Paraša BEMIDBAR (Nu 1,1 – 4,20)

Paraša BEMIDBAR (Nu 1,1 – 4,20) 5.00/5 (100.00%) 12 ohodnocení

איש ראש לבית אבותיו הוא1 tora – muž, který je představitel otcovského domu (rodu).1,4

Dva muži se přeli mezi sebou. Jeden řekl druhému: „Nemáš žádný původ!“ Druhý mu na to odvětil: „Ano, ty se můžeš chlubit svým původem, ale s tebou tvůj původ také končí (nemáš potomky), ale se mnou začíná.“ Verš chtěl říci, že původ každého z obou mužů tkvěl v jeho osobnosti. Každý je zakladatelem původu – יחוס pro své potomky, kteří přijdou po něm. (Rabi Mordechaj Chefec – הר“מ חפץ)

 Ve světě to tak chodí, že když člověk dosáhne určitého vysokého postavení a stane se vůdčí osobností, stane se mnohdy horším, než byl v době, kdy byl prostým občanem nebo měl mnohem nižší funkci. (Aktuálně se tato slova týkají mnoha politiků světa). Podobně tomu bylo i s Jarobeámem, synem Nevatovým. (Jarobeám – první král severního izraelského království, které vzniklo po Šalomounově smrti (asi 931-911 př.o.l.)). Zpočátku byl Jarobeám spravedlivý a napomínal Šalomouna, když viděl, že tento nekoná správně. Poté, kdy byl zvolen za krále Izraele, stal se hříšníkem, který nejen hřešil, ale k hříchu nabádal i druhé. Tóra chce proto tímto veršem poukázat na skutečnost, že každý z těch, kdo byl představitelem otcovského domu (rodu), se nezměnil k horšímu ani v tak významném postavení, které nyní zastával ve společnosti národa synů Izraele. (Podle díla דן מדניאל bratislavského dajana Daniela Prostitze Steinschneidera,1759 – 1846)

3,13

כי לי כל בכור….. לי יהיו אני ה‘ – Mně patří vše provrozené…. Jsou moji. Já jsem Hospodin.

Vzal jsem si prvorozené, aby konali službu a to pod podmínkou, že „budou moji“, tedy budou věřit v mé božství. Avšak od chvíle, kdy se i prvorození klaněli zlatému teletí a tímto se ode mne odvátili, přestali být „moji“. Proto nyní jsem si místo nich ke službě vyvolil levity, kteří se zlatému teleti neklaněli. (Podle díla משך חכמה rabína Meira Simchy ha-Kohena z Dvinsku, 1843-1926)