V bazilice v Jeruzalémě se Velikonoční vigilie slavily v sobotu dopoledne

Ohodnoťte článek

Jeruzalém. V bazilice Božího hrobu se zpěv latinské liturgie Aleluja z Velikonoční vigilie rozezněl již v sobotu před polednem. Důvodem je dosud platné status quo, tedy předpis, který vydal roku 1757 turecký sultán a přesně vymezuje místa a časy, ve kterých mohou jednotlivé křesťanské církve slavit svoji liturgii. Latinská církev v té době totiž slavila Velikonoční vigilii v sobotu ráno a protože se od té doby z různých důvodů nepodařilo uzavřít novou dohodu, trvá tato situace na nejposvátnějším místě křesťanské víry doposud.

Velikonoční bohoslužbě zde předsedal latinský jeruzalémský patriarcha Fouad Twal a trvala déle než tři hodiny. Účastnili se jí pomocní biskupové, apoštolský nuncius v Jordánsku a Iráku, četní kněží, zasvěcené osoby a samozřejmě mnozí poutníci.

Nynější bazilika stojí na místě smrti a zmrtvýchvstání Krista. Historické zápisy v mnoha dokumentech i archeologické důkazy potvrzují tuto jistotu zakotvenou ve víře. V této souvislosti není bez významu ani skutečnost, že po zboření Jeruzaléma roku 135 n.l. nechal císař Hadrián právě na tomto místě postavit kapitol nového města Aelia Capitolina, aby zahladil stopy historické i zeměpisné přítomnosti Krista. Autenticitu místa potvrzuje také bazilika, která zde byla zbudována počátkem 4. století a stala se pak na několik století středem křesťanského Jeruzaléma.

Ve všech katolických farnostech Svaté země je liturgie Velikonoční vigilie slavena v sobotních večerních hodinách ve shodě s církevními předpisy o slavení Velikonoc, které počátkem padesátých let 20. století zavedl papež Pius XII.

(mig)

Přetištěno s laskavým souhlasem české redakce Vatikánského rozhlasu.

Původně publikováno pod názvem V bazilice Božího hrobu se Velikonoční vigilie slaví v sobotu dopoledne.