Paraša VAETCHANAN (Dt 3,23 – 7,11)

Ohodnoťte článek

3,25

אעברה נא ואראה את הארץ הטובה

Kéž smím přejít  Jordán  a spatřit tu dobrou zemi…Je přece pochopitelné, když by Mojžíš přešel Jordán, tak by viděl kenaánskou zemi. Právě proto, podobně jako Mojžíš, musí vždy člověk prosit Všemohoucího, aby mu dopřál vidět vždy dorou stránku té či oné věci.Proto Mojžíš prosil Hospodina, aby mohl „spatřit tu dobrou zemi…“, neboť chtěl vidět erec Jisrael z té dobré stránky. (Podle díla Ohel Tora)4,15

ונשמרתם מאוד לנפשותיכם

Velice se tedy střezte pro své duše.

Vlastně by by mělo být napsáno:“ ושמרתם את נפשותיכם – střezte své duše“. Proč je však napsáno: „ונשמרתם – střezte se tedy“? Takto napsaný text nám naznačuje, že se jedná o přikázání, které nám ukládá za povinnost chránit si naše tělo a zdraví. Toto je význam zde uvedeného verše: „ונשמרתם מאוד – velice se tedy střezte“: Snažte se chránit zdraví svého těla לנפשותיכם pro své duše, neboť v nemocném těle je i nemocný duch. Obojí je pro člověka velmi důležité – jak fyzické, tak i duševní zdraví.

(Podle díla Or Cadikim (paraša Vaetchanan), sbírky výkladů k Tóře a dalším částem bible, Kolomea 1886).

4,15

ונשמרתם מאוד לנפשותיכם

Velice se tedy střezte pro své duše.

Když zlý pud nemá již žádnou jinou možnost, jak člověka přinutit ke hříchu, tak ho začne svádět, aby si tento vymýšlel různé půsty a dpodržoval je, tj. nejedl a nepil. Tyto půsty pak tak oslabí lidské tělo a vysají z něj veškerou sílu. Takto zcela posty zesláblý člověk nebude mít již dostatek sil k tomu, aby správně sloužil Bohu a o to více nebude mít sílu, aby se se účinně bránil hříchu.

(Podle slov Baal Šem Tova, 1698-1760,  zakladatele novověkého chasidismu)

5,12

V této paraše se setkáváme podruhé s Desaterem, které oproti první verzi v knize Exodus má malé změny v textu. Lze to vysvětlit tím, že první desky Zákona s vytesaným textem stvořil Hospodin, ale tyto desky Mojžíš ve své prchlivosti rozbil pod horou Sinaj, když zjistil, že se synové Izraele oddali modloslužbě klanějí se zlatému teleti. Druhé desky si již musel Mojžíš vytesat sám (Ex 34,1n) a potom na ně Hospodin napsal slova Desatera. Toto Desatero je však oproti původnímu o některá slova rozšířené.

שמור את יום השבת לקדשו – Dbej na den odpočinku, že ti má být svatý.

V Exodu 20,8 však čteme זכור את יום השבת לקדשו – Pamatuj na den odpočinku….

Máme zde dvě povinnosti – dbát, tedy dodržovat šabat (Deuteronomium)  a pamatovat na šabat (Exodus).

Proto také židovské ženy rozsvěcují v předvečer šabatu dvě šabatové svíce. Jednu za slovo pamatuj a druhou za slovo dbej.