Izraelský premiér: Zaútočím na Írán sám, bude-li to nutné

Ohodnoťte článek

Binjamin Netanjahu
Binjamin Netanjahu

Předseda izraelské vlády Binjamin Netanjahu (Binyamin Netanyahu) včera slíbil, že do konce jeho příštího premiérského funkčního období nebude mít Írán program výroby jaderných zbraní.

V rozhovoru na Kanálu 2 izraelské televize Netanjahu prohlásil, že pokud to bude nutné, povede izraelský útok na Írán nezávisle, dokonce i bez podpory USA.

„Když bývalý premiér David Ben-Gurion vyhlásil vznik Státu Izrael, bylo to se souhlasem Američanů? Když bývalý premiér Menachem Begin bombardoval irácký jaderný reaktor, bylo to se souhlasem Američanů?,“ otázal se Netanjahu.

„Pokud existuje někdo, kdo jako předseda vlády Izraele nemůže jednat v záležitostech, které jsou zásadní pro stát, pro jeho budoucnost a pro jeho bezpečnosti, a závisí na souhlasu jiných, pak si nezaslouží vést,“ prohlásil premiér.

„Když jsme neměli stát, když jsme neměli armádu a když nám někdo hrozil zničením a pak nás skutečně zničil, šli jsme a prosili jiné,“ řekl. „Dnes neprosíme, připravujeme se.“

Rozhovor s Netanjahuem následoval po nedělní investigativní reportáži, podle níž on a ministr obrany Ehud Barak nařídili v roce 2010 armádě a zpravodajské službě připravit se k vojenskému úderu na Írán.

Podle reportáže se však oba setkali s tvrdým odporem tehdejšího náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil generálporučíka Gabiho Aškenaziho (Gabi Ashkenazi) a tehdejšího ředitele Mosadu Meira Dagana.

V reakci na Daganovo obvinění, že se Netanjahu a Barak pokusili „přivlastnit si“ válku, premiér odvětil, že „odpovědnost v konečném důsledku leží na předsedovi vlády.“

Na reportáž reagoval také Barak, který uvedl, že není pravdivé Aškenaziho a Daganovo tvrzení, že rozkaz, který obdrželi, by znamenal, že by měli jít do války. „Předpoklad, že pokud něco nedoporučí náčelník generálního štábu, pak se pro to nemůžete rozhodnout, nemá v ničem oporu. Náčelník štábu buduje operační kapacitu, měl by nám profesionálně říct, co si myslí, že by se mělo udělat a co ne, a může také doporučovat, ale v konečném důsledku to může být provedeno i proti jeho doporučení.“

Kanálu 2 poskytl rozhovor také Netanjahuův předchůdce ve funkci předsedy vlády Ehud Olmert, který Netanjahua zkritizoval za jeho hrozbu útokem na Írán i bez podpory Američanů.

„Co je to za řečí o tom, že o svém osudu rozhodneme sami a nebudeme brát ohled na nikoho jiného?,“ uvedl Olmert. „Vysvětlete mi někdo prosím přesně, s jakými letouny budeme útočit, pokud se rozhodneme útočit sami, proti názoru jiných? Budou to letouny, které si tu sami vyrobíme? S čími bombami budeme bombardovat? S bombami, které jsme vyrobili? A pokud zjistíme, že nám něco chybí, koho o to požádáme? Ty, do jejichž tváře dnes pliveme? Toho, u něhož jsme udělali vše pro to, aby nebyl prezidentem USA?“ prohlásil ex-premiér v narážce na to, že Netanjahu údajně dává přednost tomu, aby ve volbách v USA zvítězil Mitt Romney nad Barackem Obamou.

Binjamin Netanjahu na Olmertova slova reagoval. „Co nyní slyším je to, že bychom měli říct: ‘V této záležitosti, která ohrožuje naši budoucnost, dáváme klíče (k řešení) Američanům. Ti ať rozhodnou, jak eliminovat hrozbu, která ohrožuje naši samotnou existenci.’ To není můj přístup. Mým přístupem je, že pokud to mohou udělat jiní, pak výborně, ale pokud není jiná možnost a my jsme dotlačeni ke zdi, pak uděláme co je třeba, abychom se ochránili.“

 sc

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Netanyahu: I Will Attack Iran Alone if Necessary.

3 komentáře u „Izraelský premiér: Zaútočím na Írán sám, bude-li to nutné“

  1. Neznám žádný jiný stát, který kdy po vyhrané válce, ve které se navíc bránil zákeřné a podlé argesi, vrátil útočníkovi získaná území. Z vlastní zkušenosti vím, že Arabové šlechetnost neocení a vykládají si ji jako slabost. Uznají Vás pouze (O tom, jestli si Vás budou vážit, se dá pochybovat.) jako ještě tvrdšího bojovníka, nežli jsou oni sami. Je to naprosto středověké myšlení, které se do naší doby možná už nehodí, ale my s tím nic neuděláme a čím dříve západní svět pochopí myšlení a nenávist muslimů, tím pro něj bude lépe. Již několikrát útok Arabů Izrael odrazil, ale každý další útok bude jen zákeřnější a hůře zvladatelný. Preventivní přesněmířený úder na vojenské cíle je podle mne rozhodně v této situaci na místě a bude stát méně životů, než pozdější plánovaný útok muslimů na civilní obyvatelstvo s použitím masívního nasazení vlastních jaderných zbraní. (Doufám jen, že informace o tom, že Írán již koupil ze země bývalého Sovětského svazu čtyři rakety s jadernými hlavicemi, neodpovídá skutečnosti, nebo že se je podaří nějakým způsobem zneškodnit.) Následná odveta Izzraele nebo jeho spojenců, a to je také třeba si uvědomit, by byla tak strašlivá, že ji svět dosud nepoznal. Raketová sila v Íránu nejsou navíc obsluhována normálními vojáky, ale příslušníky fanatických revolučních gard. Ač téměř neznám pocit závisti, zde ho cítím a také se smutkem srovnávám odhodlání Vašeho národa se bránit se současnou povahou českou. Romney má daleko realistější pohled nejen na muslimy ale i na rozpínavé tendence Ruska než populistický Husajn Obama. Ač jsem velmi mírné povahy, pana předsedu Netanjahua plně chápu. Zde nejde o válečné štvaní, jak by nám kdosi chtěl namluvit, ale o starost o osud a existenci vlastního národa. Má jen tak malé území a ani to mu není přáno. Několika údery na podzemní továrny a sila zcela zjevně přece nechce Izrael vymazat Írán z mapy světa, jak to ovšem Írán slibuje druhé straně. Hraje se o čas a rozhodnutí je velmi těžké. Jak jsem již psal na jiném místě, připomíná mi to se vším všudy Mnichov.

    1. Uvidíme. Nikdo z nás jistě nejásá nad perspektivou jakékoliv vojenské konfrontace s Íránem, ale předem jí vylučovat znamená dávat íránského establishmentu bianco šek k jadernému programu. Ideální by byla změna íránského režimu zevnitř.

Komentáře nejsou povoleny.