Parašat Šlach lechá (Nu 13,1 – 15,41)

Ohodnoťte článek

TóraNu 13,1

V paraše Lech lechá (Gn 12,1n) komentují naši učitelé, včetně Rašiho, Hospodinova slova k Abrahamovi „Odejdi ze své země…“ takto: A bude ti to k dobru a ku prospěchu.

Ve stejném smyslu bychom mohli komentovat první slova dnešní paraši šlach lechá. Všemohoucí říká Mojžíšovi שלח לך אנשים“: – Pošli muže….“ Pošli muže, aby prozkoumali zemi…. a bude ti to k dobru a ku prospěchu. Hospodin již dříve rozhodl, že Mojžíš zaslíbenou zemi spatří, ale nevejde do ní. Nyní tedy díky průzkumníkům, které Mojžíš poslal a kteří zemi zaslíbenou pomluvili, byl vstup izraelských kmenů do ní odložen o čtyřicet let. Tak se dostalo Mojžíšovi ještě dalších čtyřicet let života.

(Podle díla pražského rabína Jonatana Eybeschütze, 1690-1764 “Tiferet Jehonatan“)

Nu 13,22

ויבא עד חברון – a přišel do Chebrónu…

Raši uvádí, že to byl Káleb, který tam přišel, aby se modlil na hrobech praotců. Odělil se od ostatních zvědů, aby se náhodou nepodlehl jejich špatnému vlivu, co se týče mínění o zaslíbené zemi. Proto také Všemohoucí říká (Dt 1,36): „Jenom Káleb, syn Jefunův, ten ji (zemi) spatří, jemu a jeho synům dám zemi, na níž stanula jeho noha, protože se cele oddal Hospodinu.“  V knize Soudců 1,20 se též uvádí, že Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš. O Kálebovi a Jehošuovi, kteří se se neztotožňovali s názory ostatních zvědů viz též traktát Sota 34a.

 

Nu 15,32

וימצאו איש מקשש עצים ביום השבת – přistihli muže, který v den odpočinku sbírá dříví…

Ve svém komentáři vrchní rabín Velké Britanie dr. Joseph H. Hertz (1872-1946) uvádí, že se jednalo o člověka, který úmyslně porušil šabat. Porušení šabatu se přirovnává k modloslužbě. Objasňuje se to tak, že člověk, který dodržuje zákony šabatu, vydává svědectví o tom, že svět byl stvořen a odmítá myšlenku o věčné existenci hmoty a o jejím náhodném vzniku. Člověk stvořený k Božímu obrazu má velkou zodpovědnost: jeho chování musí být podobné tomu, jak se Stvořitel projevuje ve světě.