Betlém bez křesťanů?

Betlém bez křesťanů? 2.00/5 (40.00%) 1 ohodnocení

Chrám Narození Páně (Church of the Nativity)
Chrám Narození Páně (Church of the Nativity, כנסיית המולד)
foto Wikipedia

V páteční (21.12.12) příloze deníku Jisrael ha-jom – ישראל היום zvané ha-Šavua – השבוע novinář Nadav Shragai publikoval velmi zajímavý článek s názvem Betlém, muslimské město.

Betlém je turistickou hvězdou Palestinské autonomie. Roku 2009 navštívilo Ježíšovo rodiště milion turistů a poutníků a v loňském roce to bylo jeden a půl milionu. Koncem letošního roku se očekává nový rekord návštěvnosti.

Obrovský příliv turistů do Betléma ovlivnilo několik faktorů: laciné hotely (25 $ na noc, což je čtyřikrát méně než v sousedním Jeruzalémě), levnější občerstvení v místních restauracích a bistrech a nízké ceny upomínkových předmětů s křesťanskou tematikou, např. růžence, kříže a betlémy vyřezané z olivového dřeva. Poutníky nezajímá, že většina betlémských suvenýrů pochází z Číny.

Současný Betlém má 32 tisíc obyvatel, z nichž podle oficiálního vyjádření betlémské radnice je 40 procent křesťanů. Tento údaj je však sporný, neboť autor článku uvádí odkaz na dr. Amnona Ramona z kruhu religionistiky Hebrejské univerzity, který již před sedmnácti lety (r. 1995) uváděl, že v Betlémě je 35 % křesťanů. Dnes se jejich počet pohybuje mezi 20 – 25 procenty, což je mezi šest a půl až osmi tisíci obyvatel. Jeden z významných novinářů a badatelů zabývající se otázkou Palestinců více než 45 let Danny Rubinstein poukazuje na skutečnost, že roku 1948 Betlém a okolí zaplavily tisíce muslimských běženců z vesnic jižně od Jeruzaléma a v oblasti vznikly tři utečenecké tábory. Na základě svého bádání Rubinstein tvrdí, že křesťané postupně opouštějí Betlém, neboť arabský nacionalismus obecně a palestinský zvláště, se staly náboženskou záležitostí. Dříve jste v betlémských ulicích mohli jen sporadicky vidět ženy zahalené dle muslimské tradice. Dnes tam uvidíte jen málo žen, které nejsou oblečeny podle přísných pravidel islámu. Se sílícím islámem se veškerý životní styl města změnil a křesťané se cítí ve svém městě jako v kulturním a náboženském ghettu, uvádí Rubinstein.

Jeden z betlémských muezínů se nechal slyšet ve smyslu, že „až skončíme s Židy, tak dojde i na vás“, t. j. křesťany. Nezanedbatelnou roli hraje konflikt mezi palestinskými teroristy a Izraelem, zvláště od počátku druhé intifády (od října 2000). V tomto konfliktu jsou místní křesťané mezi „kladivem a kovadlinou“, proto se nelze divit, že se představitelé křesťanských církví v čele s bývalým latinským patriarchou Michelem Sabbahem, anglikánským biskupem a řeckokatolickým arcibiskupem postavili na Arafatovu stranu. Tehdy křesťanští obyvatelé severního předměstí Betléma, Bejt Džaly, které sousedí s jižní jeruzalémskou čtvrtí Gilo, trpěli nadvládou různých teroristických muslimských skupin beduínů, Tanzímu, pluků Mučedníků Al-Aksy a dalších, které si své pozice pro ostřelování Gila vybraly v blízkosti kostelů, křesťanských institucí a křesťanských domů. Je samozřejmé, že při odvetné střelbě IDF bylo mnoho křesťanských domů poškozeno. Tehdy obyvatelé Bejt Džaly žádali Arafata, aby zamezil střelbě na Gilo z jejich města. To však rozlítilo teroristy, kteří zahájili proti křesťanům Bejt Džaly psychický i fyzický teror, včetně loupeží majetku a půdy a násilného vymáhání „daně intifády“ a záměrného poškozování kostelů a klášterů.

Dnes, po deseti letech se situace zlepšila, ale to nezastavilo odchod křesťanů z  jejich tradičních měst a obcí v  Palestinské autonomii. Mnozí betlémští křesťané tvrdí, že se jedná pouze o dočasný klid.

Roku 1967, po Šestidenní válce  se 550 významných křesťanských osobností obrátilo na Izrael s žádostí, aby ten anektoval Betlém jako Východní Jeruzalém, neboť jen tak budou obě křesťanská svatá místa bez překážek dostupná všem věřícím. Vláda Leviho Eškola to odmítla z obav před demografickými změnami, které by z toho vyplývaly. (Což byla chyba – D.M.) Podruhé se významní křesťané z obav o osud svých souvěrců obrátili na Izrael, aby neopouštěl území Betléma. Předání města Arafatovi bylo zakotveno v dohodách z Osla (1993). Izrael opět přání křesťanské komunity nevyhověl nebo vzhledem k dohodám ani vyhovět  nemohl. (Čas prokázal, že dohody z Osla byly fatální chybou Rabinovy vlády a stály životy tisíce obětí na obou stranách – D.M.).

Potřetí se křesťané obrátili na Izrael roku 2003 s prosbou, aby změnil původní plán stavby bezpečnostní zdi oddělující území PA od Izraele. Zde Izrael křesťanské komunitě Betléma vyhověl a částečně změnil plán stavby zdi, který ve své původní verzi zcela odděloval Betlém od Východního Jeruzaléma s křesťanskými svatými místy.

Jak se v stati uvádí, odchod křesťanského obyvatelstva z PA, zvláště pak z oblasti Betléma, je součástí hromadného exodu nejstarších křesťanských komunit ze zemí, kde vládne islám. Podobně tomu je nyní v Egyptě, který v poslední době opustilo na sto tisíc křesťanů a Irák opustily desítky tisíc křesťanů. (Jaký osud po Asadově pádu čeká syrské křesťany a další menšiny, lze jen těžko předvídat, rozhodně se nemohou těšit na nic dobrého – D.M.). Betlémské předměstí Bejt Džalu opustilo 25 tisíc křesťanů, z nichž většina našla nové domovy v Chile a Jižní Americe. Dnes žije v Bejt Džala pouze šest tisíc křesťanů.

(Kráceno)

překlad rabín Daniel Mayer

1 komentář u „Betlém bez křesťanů?“

  1. To mi neva, mě vadí když poznávací výlety židovských obcí /tvářící se pro.izraelsky/ z našich Luhů a Hájů bydlí v Betlémě a říkají, že u „našinců“ je to o moc dražší. To je jako když si Žid jde něco koupit přes kopec do Sudet a u Němce v hnědé košili by si chtěl koupit šoulet, protože „voni v tom maj pane Henlein to sádlíčko z vykrmenější husy a navíc mě ještě nějaký ty Rajchsmarky zbyly po tetě, co jste ji poslali na gesundkůru direkcijón do toho pěknýho Terezína“.

    Je to v kontrastu s tím co se děje v Hebronu, kde 500 osadníků vylidňuje arabský starousedlíky.
    Ja na to : „No jo Kóhn vono se furt něco děje, hlavně když doma je klid.“

Komentáře nejsou povoleny.