Paraša NASO (Nu 4,21-7,89)

Ohodnoťte článek

V dnešní paraše Naso je pořadí takové: Nejdříve je část pojednávající o sota, o ženě, která se dostala na scestí (5,11-31) a po ní je část pojednávající o nazírovizasvěcenci (6,1-21).

Ve třetím oddílu Mišny „Našim-Ženy“ je pořádek traktátů obrácený. Nejdříve stojí traktát „Nazír“ a až po něm je traktát „Sota“.

Ptali se gurského (Góra Kalwaria v Polsku) rebeho  Abrahama Mordechaje Altera (1866-1948) proč je v Mišně nejdříve traktát Nazír a až poté traktát Sota, když v Tóře je tomu naopak, nehledě na to, že naši učenci říkali: „Ten, kdo vidí ženu, která se dostala na scestí ve své špatnosti (sota), nechť se zdrží – יזיר  pití vína“ (Nazír 2a).

Rebe jim odvětil: Základní cestou Tóry je „סור מרע ועשה טוב – vyhýbej se zlu, konej dobro“ (Žalm 37,27). Nejdříve je nutné vyvarovat se (vzdálit se od) zlého a potom konat dobro. Proto naši učenci říkali, že ten, kdo vidí ženu, která se dostala na scestí, má se z toho poučit  a „vzdálit se od zlého“. Potom dojde k fázi „konej dobro“ a zdrží se pití vína. Avšak moudří mnoha pokolení mohou svědčit o tom, že člověk, pro neustálé soustředění se na „vyhýbání se zlu“, může nakonec propást fázi „konej dobro“. Proto doporučují neustále konat dobro a tak se automaticky vyhneme zlu, neboť nezbyde čas ani na přiblížení se ke zlu, natož na jeho páchání. Náznak na takové optimální řešení problému se nachází právě v pořadí traktátů výše uvedeného oddílu Mišny, kde traktát Nazír stojí před traktátem Sota.