Schneersonova chasidská knihovna předmětem ostrého sporu USA a Ruska

Ohodnoťte článek

židovská náboženská knihaMezi USA a Ruskem probíhá již více než dva roky ostrý právní a diplomatický spor o rozsáhlou sbírku knih rabína Josefa Jicchoka Schneersona (Yosef Yitzchok Schneersohn, יוסף יצחק שניאורסאהן, Йосеф Ицхoк Шнеерсон), známou jako „Schneersonova knihovna“ (Библиотека Шнеерсона), „Schneersonova sbírka“ (Собрание Шнеерсона) nebo také jako „Chasidská knihovna“ (Хасидская библиотека).

Rozsáhlá sbírka talmudské literatury, rarit židovského tisku a dalších cenných knih –  12 tisíc knih, 50 tisíc dokumentů a 381 rukopisů shromažďovaných od 18. století – patřily rabínu Schneersonovi a nacházela se v rabínově domě v Lubaviči (Любавичи) v dnešní ruské Smolenské oblasti.

Přesun chasidské knihovny z Lubaviče a zestátnění

Rabínův dům knihovna opustila během I. světové války v roce 1915, kdy byla kvůli postupující frontě převezena do úschovy, přičemž ovšem část sbírky zůstala v Moskvě v Persicově a Poljakově knižním skladu.

Po bolševickém převratu v listopadu 1917 tuto část sbírky „znárodnili“ bolševici a byla zařazena do fondu tehdejšího Rumjancevského muzea (Румянцевский музей), následně Leninovy státní knihovny SSSR (Государственная библиотека СССР им. В. И. Ленина), dnešní Ruské státní knihovny (Российская государственная библиотека).

Představitelé lubavičských chasidů se v prvních letech sovětského režimu snažili z emigrace dojednat vrácení knih, ale bezúspěšně.

Druhou část knihovny, čítající okolo 25 tisíc stran rukopisů, se Schneersonovi podařilo v roce 1927 vyvézt z Ruska do lotyšské Rigy a v roce 1934 do Polska. Po okupaci Polska nacisty byla převezena do Německa. Po jeho porážce ji jako „trofejní“ získal SSSR, byla převezena do Moskvy a zařazena do Ústředního státního archivu Rudé armády (Центральный государственный архив Красной армии), který se od roku 1992 nazývá Ruský státní vojenský archiv (Российский государственный военный архив)

Od konce II. světové válce se sbírka nachází nepřetržitě v Moskvě.

Josef Jicchok Schneerson zemřel v roce 1950 v Brooklynu a není známo, že by učinil ohledně knihovny nějaké poslední pořízení.

Snahy o navrácení knihovny v době kolapsu SSSR

Chabadnici se koncem 80. let 20. století opět začali snažit dojednat vydání knih a jejich vývoz z Ruska. K dohodě ale nedošlo.

Počátkem 90. let minulého století požádal Rusko o vrácení sbírky Josefa Jicchoka Schneersona jeho syn a duchovní dědic, vůdce Chabadu rabi Menachem Mendel Schneerson.

Věc projednávala Státní arbitráž Ruské federativní socialistické republiky, která 8. října 1991 rozhodla, že Leninova státní knihovna SSSR musí sbírku rabimu vydat. Knihovna nicméně rozhodnutí arbitráže odmítla s tím, že archivy „jsou majetkem celého národa.“

O věci poté rozhodoval Nejvyšší arbitrážní soud RSFSR, který 18. listopadu 1991 rozhodnutí potvrdil a určil, že sbírka má být předána do Židovské národní knihovny (Еврейская национальная библиотека), která bude zřízena speciálně k jejímu uchovávání.

Ředitel knihovny však rozhodnutí odmítl respektovat a hrozil dokonce sebevraždou a spálením sbírky. Za těchto okolností 14. února 1992 plénum Nejvyššího arbitrážního soudu RSFSR zrušilo všechna předchozí rozhodnutí s tím, že Schneersonova sbírka zůstane v největší ruské knihovně.

V roce 1995 bylo při inventuře zjištěno, že chybí některé rukopisy. Následně se objevily na černém trhu v Izraeli.

Před 10 lety Rusko chasidům jako gesto dobré vůle zapůjčilo několik knih ze Schneersonovy knihovny. Knihy dosud nebyly vráceny. Rusko trvá na tom, že se jednalo o půjčku a naposledy včera ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova pohrozilo soudním sporem o jejich vrácení.

Soudní spor Chabad vs. Rusko v USA

Poté, co Chabad-Lubavič neuspěl při jednání o vydání knih a nedočkal se podle svých slov „spravedlivého soudu“ v Rusku, zahájil proti ruskému státu soudní spor v USA.

V srpnu 2010 americký soud rozhodl, že Rusko musí Chabadu židovské náboženské knihy vydat, protože „knihovna se stala majetkem Ruska diskriminačně, ne pro veřejné využití a bez spravedlivé náhrady.“

Marně se Rusko bránilo argumentací, že k rozhodování o majetku, který se nachází na území Ruska, nikdy se nenacházel v USA a je v držení ruského státu, nemá soud v USA podle mezinárodního práva pravomoc. Rusko navíc argumentovalo tím, že se jedná o národní kulturní dědictví, na které si nemůže činit nárok jedna jediná americká náboženská komunita, které knihy a dokumenty navíc z hlediska ruského ani amerického práva nikdy nepatřily.

Americký odvolací federální soud v červenci 2011 neshledal problém ve své pravomoci rozhodovat spor proti cizímu suverénnímu státu a  chasidům povolil vývoz knih z Ruska.

Týž soud pak 16. ledna 2013 potvrdil povinnost Ruska vydat Chabadu Schneersohnovu sbírku s tím, že za každý den prodlení s vydáním musí Rusko Chabadu platit 50.000 dolarů.

Jako o „zajišťovací opatření“ požádal Chabad o obstavení ruského státního majetku v USA.

Rusko rozhodnutí amerického soudu pobouřilo a ministr zahraničí Lavrov včera pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou s tím, že Schneersohnova sbírka „je majetkem ruského národa“ a spor o ni „nemá nic společného s (americkým) soudnictvím.“ Již minulý týden ihned po vyhlášení rozsudku Rusko pohrozilo „tvrdou odpovědí,“ pokud by se USA snažily zabavit ruský státní majetek.

Nedořešený spor o knihy překážkou rusko-americké kulturní výměny

Obavy ze zabavení ruského státního majetku vedly již během Olympijských her 2012 v Londýně k tomu, že v britském hlavním městě nezakotvila ruská plachetnice Kruzenštejn. Z téhož důvodu se USA vyhnula ruská plachetnice Sedov na své cestě kolem světa. Ruská muzea a galerie nevystavují svá díla v USA – Puškinovo muzeum a Ermitáž například odmítly zapůjčit Gauginova díla pro jeho největší výstavu ve washingtonské National Gallery.

Řešení sporu je zdá se v nedohlednu. Americké soudy budou trvat na svém a Rusko zjevně také necouvne.

Východisko někteří ruští odborníci vidí v předání Schneersonovy knihovny ruské židovské obci nebo některému ruskému židovskému vzdělávacímu zařízení. Překážkou jsou zatím prý obavy, že by knihy byly ze země tajně vyvezeny.