Turecko zruší zákaz kurdské abecedy, ožívají kurdská národní jména

Turecko zruší zákaz kurdské abecedy, ožívají kurdská národní jména 4.89/5 (97.89%) 19 ohodnocení

po 85 letech svobodaTurecko se po 85 letech zákazu chystá povolit užívání písmen „q“, „w“ a „x“, která jsou užívána v kurdském dialektu kurmandží (kurmancî, kurmanji), ale nejsou součástí turecké abecedy.

Povolení užívání zmíněných písmem turecké abecedy by mohlo být součástí nového „demokratického balíčku“, který 30. září předloží vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana, informoval íránský kurdský web Kurdpress s odvoláním na turecké noviny Radikal.

Součástí balíčku mají být také další „inovativní a revoluční reformy“, které povolí užívání slov, zakázaných zakladatelem Turecké republiky, Mustafou Kemalem Atatürkem, v roce 1928.

Dosud každý, kdo používal zmíněná tří písmena, porušoval článek 222 tureckého trestního zákona, který trestal používání jiného jazyka než turečtiny trestem od dvou do šesti měsíců vězení.

V minulosti byli takto odsouzeni někteří členové umírněné Kurdské mírové a demokratické strany (BDP), kteří užívali kurdskou abecedu na plakátech, pozvánkách a brožurách.

Nelegálnost užívání písmem „q“, „w“ a „x“ přinášela problémy také při psaní kurdských jmen. V roce 2004 soud rozhodl, že zákaz užití písmen se vztahuje i na jména, takže turecké ministerstvo vnitra poté nutilo Kurdy zapisovat svá jména do dokladů totožnosti jen s užitím písmen turecké abecedy.

Tvrdý útlak Kurdů a snaha o jejich poturčení začaly hned po vzniku Turecké republiky. Bylo zakázáno používání kurštiny, Kurdové byli vězněni za její použití na veřejnosti nebo i za pouhé použití slova Kurdistán.

Turecko nicméně od 90. let pod tlakem kritiky organizací na ochranu lidských práv a po neutuchajících snahách Kurdů oficiální pravidla postupně mírnilo. V posledních letech tak padlo i omezení výběru kurdských jmen. Rodiny nyní mohou pojmenovávat děti po kurdských vesnicích, horách i revolučních osobnostech.

Jak uvádí kurdský web Rudaw, popularity nabývají jména jako Seyid Riza a Ocalan.

Seyid Riza (Seyîd Riza, Sey Riza) byl kurdský politický vůdce, který vedl krátké kurdské Dersimské povstání v letech 1937 až 1938 a byl po polapení oběšen. Při potlačování povstání bylo podle oficiálního tureckého vyšetřování zabito tureckou armádou 13.160 civilistů – muži byli zabíjeni i poté, co se vzdali, ženy a děti často zavírány ve stodolách a upáleny. Podle McDowallovy zprávy bylo povražděno okolo 40 tisíc kurdských civilistů, podle kurdských zdrojů okolo 70 tisíc. Po vůdci povstání bylo v posledních letech pojmenováno – jmény Seyid nebo Seyit Reza – nejméně 208 dětí.

Abdullah Öcalan je vězněný vůdce Kurdské strany pracujících (PKK), který byl původně odsouzen za vedení protitureckého povstání a teroristického boje k smrti a trest mu byl následně změněn na doživotní vězení. Pojmenováno po něm bylo 68 novorozenců.

Oblíbená jsou také jména shodná s příjmeními dvou předních vůdců iráckých Kurdů – Barzání a Talabání.

Amed je kurdský název největšího kurdského města v Turecku, známého v turečtině jako Diyarbakir. Jméno Amed nyní nese skoro 1.400 dětí, převážně z města samého. Rodiště Seyida Rizy, město Dersim, je druhé nejoblíbenější po Amedu.

V posledních několika letech také 18 dětí dostalo jméno Kurdistan a skoro tucet jméno Rodžava (Rojava), což je název syrské části Kurdistánu.

Kurdistán, rozdělení podle klanů
Kurdistán, rozdělení podle klanů (1998, autor: M.R.Izady, http://www.kurdishacademy.org)

‚Q, W, X’in 85 yıllık yasağı bitiyor – článek Radikal (turecky)

AKP’ye demokrasi paketi: Gaz maskesi, Kürtçe sözlük, saz, haç... – článek Radikal (turecky)

Paket birçok kesimi şaşırtabilir – článek Radikal (turecky)

Turkey to lift ban on Kurdish letters – článek Kurdpress News Agency (anglicky)

Amed, Ocalan and Kurdistan Lead Revival of Kurdish Names in Turkey – článek Rudaw (anglicky)