Paraša VAJECHÍ (Gn 47,28 – 50,26)

Paraša VAJECHÍ (Gn 47,28 – 50,26) 5.00/5 (100.00%) 14 ohodnocení

1 toraTuto sobotu ukončíme letošní čtení knihy Berešit, která se završuje Josefovou smrtí v Egyptě. Celý Josefův příběh (kapitoly 37, 39-50) můžeme zasadit do období hyksóské nadvlády v Egyptě – cca 1680-1560 př.n.l. Hyksósové je název pro semitské kmeny, které obsadily Egypt a jejichž vládcové sesadili dynastii egyptských faraónů a sami zaujali jejich pozici. Noví hyksósští vládcové (faraónové) se rychle asimilovali kulturně i nábožensky do egyptského prostředí, ale samotnými Egypťany byli jako cizorodý barbarský živel, který se osmělil sesadit egyptské faraóny, nenáviděni. Hyksósští vládci to věděli a proto se obklopovali pouze úředníky jim etnicky blízkými. Tato skutečnost může vysvětlit strmou Josefovu kariéru na faraónově dvoře. Na dvoře egyptských faraónů bylo prakticky nemožné, aby semita zaujal post ministra nebo jako Josef, přímo faraónova zástupce. (Předpokládáme-li, že Abraham žil v době mezopotámského krále Chammurabiho (asi 1792-1750 př.n.l.), tak i zasazení doby Josefova působení v Egyptě do 17.- 16. století př.n.l. je chronologicky možné.

 48,4  ונתתי את הארץ הזאת לזרעך אחריך אחוזת עולם. – Tuto zemi do věčného držení tvému potomstvu

 Nehledě na skutečnost, že synové Izraele byli nuceni opustit zemi, kterou jim Hospodin zaslíbil, jejich přebývání za hranicemi Erec Jisrael je pouze dočasné, ale právo na zaslíbenou zemi je věčné. (Joseph H. Hertz, vrchní rabín Velké Británie, 1872 – 1946)

48,15 Pak požehnal Josefovi a řekl… ויברך את יוסף ויאמר….

 Vždyť nežehnal Josefa, ale Josefovy syny?! Pravda, ale není většího požehnání pro otce, než aby byli jeho synové dobří a nadaní. „Ať požehná těm chlapcům. Ať se v nich hlásá mé jméno a jméno mých otců Abrahama a Izáka.“ Není lepšího požehnání pro otce než toto. (Šnej Luchot Ha-Brit – של“ה הקדוש – Rabi Ješajáhú Horowitz (1575-1630 v Cfatu), pražský rabín, který odešel do Svaté Země)

 48,15-16   ה‘ הרועה אותי…… המלאך הגואל אותי מכל רע…

 Bůh, Pastýř, který mě vodí od počátku až dodnes…. Anděl (posel Boží), jenž mě vysvobodil od všeho zla….   Možná si nezaslouží Tvého bezprostředního požehnání, avšak přikaž svému poslovi, který mě vysvobodil, aby je požehnal. Jednodušeji: Bože, Pastýři, který mě vodíš, prosím Tě, přikaž andělovi, který mě vysvobodil, ať on požehná těm chlapcům. (Obadja Sforno, 1460-1550)

 49,1  האספו ואגידה לכם את אשר יקרא אתכם באחרית הימים.

 Sejděte se, oznámím vám, co v budoucnu vás potká.  Chtěl jim poradit, jak se mají postavit problémům, které je v budoucnu potkají. Rada byla: „האספו – sejděte se, shromážděte se“, t.j. sejděte se všichni ve spolek. „ואגידה, t.j. תיאגדו לאגודה אחת – spojte se do jednoho svazku“. Pouze v jednotě můžete obstát ve všech těžkostech.