Jazykový koutek – lev v srdci, ryba v marmeládě, polibek nešiky

Jazykový koutek – lev v srdci, ryba v marmeládě, polibek nešiky 5.00/5 (100.00%) 43 ohodnocení

abecedaMojšele odjíždí do Ameriky a Jankele se ho ptá: „A umíš anglicky?” Mojšele odpoví: „Oui!” „Ale to je přece francouzsky.“ „Tak já umím i francouzsky!“ Kdysi jsem v Izraeli potkal Čecha, který si myslel, že když bude mluvit po-ma-lu a zře-tel-ně česky, budou mu rozumět. A kupodivu je dost hebrejských slov, která znějí jako česká. Sepsal jsem dnes v autobuse takový částečný seznam, ať můžete zjistit, že umíte vlastně trochu hebrejsky, byť o tom třeba ani nevíte, podobně jako Mojšele uměl francouzsky. nešika (polibek), lev (srdce), ryba (marmeláda), kaše (obtížný), liška (kancelář), šum (česnek), stav (podzim), kupa (pokladna), chyba (náklonost), kos (kelímek), ach (bratr), rov (většina), hon (majetek), bor (jáma), mor (myrha), doma (podobná), mi (kdo), raz (tajemno), mapa (ubrus), duby (méďa), tuky (papoušek), nora (hrozný), sova (sytost), šok (lýtko), kotel (zeď), kec (konec), pil (slon), pila (slonice), bacha (plakala), mula (proti ní), hody (indický), Ir (město), Brit (smlouva), sir (hrnec), Eda (komunita), vyduj (vyznání), daty (náboženský), dat (náboženství), ]do] dvora (včela), po (tady), ta (buňka), mazal (znamení), smol (levice), bar (syn, aramejsky), blil (smíšenina) a šuk (trh).

Je také řada slov znějících podobně: broš/brož (cypřišek), nemalá/nemala (mravenec), tupím/tupim (bubny), pára/para (kráva), barák/barak (blesk), brácha/bracha (požehnání), šikmá/šikma (, orýt/orit (světélko), díra/dyra (byt), tik/tyk (taška), štika/štyka (mlčení), šáchor/šachor (černý), chuť/chut (provaz), je ruka/jeruka (zelená), pýr/pir (šachta), dám/dam (krev), tút/tut (jahoda), zóna/zona (prostitutka), gag (střecha), má/ma (co), prachy/prachim (květiny), tchýně/tchina (sezamová pomazánka), pitomý/pit’omi (náhlý), tě udá/teuda (licence), tupý/tupi (bubnovitý), smáli/smali (levý), to dá/toda (děkuji), to táh’/totach (dělo), tykev/tykva (naděje), je raněn/jeranen (zajásá), bejt chorý/bejt cholim (nemocnice).

Pak snad jen příjmení Machar (zítra) a Nekuda (bod); ruská slova noga (záře, svatozář) a daj (dost, nechej toho) a rakev (s příponou ženského rodu –et)/rakevet (vlak).

Naopak najdeme hebrejská slova znějící podobně jako česká a dokonce se stejným významem: bejca (vejce), šeš (šest), šam (tam), balut (žalud), tale (jehně) a har (hora) či podobným: še (že, ale i jiné spojky). Michal je oblíbené ženské jméno a z jidiš přišlý šluk není šluk, ale lok. Tremp je autostop. Šmarja Gutman byl významný archeolog. Nehledě na to, že šofar je šofar.

Nedělám si zdaleka nárok na úplnost, určitě je ještě řada zajímavých slov (pár jsem jich také ze zápisků z autobusu nerozluštil). Chce to jen být sakran (zvědavec). Ale to už jsem nudnik (otrava, jidiš slovo snad z českého nudný).

Chaim Hajek průvodce po Izraeli

Internetové stránky autora na facebooku

 

2 komentáře u „Jazykový koutek – lev v srdci, ryba v marmeládě, polibek nešiky“

  1. 😆 😆 …nějaká paní dneska ráno v MHD asi taky ovládala ivrit, když vykvikla: „…šmarjá, šofér mi …. “ …a dál už to nedořekla, protože se rozplácla o dveře, ty se otevřely a paní ukázněně vypadla na refýž.

  2. Velmi příjemný a osvěžující článek. Po těch zprávách minulých dní přišel jak na zavolanou. Autor je opravdu machr a má skvělý smysl pro humor. Díky.

Komentáře nejsou povoleny.