Uzi Arad o možné intervenci v Sýrii

Uzi Arad o možné intervenci v Sýrii 5.00/5 (100.00%) 31 ohodnocení

Uzi Arad
Uzi Arad

Bývalý předseda izraelského výboru pro národní bezpečnost Uzi Arad (עוזי ארד) se v neděli vyjádřil k možnému útoku na syrskou armádu podporující prezidenta Bašára Assada. Řekl, že si není jist tím, že by takový útok přinesl úspěch a že to pravděpodobně není vůbec dobrý nápad. Uzi Arad se tak vyjádřil na přednášce kterou přednesl v rámci mezinárodní konference o potíráni terorismu, která se koná v Interdisciplinárním centru v Herzlii.

Uzi Arad řekl, že prezident Obama si vzal větší sousto, než je schopen strávit, a nejlepší věc, kterou nyní může udělat je dostat se z kouta, do nějž se sám vehnal, s co největší ctí. „Sýrie není signatářem žádné mezinárodní konvence o nepoužívání chemických zbraní,“ řekl Arad, a proto neexistuje legální důvod pro intervenci. Západní iniciativa se proto jeví jako poněkud vetchá. Nemůžete Assadovi vyčítat, že porušil nějakou konvenci, jednoduše proto, že se pod ní nepodepsal.

Assad tedy nevidí problém použít jakékoli zbraně proti komukoli, kdo ohrožuje jeho vládu. Důsledkem intervence by pravděpodobně mohlo být prudké zhoršení situace každé země, která by se takové intervence zúčastnila. „Nemohu uvěřit tomu, že by intervence přivedla ke zlepšení stavu. Nejlepší věc, kterou by teď Obama mohl udělat, je opatrně skoncovat se současnou krizí aniž by v regionu došlo ke vzniku nežádoucích důsledků, ať už před útokem anebo po něm,“ dodal Arad.

hm

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Arad: Attack On Syria May Not Bring About Positive Result.

4 komentáře u „Uzi Arad o možné intervenci v Sýrii“

  1. S panem Aradem plně souhlasím, soudruh Obama mě dost připomíná tlučhubu Cassiuse Clay (Mohamed Ali) a velice by mě zajímalo zda má americká adminitrativa připraven plán co dělat, kdyby se zhroutil syrský režim a islamisti vyplní tento region. Pro svět je tragedie, že takový ignorant může být v USA prezidentem, Kerryho a další „liberály“ už ani nehodnotím.
    Nedělám si iluze o Asadovi, ale je to pragmatik a občas některé argumenty (nejlépe ty silové) dobře chápe. Po nepromyšleném americkém zásahu bude mít problémy Izrael a taky jedna z nejstarších křesťanských komunit v Sýrii či další nemuslimské komunity v okolních státech. Jedním z hlavních organizátorů syrské krize je turecký premiér Erdogan, evidentně fanatický islamista, škoda, že ho turecká armáda včas nezastřelila, Další je stupidní politika Evropské unie pod vedením naprosto nepřitažlivé komunistky „lady“ Ashtonové (jako ženská už ani nevypadá; jak taková osoba může být povýšena do šlechtického stavu, chápu jen těžko). Tím je také silně ohrožen zbytek židovské komunity v Iránu – jde asi o 60 tis. osob. V první řadě je nutné zlikvidovat jaderná zařízení v Iránu, tomu by si měl pan Obama věnovat, čím dřív přijde Irán o možnost výroby jaderných zbraní tím lépe. A problémy může mít i Francie, Asád by třeba mohl poslat maskovanou obchodní loď s raketami Scud k jižnímu pobřeží Francie a poškodit nějakou jadernou elektrárnu. Nekonvenčně napadnout americké vojenské základny ve Středomoří by taky nebylo nemožné.
    Jo a taky jsem zvědav co napíše český promuslimský a multikulturní tisk k 330. výročí zastavení muslimské invaze do Evropy u Vídně (12.9. 1683). Před 30 lety byly v Rakousku velké oslavy, to si tam dnes už jen těžko dovolí, aby někoho neurazili.

  2. Útok na Sýrii význam bude mít, jelikož dojde k oslabení jejího vojenského potenciálu (doufám, že dojde i na likvidaci chemických zbraní). Akci bych dokonce viděl jako vysoce smysluplnou zejména, bude-li následovat úder na Írán.

    1. Nejsem si jistý, zda oslabení vojenského potenciálu syrské vlády bude nezbytně k užitku. Jistě by to oslabení mohlo vést ke zvýšení ochoty vlády jednat s povstalci, ale to je čistá spekulace, neb v minulosti zde byly na straně vlády i povstalců takové předběžné podmínky, které jednání znemožňovaly (vláda chtěla od povstalců nejprve složení zbraní, ti zase nejprve odstoupení Assada). Oslabení moci vlády může vést naopak k překlopení vojenské iniciativy na stranu povstalců – a to není zrovna dobrý výsledek.
      Pozitivem by byla likvidace chemických zbraní, ovšem té se těžko docílí leteckými údery. Krytí nálety by nicméně mohla využít nějaká pozemní komanda.
      Jednoznačným pozitivem by byl pád Assada z hlediska rozbití osy Teherán-Damašek-Hizballáh, ovšem to má několik „kdyby.“ 1) nesmělo by dojít k tomu, že by Teherán a Hizballáh v syrské válce nadále intenzivně pokračovaly s nějakým Assadovým nástupcem na své straně. 2) muselo by být alespoň pravděpodobné, že Sýrie se nakonec nestane pod vládou povstalců ještě nebezpečnější, než dosud a nenajde nakonec nějakou formu spolupráce proti Západu a Izraeli i s Íránem.

  3. Vcelku s Vámi, Scooolie, souhlasím. Mám za to, že důkladný vojenský zásah v Sýrii nejen letecký, ale i pozemní zaměřený i na likvidaci chemických zbraní (nejen pouze zasažení několika vojenských cílů raketami) by byl před samotným úderem na Írán vhodný (nehledě na ochranu syrských civilistů), protože jinak by mohlo dojít k odvetnému úderu na Izrael nejen ze strany Íránu, ale i k chemickému útoku na Izrael ze strany Sýrie. Takovéto řešení vyžaduje ze strany Západu značnou odvahu a samozřejmě není po chuti Rusku a jím ideologicky ovlivněným soudruhům. Opravdu komplexní řešení by asi vyžadovalo dočasnou vojenskou správu oblasti a změnu režimu. Kdysi se říkalo, že v Madridu se bojuje za Prahu. Dnes by se dalo říci, že v Izraeli se bojuje za Evropu. Demokracie je nádherná věc, ale nelze se jejími zákony řídit v těch částech světa, kde Vám na ni kašlou. Jestliže budou západní demokracie váhat, budou po čase postaveny jen do ještě těžších problémů (jaderný Írán, jaderná Sýrie). Vše už tu bylo.

Komentáře nejsou povoleny.