rozhovoru s prezidentem Trumpem v Davosu + video