Karel Schwarzenberg jako poslušná loutka

Karel Schwarzenberg jako poslušná loutka 4.22/5 (84.44%) 63 ohodnocení

Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg navštívil v pondělí 6. května Izrael, za nezájmu izraelských médií a nepřítomnosti premiéra Netanjahua, který byl právě na státní návštěvě Číny, se sešel s některými izraelskými představiteli a poté poskytl rozhovor webu Times of Israel, v němž nečekaně ostře zkritizoval politiku izraelské vlády. Proč? A proč zrovna nyní?

Karel Schwarzeberg působí jako ministr zahraničí České republiky již řadu let a zpravidla jedná tak, jak se u jeho funkce předpokládá – v souladu se zájmy státu, konzistentně s předchozími kroky, předvídatelně, diplomaticky. Občas nicméně učiní krok, který je neočekávaný, vybočující, a ať už vzbudí radost či kritiku českého občana, má každý tento jednotlivý krok s jiným obdobným cosi společného.

Vezměme takovou vysoce kontroverzní věc jako uznání nezávislosti Kosova. Bylo v zájmu České republiky uznat za nezávislý stát tuto balkánskou entitu a poškodit tak ještě více vztahy s tradičně spřáteleným Srbskem? Jaký z tohoto kroku, k němuž Schwarzenberg přistoupil bez jakékoliv širší diskuse, má český stát přínos, resp. jaké škodě jím předešel? Podíváme-li se na sousední Slovensko, které k uznání státu teroristů, pašeráků a překupníků orgánů nepřistoupilo, nabízí se jediná odpověď: Česko si mohlo uznání Kosova klidně odpustit. Ledaže…

Anebo podpora Izraele v době války s teroristy v Gaze. Ze strany Karla Schwarzenberga byla jednoznačná, věcně správná, ale opět se nabízí otázka, zda skutečně byla tato podpora v zájmu České republiky. Co jí přinesla? O co by Česko přišlo, kdyby této podpory nebylo? A opět se nabízí odpověď, že si Česko mohlo podporu Izraele klidně odpustit. Ledaže…

Stejně tak hlasování Valného shromáždění OSN v listopadu 2012 o přijetí „Palestiny“ do Organizace spojených národů, kdy Česká republika jako jedna z mála zemí světa hlasovala proti. Byť zdůvodnění tohoto kroku bylo racionální, přesto Česko vyčnívalo z řady, když drtivá většina ostatních přátel Izraele volila zdržení se hlasování, jehož účinky byly stejné, avšak postoj nebyl vyjádřen tolik explicitně. Co přineslo České republice otevřené hlasování proti? Jaká škoda by jí vznikla, kdyby se hlasování jen zdržela? Ať člověk přemýšlí jakkoliv, nic ho nenapadá. Ledaže…

A naopak nynější kritika Izraele, který musí působit po předchozích Schwarzenbergových prohlášeních jako studená sprcha, byť ministr vlastně neříká nic nového, jen explicitně vyslovuje to, co jindy říkal v náznacích či jinak nepřímo. Avšak opět se nabízí otázky. Proč byla tato kritika vyslovena takto otevřeně? Proč zrovna nyní? A proč si ministr sjednal obsáhlý exkluzivní rozhovor, aby s jeho názorem – který je ovšem i názorem České republiky, jejímž je ministrem zahraničí – byla seznámena veřejnost? Nedává to příliš smysl, neb přínos pro Českou republiku je zdá se nulový. Ledaže…

Inu ano. Ve všech zmíněných namátkových případech byl Schwarzenberg o učinění zmíněného kroku požádán. Uvedené kroky nebyly žádným přínosem pro Českou republiku ve vztahu ke Srbsku, Kosovu či Izraeli a „Palestině.“ Byly ale přínosem – minimálně pro současné vedení ministerstva zahraničí – ve vztahu k mocnosti, jejíž zájmy Karel Schwarzenberg v dresu České republiky poslušně hájí.

Nezlobme se proto na usínajícího starce za jeho kritiku Izraele. Nemůže za ni, stejně jako za předchozí podporu. Je to loutkař, kdo tahá za nitky a kdo rozhoduje. Někdy k naší spokojenosti, jindy k naší kritice. Schwarzenberg za nic nemůže. Jen jako loutka poslušně dělá, oč byl zrovna požádán.

8 komentářů u „Karel Schwarzenberg jako poslušná loutka“

  1. Znesvéprávnění jeho knížecí jasnosti do role loutky, jako vysvětlení jeho negativní pozice ohledně neuralgických izraelských problémů – to by bylo příliš shovívavé a příliš laciné…. Nechat sám sebou manipulovat, koresponduje s postavením subalterního úředníka – nikoliv s postavením suverenního pána a aristokrata. Jeho knížecí jasnost je plně odpovědná za své kroky v česko-izralských politických vztazích. Resp. – být já nezávislým aristokratem, třeba na dvorku o velikosti kvadrátní kilometr, tak bych „auf eigene Verantwortung“ prohlásil, že Stát Izrael má právo na všechny opatření, které uzná za vhodné k ochraně své nezávislosti, bezpečnosti, prosperity a života svých občanů. Výslovně bych akcentoval jeho zcela přirozené právo na eskalaci osídlení území, která Bnej Jisrael podle Tory přísluší. A to bez ohledu na to, že můj „speech“ je závazným prohlášením z hlediska ČR, jejíž bych byl ministrem zahraničí. SCHLUSS. 🙂

    1. Nikoli, je zde poukázáno na několik protichůdných aktů. Konkrétních a reálných. Ba navíc v článku vidím pokus o obhajobu pana ministra.
      Pravdou je, že např. stran Hizballáhu může mít jiný pohled. Koneckonců nesetkává se s teroristy na rautu (venkoncem ani jinde) příliš často. Je tu pak na místě zmiňovaná konzistence zahraniční politiky. Obzvlášť v kontextu NATO/EU. Navenek homogenní celky (kuc kuc kuc), ale uvnitř… V živých barvách vidím rozpis nějakého summitu :
      – 09:00-10:30 schůzka zástupců části EU s protějšky z Hizballáhu a Hamásu.
      – 09:05 rozehnání nepovolené demonstrace zástupců části EU a Fatáhu proti jednáním s Hizballáhem a Hamásem.
      – 09:15-10:00 odvětrávání slzného plynu a ošetřování obětí despotické policejní akce.
      – 11:00-12:00 společný oběd všech se všemi, každý ovšem u separátního stolu.
      – 12:00-13:00 siesta (občas narušovaná sirénami a explozemi raket)
      – 13:15 společné tiskové odsouzení těch zlých šmejdů, kteří odpalují rakety.
      – 13:20-13:30 společná rvačka všech proti všem, médii popisovaná jako panelová diskuse na téma kdo je (a kdo není) terorista.
      – 13:30-14:00 ošetřování raněných ( ❓ ) po panelové diskusi.
      – 14:00-16:00 uzavřené jednání Hizballáhu, Hamásu a Fatáhu.
      – 14:00-16:00 synchronně probíhající demonstrace zástupců EU a NATO proti zasedání teroristických organizací na summitu.
      – 14:00-16:00 tuplem synchronně probíhající pěstní argumentace demonstrujících navzájem na téma kdo je (a kdo není) terorista.
      – 18:00-19:45 maskéři a maskérky dávají trochu dohromady obličeje všech účastníků summitu před tiskovkou.
      – 20:00 společná tisková konference. Všude samý úsměv, vládne porozumění a přátelství.
      – 20:10 BUM ❗ Konec tiskovky i celého summitu. Šmejdi zapomněli pozvat zástupce PPK. Následuje týdenní mediální tyjátr okolo PPK. O Hamásu, Fatáhu a Hizballáhu ani slovíčko. Vždyť to přece nejsou teroristé. Oni jen sem-tam ztratí kontrolu nad pyrotechnikou.
      – 20:11 z útoku je obviněn Izael.

    2. Je to v rubrice Komentáře. Článek tudíž nesděluje skutečně nic nového a převratného, ale jako každý komentář jen odhaluje názor autora. A s ním samozřejmě klidně polemizujte.

      1. Pak jsem ho asi nepochopil. Ledaže co? Koho loutka a proč? Nedává mi to smysl. IMO je KS spíš senilní a blbne, nevidím za tím nějaké spiknutí a konspiraci plnou sítí něčích zájmů atd atd

  2. Nemám tušení, proč pan kníže tak ostře vystoupil proti Izraeli. Že by dostal nůž na krk v Bruselu ???
    Zřejmě rozkrádání fondů z EU našimi „vládostranami“ negativně zasahuje až do zahraniční politiky.
    Nebo se mýlím?

  3. Nevidím žádné ostré vystoupení proti Izraeli. Pouze diplomatický jazyk diplomatického vyjádření následně relativizované osobním pochopením. Dle mého je mnohem podstatnější co ČR a ministr zahraničí reálně dělají a vzhledem k našemu odmítnutí přijetí palestiny za nečlenský pozorovatelský stát, tedy jednoznačného vyjádření, nikoli pouze zdržení se hlasování, jsem spokojen. Fabulaci autora článku na téma „řídí ho nějaká v pozadí stojící zájmová klika“ bych rád zařadil hluboko do sekce konspiračních teorií. Připomínám jen, že při podobných teoriích je s oblibou užíváno pro zákulisního loutkovodičskou kliku jméno „židobolševická“ nebo „židozednářská“ – na tuto úroveň asi sklouznot nechceme.

Komentáře nejsou povoleny.