Paraša MIKEC (Gn 41,1-44,17) – šabat Chanuka. Třetí den svátku

Paraša MIKEC (Gn 41,1-44,17) – šabat Chanuka. Třetí den svátku 5.00/5 (100.00%) 12 ohodnocení

1 tora44,1 ויהי מקץ שנתים ימים ופרעה חלם – Po dvou letech se stalo, že farao měl sen. (Slovo קץ znamená „konec“).

Když se schyluje ke konci lidského života a člověk se bude zanedlouho vyznávat ze svých činů na nebesích před nejvyšším Soudcem, tak mnoho let jeho života bude odpovídat pouze několika málo dnům. Podobně jako máme v textu Tóry: ,שנתים ימים což doslova je „dva roky dny“. Proč tomu tak je? Neboť se člověku započtou pouze ty dny, kdy se zabýval učením Tóry, modlitbami a plněním micvot. Ostatní dny jeho života, během nichž se člověk nezabýval plněním micvot se ztratí, jako by nebyly.

41,3-4

והנה שבע פרות אחרות עולות אחריהן מן היאור רעות מראה ודקות בשר ותעמודנה אצל הפרות על שפת היאור. ותאכלנה הפרות….

A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu. A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly….

Zde naznačují slova našich učenců, kteří tvrdili, že k člověku přichází zlý pud – יצר הרע zpočátku jako náhodný chodec, který k němu zašel, aniž by vlastně chtěl, poté se u něj usadí jako host a nakonec se stane jeho pánem a zcela jej ovládne.

Sedm nápadně šeredných a vyhublých krav symbolizují negativní síly zlého pudu. Zpočátku pomalu – עולות vystupují a objevují se u člověka zřídka.. Potom תעמודנה – se těsně u něj postaví a přilnou k němu jako host. Nakonec תאכלנה – ho zcela pohltí.

(Připisováno rabi Arie Leibu Alterovi (1847-1905), zvanému podle svého díla Sefat Emet, který byl představitelem – admorem Górských chasidů – Polsko).

41,14

ויריצהו מן הבור ויגלח – Propustili ho z žalářní kobky a on si ostříhal vlasy. Komentátor Raši vysvětluje, že si Josef ostříhal vlasy, neboť ho k tomu vedla úcta ke královskému majestátu (מפני כבוד המלכות). Kdyby se nejednalo o úctu ke královskému majestátu, cožpak si nemá člověk ostříhat a upravit vlasy, poté, co po dlouhé době vyšel z vězení? Kromě toho naši učitelé uvádějí v Talmudu (traktát Roš hašana 10), že Josef vyšel o Roš hašana z vězení. Jak je tedy možné, že si Josef ostříhal vlasy o svátku? Vždyť na svátek se nesmí vlasy stříhat. Právě na to Raši odpovídá: „Z úcty před královským majestátem.“ Tak, jak uvádí Šabtaj ha-Kohen (הש“ך) v odkazu na Šulchan Aruch, Jore Dea § 198, že pokud to je nutné kvůli vyplnění micvy, je to povoleno – שלצורך מצווה מותר.

sevivon