Neznámý nebožtík v Kidronském údolí

Neznámý nebožtík v Kidronském údolí 4.94/5 (98.89%) 18 ohodnocení

DSC_4062V jeruzalémském údolí Kidron stojí nápadná honosná hrobka. Říká se jí Avšalomovův pomník (Jad Avšalom, Památník či pomník Avšaloma, nepřesným překladem Ruka Avšalomova). Moderní badatelé jsou si však jisti, že to není hrobka Davidova vzbouřeného syna Avšaloma, o níž se píše ve 2. knize Samuelově (2 Sam 18,18), ale že je asi o tisíc let mladší, tedy z 1. století obč. l. Kdo je tu tedy pohřben? Kdo je ten neznámý nebožtík?

 Tzv. Avšalomova hrobka už od počátku přitahovala pozornost poutníků a cestovatelů. Prvně se o ní zmiňuje Poutník z Bordeaux r. 333 a považuje ji za hrobku krále Chizkijáše. Jiní ji označují za hrobku krále Jehošafata. Jako hrobku Davidova syna Avšaloma (Absoloma) ji poprvé označil židovský cestovatel Benjamín z Tudely na konci 12. století. Toto pojmenování přejali židovští poutníci až od 15. století. V dalších staletích sem dokonce přicházívali otcové s nezdárnými syny a hrobku kamenovali. (Přilehlá hromada kamení k tomuto účelu byla odstraněna až roku 1924.)

Hrobka se nachází v nejužším místě údolí na jeho východní straně, na úpatí Olivové hory. Je součástí komplexu několika hrobek a stojí z nich nejblíže Chrámové hoře. Spodní kvádrovitá část hrobky je vytesána ve vápencové skále a horní válcovitá část je postavená z kamenů z téže skály vylámaných. Tato válcovitá část je završena kuželem se stylizovaným květem v jeho špičce. I s podstavcem je tak celá hrobka vysoká skoro 20 metrů a pravděpodobně byla dokonce původně o něco vyšší (další ozdoba nad květem, po níž zbylo jen místo zasazení). Fasáda je vyzdobena v eklektickém stylu, který mísí klasickou řeckou architekturu (jónské a dórské hlavice sloupů) s jinými vlivy (egyptskými a místními).

  Před několika měsíci vyšla hebrejsky nejnovější studie o této hrobce. Jejím autorem je nestor izraelské archeologie Gavriel Barkaj. Ten poukazuje na to , že tak výrazně honosnou a nákladnou hrobku si mohl dovolit postavit jen král. Barkaj nachází podobnost s hrobkami nabatejských králů v Petře ze stejné doby a hlavně s hrobkou krále Heroda Velikého, jejíž části objevil roku 2007 archeolog Ehud Necer na severním úbočí Herodionu, poblíž Betléma. Tuto okázalou hrobku rozbili na kousky  povstalci první židovské války v letech 66 – 73, ale Necerův tým ji dokázal rekonstruovat. Její cenrální část je vystavena v expozici právě probíhající výstavy o Herodovi v Izraelském muzeu. (Tato výstava končí již za necelý měsíc! Nebude-li prodloužena.) Celá Herodova hrobka byla vysoká asi 25 metrů. Je to stavba vykazující velkou podobnost právě s Avšalomovou hrobkou. Je také formálně anonymní, tedy bez nápisu, ale všechny okolnosti stavby svědčí o tom, že patří jedině Herodovi Velikému.

 Podle Barkaje je hlavním a vlastně jediným kandidátem na osobnost, pohřbenou v Avšalomově hrobce vnuk Heroda Velikého král Herodes Agrippa I., vládnoucí nad Judeou v letech 41 až 44. Herodes Agrippa I. byl synem Aristobula, kterého Herodovi porodila Miriam z hasmonejské dynastie. Nejen pro tuto rodovou spojitost s Hasmonejci byl Agrippa mnohem oblíbenější vládce než jeho děd. Jednak to byl Žid dodržující přikázání (např. obětování prvotin v Chrámu) a jednak za své krátké vlády rozvíjel Jeruzalém a mimo jiné inicioval postavení tzv. Třetí hradby okolo severní části Jeruzaléma. Je proto celkem pozitivně hodnocen rabínskou tradicí. Podle Barkaje sousední tzv. Jehošafatova hrobka byla ve skále vytesána zároveň a byla určená pro další královy příbuzné.

 Gavriel Barkaj v závěru poměrně obsáhlé své studie zdůrazňuje, že jeho ztotožnění neznámého nebožtíka Avšalomovy hrobky s Herodem Agrippou I. je jen domněnkou, založenou na úvahách nad historicko-architektonickými souvislostmi této hrobky, tedy především na srovnání s nově objevenou Herodovou hrobkou. Toto ztotožnění však nelze opřít o nesporné důkazy. Čtenář této studie ale ocení Barkajovu analýzu jako logicky pospojenou mozaiku, čistou a působivou. Přesto asi navěky zůstane hrobka známá jako Avšalomova hrobka, memento sebezáhubné synovské pýchy.

 

DSC_4072

3 komentáře u „Neznámý nebožtík v Kidronském údolí“

  1. Bravo, Chaim.♥♥♥ 🙂 Takové čtení mám skutečně rád. Nejsou to žádné pí..♦♦♦..oviny, jako politika, apod. Archeologie je moje tajná láska. Tyhle články si schovávejte a pak je jednou souborně vydejte s patřičnými fotkami knižně. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.