Moše Jaalon ve strategickém projevu vyzval k otevřenosti a novým spojenectvím, odmítl blízkovýchodní demokracii a Palestinský stát

Moše Jaalon ve strategickém projevu vyzval k otevřenosti a novým spojenectvím, odmítl blízkovýchodní demokracii a Palestinský stát 4.79/5 (95.71%) 28 ohodnocení

Moše Jaalon
Moše Jaalon

Ministr obrany Izraele Moše Jaalon včera prohlásil, že za užití chemických zbraní proti syrským civilistům je s nejvyšší pravděpodobností odpovědný prezident Bašár Assad. Vyzval k sledování možností „nových spojenectví“ a současně mimořádně upřímně zkritizoval demokracii jako nástroj nevhodný pro současný Blízký východ a odmítl snahu o vytvoření Palestinského státu.

Stalo se tak v projevu na 13. světovém summitu o boji proti terorismu, který v Interdisciplinárním centru v Herzliji (המרכז הבינתחומי הרצליה) pořádá Mezinárodní institut pro boj proti terorismu (International Institute for Counter-Terrorism, ICT).

„Assad velmi přímo a jasně použil chemické zbraně proti vlastnímu lidu,“ uvedl Jaalon. „Jsme připraveni na jakoukoliv situaci, která by mohla být následkem akce v Sýrii, stejně jako na to, že k akci nedojde. Jakékoliv rozhodnutí pro nás bude mít důsledky,“ dodal s odkazem na váhání prezidenta USA, zda potrestat masakr přibližně 1.4000 Syřanů chemickými zbraněmi z 21. srpna 2013 odvetným vojenským úderem na syrské vládní síly.

„Nebudeme se vměšovat, dokud Sýrie nepřekročí hranice, které jsme vytyčili. Naši sousedé v Sýrii chápou, že pokud se proti nám postaví, setkají se silou a mocí Izraelských obranných sil,“ řekl dále s tím, že Sýrie se staví proti světovému řádu svým spojenectvím s teroristickými skupinami a zlotřilými státy.

„Tím, kdo se staví proti regionálnímu řádu, je íránský režim. Je zapojen do každého konfliktu na Blízkém východě. V Afghánistánu a Iráku, Jemenu a Bahrajnu. V Sýrii, Libanonu s Hizballáhem, v Pásmu Gazy. V Africe a v Jižní Americe. Írán je na špici států podporujících velmi aktivně terorismus,“ uvedl Jaalon.

„Také Sýrie je státním sponzorem terorismu, když i nadále hostí v Damašku sídlo Islámského džihádu. Syrský režim je ochoten pomoci komukoliv, kdo se nám chce postavit, ať už jsou to organizace v Gaze, podporování a vyzbrojování Hizballáhu a další,“ dodal.

Větší část projevu nicméně Jaalon věnoval širší vizi Blízkého východu a zaměřil se na nebezpečí plynoucí z předpojatých představ.

Prohlásil, že tzv. Arabské jaro ve skutečnosti nezačalo upálením se Muhamada Boazíze v Tunisku v roce 2010, ale v prosinci 2003 svržením sochy Sadáma Husajna v Bagdádu.

Vrátil se zpět v čase až do doby vytváření nového Blízkého východu při rozpadu Osmanské říše během I. světové války, do doby Sykes-Picotovy dohody z roku 1916 s tím, že stejně jako v tu dobu byl národní stát správný pro Evropu, ale špatný pro Blízký východ, tak dnes je pro region nevhodná demokracie – zosobňovaná všeobecnými volbami.

Prosazování demokracie v regionu, kde je smrt často ceněna více než život je podle něj projevem „ignorance, naivity, zbožných přání a co není méně důležité projevem patronství.“

Podivil se také nad tím, že po nepokojích v arabském světě stále existuje hnutí za vznik Palestinského státu.

„Jednou z nejneuvěřitelnějších věcí období, kdy se před našima očima hroutí pojem národního státu, je, že existují ti, kdo se snaží tak či onak vytvořit další národní stát – i když je stále nejasné, jak jsou lidé z Dženínu spojeni s lidmi z Hebronu, a nejasné, zda existuje společný jmenovatel mezi těmi v Judeji a Samaří a těmi v Gaze,“ řekl.

„Realita se velmi rychle mění, a to způsobem, který je pro nás těžko stravitelný. Síly teroru této situace využívají a my se z toho musíme poučit, abychom nedělali chyby z neznalosti. Nemůžeme být naivní a nemůžeme být otroky zastaralých představ. Musíme se učit rozpoznávat nejen odstíny hrozeb a výzev současné situace, ale také příležitosti a možnosti na nová a překvapující spojenectví a v oblasti. Musíme se každý den sami sebe ptát, co se změnilo, abychom se nepřipravovali na války a výzvy minulosti, ale byli schopni se vypořádat s výzvami současnými a budoucími,“ uzavřel svůj projev Moše Jaalon.