Izraelský premiér Netanjahu zaslal děkovný dopis papeži Benediktu XVI.

Ohodnoťte článek

Benjamin Netanjahu, Benedikt XVI., Šimon Peres
Benjamin Netanjahu, Benedikt XVI., Šimon Peres

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zaslal včera odcházejícímu papeži Benediktu XVI. dopis, v němž mu poděkoval za jeho práci na posílení mezináboženských vztahů. Oznámil to Úřad předsedy vlády.

Jménem lidu Izraele bych Vám chtěl poděkovat za vše, co jste jako papež vykonal pro posílení vztahů mezi křesťany a židy a mezi Svatým stolcem a židovským státem. Děkuji Vám za statečnou obranu židovsko-křesťanských hodnot a kořenů naší společné civilizace během Vašeho pontifikátu. Nepochybuji, že tyto hodnoty, které byly tak nezbytné k vybudování moderního světa, jsou neméně důležité k zajištění budoucí bezpečnosti, prosperity a míru.

Vaše historická návštěva Izraele v roce 2009 byla vzácnou příležitostí zamyslet se nad novými vztahy mezi našimi náboženstvími. Vzpomínám s láskou na naše setkání, při němž jste o židovství hovořil jako o starším bratru křesťanství a kdy jste znovu potvrdil svoji oddanost budoucnosti spočívající ve spolupráci mezi křesťany a židy.

Děkuji Vám za Vaše vedení během těchto velmi bouřlivých dnů a přeji Vám dlouhý život, zdraví a štěstí.

ראש הממשלה בנימין נתניהו שלח היום מכתב לאפיפיור בנדיקטוס ה-16 – originální znění dopisu na webu Úřadu předsedy vlády

Benedikt XVI. rezignoval na papežský úřad ke 28. únoru a tento týden zahájil postupný duchovní odchod z očí veřejnosti.

V reakci na papežovo velmi překvapivé oznámení rezignace minulý týden Netanjahu a další izraelští a židovští představitelé oceňují jeho vřelý vztah k Židům, který pomáhal bojoval po celém světě s antisemitismem.

Z židovského pohledu bylo jedním z nejzásadnějších papežových postojů zproštění židovského národa odpovědnosti za Ježíšovu smrt.

V knize publikované v roce 2011 papež napsal, že odpovědnost za Ježíšovo ukřižování nesla „aristokracie Chrámu“ v Jeruzalémě a „masy“ – ne však „židovský národ jako celek.“

Přesto navzdory pokroku ve vztazích mezi Izraelem a Vatikánem zůstává určitá skepse ohledně politiky římskokatolické církve vůči Státu Izrael. Svatý stolec dlouhodobě podporuje vznik arabského palestinského státu na všech územích v Judeji, Samaří a Gaze osvobozených Izraelem v roce 1967. Neuznává ani izraelskou svrchovanost na celým Jeruzalémem a vatikánská diplomacie se opakovaně snaží oživit myšlenku statusu Jeruzaléma jako samostatného mezinárodního města (corpus separatum). V souladu s tím také Svatý stolec podpořil a uvítal uznání „Palestiny“ za nečlenský stát ve Valném shromáždění OSN v listopadu 2012.

„Vatikánská politika za posledních dvou papežů, za Jana Pavla II. a Benedikta XVI., byla velmi prostá: teologický dialog se Židy a politická suverenita pro palestinské Araby. Oba papežové navštívili Osvětim a synagogy, oba zanechali vzkaz ve Zdi nářků, vše důležité události, ale byli také průkopníky palestinského projektu, který je v podstatě trojským koněm ke zničení židovského státu,“ uvedl Giulio Meotti, píšící pro web Aruc Ševa (Arutz Sheva).