Český velvyslanec vysvětlil Lize arabských států stěhování velvyslanectví do Jeruzaléma

Český velvyslanec vysvětlil Lize arabských států stěhování velvyslanectví do Jeruzaléma 4.64/5 (92.73%) 11 ohodnocení

Liga arabských států - vlajkaVelvyslanec České republiky v Káhiře Pavel Kafka se včera sešel s generálním tajemníkem Ligy arabských států Nábilem Al-Arabí (Nabil Elaraby), aby si vyslechl nesouhlasný postoj Ligy vůči návrhu českého prezidenta Miloše Zemana na přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma a aby objasnil postoj České republiky.

Schůzka trvala přibližně půl hodiny a podle zprávy ČTK byla „věcná, pracovní.“

Velvyslanec sdělil, že prezident měl na mysli přestěhování ambasády až po dosažení dohody o konečném uspořádání mezi Izraelem a palestinskými Araby.

Původní výrok Miloše Zemana, že má v úmyslu působit na příští českou vládu, aby velvyslanectví přestěhovala do hlavního města Izraele, se setkal s kritikou ze strany palestinské autonomie a následně i panarabských institucí, na které se arabská autonomie v Zemi Izrael obrátila se žádostí o podporu.

Kromě hlavního palestinskoarabského mírové vyjednávače Saíba Irikáta (Saeb Erekat) a ministra zahraničí palestinské autonomie Rijáda Malkího (Riyad Malki) Zemanovo prohlášení odmítli i předseda tzv. Arabského parlamentu (orgán Ligy arabských států) Ahmad bin Muhamad Džárván (Ahmed bin Mohammed Al Jarwan), generální tajemník Organizace islámské spolupráce Akmeleddin Ihsanoglu a palestinskoarabské teroristické hnutí Hamas (Hnutí islámského odporu).

V arabských zemích prezidentovo prohlášení na Dnech Izraele v Hradci Králové ani jeho následné vysvětlení nevyvolaly větší zájem. Drtivá většina médií zprávu vůbec nezaznamenala, menšina o ní referovala stručně. Například v Egyptě se dostalo výrazně většího prostoru zprávě, že Česko je jednou ze 13 zemí, které zmírnily omezení pro cestování turistů do nepokoji zmítané – a na turismu závislé – severoafrické země.

I Liga arabských států je momentálně mnohem více, než výrokem českého prezidenta, zaměstnána krvavou občanskou válkou v Sýrii, nestabilitou v Egyptě a Libyi či volbami v iráckém Kurdistánu.