Dva týdny po parlamentních volbách 22. ledna se včera odpoledne poprvé sešlo 120 členů izraelského 19. Knesetu. Během krátkého ceremoniálu pronesl projev prezident Šimon Peres (Shimon Peres) a nejstarší poslanec Benjamin Ben-Eliezer a všichni poslanci složili přísahu. Jak už se stává pravidlem, jednací sál kvapně opustili před hraním státní hymny arabští poslanci.
Jak poznamenal prezident Peres ještě před zahájením zasedání v rozhovoru s dosavadním předsedou Knesetu Reuvenem Rivlinem, nový Kneset má mnoho nováčků. Počet žen se zvýšil, nicméně 27 ze 120 stále není mnoho, jen 22,5 %.
Slavnostní zasedání začalo v 16 hodin místního času. Přítomen byl mezi jiný hosty také předseda Nejvyššího soudu Ašer Grunis (Asher Grunis), bývalý prezident Jicchak Navon (Yitzhak Navon) a oba vrchní rabíni Izraele Jona Mecger (Yona Metzger) a Šlomo Amar (Shlomo Amar).
Prezident Šimon Peres v úvodním projevu uvítal nové poslance, ocenil nárůst počtu žen – i když nedostatečný – a rovnováhu mezi počtem zkušených poslanců a nováčků. Prezident vyzval poslance, aby bojovali proti sociálnímu a ekonomického rozdělení národa, chudobě a nerovnosti a hrozbě rasismu. Vyslovil se pro lepší vzdělání, dostupnou zdravotní péči a dostupné bydlení. Ostře zkritizoval íránský režim odtržený od dějin Persie, který podporuje Hamas a Hizballáh, popírá holokaust a hrozí jeho opakováním. „Írán je nebezpečí. Sýrie je tragédie. Masový vrah Assad zavraždil svoji budoucnost,“ uvedl Peres ohledně občanské války v sousední zemi. Prezident dále zdůraznil nutnost armády, ale také diplomacie, protože bez ní není mír. Vysoce ocenil také úspěchy Izraele v medicíně a technologiích a na závěr upozornil poslance, že „není větší výsady, než sloužit lidem“ a vyzval je, aby „pracovali pro lepší svět.“
Přítomní vyslechli záznam projevu Davida Ben-Guriona při vyhlášení nezávislosti Státu Izrael a úryvek z jeho prvního projevu jako premiéra.
Řízení jednání poté převzal nejstarší poslanec Benjamin Ben-Eliezer, který vykonává funkci předsedy do doby, než si Kneset předsedu zvolí. Ve svém projevu ocenil ekonomickou politiku odcházející vlády, upozornil ale na nutnost řešení sociálních problémů a zapojení se do mírového procesu s Araby.
Po tři čtvrtě hodině začala samotná přísaha. Ben-Eliezer nejprve přečetl její text, v němž poslanec přísahá věrnost Státu Izrael a zavazuje se čestně plnit své povinnosti poslance. Jednotliví poslanci poté vstali a pronesli slova: „Tak přísahám.“
Všech 11 poslanců arabských stran okamžitě po složení přísahy opustilo jednací sál, aby nemuseli být přítomni zaznění státní hymny HaTikva (Naděje). Stejně se Arabové zachovali v roce 2009.
Slavnostní ceremoniál skončil po hodině slavnostním zpěvem státní hymny.
Poslankyně Hanin Zuábí neúctu ke státní hymně vysvětlila tím, že hymna hovořící u židovské touze po návratu a svobodě v židovské zemi a v Jeruzalémě k ní „nehovoří.“ „Jsem Arabka, která se narodila v této zemi a hymna mě utlačuje a ponižuje,“ prohlásila.
Loni při podobné příležitosti soudce izraelského Nejvyššího soudu Salim Džúbran (Salim Joubran) hymnu nezpíval, ale povstal a vzdal jí úctu. Jeho kolega poté vysvětlil, že izraelské Araby nemůže nikdo nutit hymnu zpívat, ale měli by jí projevit úctu jako symbolu státu.