Palestinští Arabové se usilovně snaží zmařit jednání s Izraelem

Palestinští Arabové se usilovně snaží zmařit jednání s Izraelem 4.67/5 (93.33%) 24 ohodnocení

Fatah znak
znak teroristického hnutí Fatáh, které vládne území palestinské autonomie v Judeji a Samaří a v jehož čele stojí „umírněný“ Mahmúd Abbás

Palestinští Arabové dělají vše pro to, aby zkrachovala jednání s Izraelem o konečném vymezení vzájemných vztahů. Zatímco předseda izraelské vlády dal opakovaně najevo ochotu připustit vznik po Jordánsku druhého arabského státu na území historické Země Izrael / Palestiny, palestinští Arabové odmítají jakékoliv ústupky a kompromis.

Mezi představiteli autonomní Palestinské správy a Izraele se vedou jednání o vzniku arabského státu v Gaze, Judeji a Samaří, tedy na územích, která Izrael získal v roce 1967 v obranné Šestidenní válce. Do té doby byla tato území od rozdělení Země Izrael / Palestiny, od roku 1948, pod správou Egypta a Jordánska a žádný stát Palestina na nich nikdy neexistoval ani o něj místní Arabové neusilovali.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a další vysocí izraelští představitelé dali opakovaně najevo ochotu připustit vznik arabského státu za několika málo podmínek. Arabové jakýkoliv kompromis striktně odmítli.

oblasti A-B-C Judea Samaří
Judea a Samaří v současnosti: oblasti A (civilní i bezpečnostní kontrola Palestinské správy), B (civilní kontrola PS) a C (plná izraelská kontrola)

Izraelská představa o mírovém urovnání s palestinskými Araby

Jednak se má jednat o stát demilitarizovaný. Tedy v praxi jen s bezpečnostními složkami policejního charakteru, bez armády s těžkou výzbrojí jako jsou tanky, děla, rakety a podobně. K udržení vnitřního pořádku a bezpečnosti policejní síly postačují. Izrael by si také ponechal pod svou bezpečnostní kontrolou úzký pruh území podél řeky Jordán, aby zabránil pašování zbraní a bojovníků na území budoucího státu Palestina ze sousedního Jordánska.

Dále by se budoucí stát Palestina zavázal přijmout výlučně na své území tzv. palestinské uprchlíci, což jsou Arabové, kteří odešli během izraelské Války o nezávislost v roce 1948 dílem pod tíhou bojů, dílem na výzvy svých vůdců a s nadějí, že se vrátí ihned poté, kdy bude židovský stát zničen. Toto přání se jim nesplnilo a tak oni, jejich děti, vnoučata a pravnoučata žijí v řadě arabských států, které jim v rámci udržování nenávisti k Izraeli brání získat občanství a integrovat se do společnosti, v níž žijí celý nebo drtivou většinu svého života. Arabské prosazování „práva na návrat“ je průhledným trikem, jak přílivem dnes už mnoha milionů Arabů – nezapomínejme, že „palestinským uprchlíkem“ s nárokem na pomoc od OSN je každý, jehož třeba i jediný pradědeček se v roce 1948 odstěhoval ze Země Izrael – zničit Izrael. Izrael logicky namítá, že stejně jako on přijal po roce 1948 statisíce židovských uprchlíků z arabských zemí, měla by se Palestina postarat o uprchlíky arabské.

S otázkou odmítnutí „práva na návrat“ pro Araby úzce souvisí požadavek Izraele, aby jej reprezentace budoucí Palestiny uznala jako židovský stát, což palestinští Arabové striktně odmítají. Žádají, aby Izrael byl i nadále multietnický – což Izraele nechce nijak měnit – a obávají se, že by uznání židovského charakteru Izraele mohlo být překážkou právě onoho „práva na návrat palestinských uprchlíků.“ Co na tom, že současně má být budoucí stát Palestina etnicky zcela vyčištěn od jakýchkoliv Židů a navázat tak na neblahou tradici z let 1948 až 1967, kdy Jordánsko také vyhnalo všechny Židy z území v Judeji a Samaří, které ovládalo. V Izraeli v tu dobu samozřejmě Arabové žili.

Konečně Izrael žádá výměnu území tak, aby v rámci konečné dohody se součástí Izraele staly židovské obce v Judeji a Samaří, jakož i část Jeruzaléma osvobozená v roce 1967, za což je připraven nabídnout územní kompenzace například v Galileji, kde je husté arabské osídlení.

Arabské odmítání kompromisu

Izraelská představa, že by stát Palestina měl být demilitarizovaný, je palestinskoarabskými představiteli opakovaně odmítána s tím, že demilitarizace by byla omezením suverenity. Co na tom, že třeba Kostarika armádu vůbec nemá, teroristé Fatáhu a Hamasu se prostě na své tanky a děla těší. Možnost izraelské přítomnosti v údolí Jordánu je ovšem také zcela nepřijatelná – jak potom by mohli do nezávislé arabské Palestiny proudit zbraně a džihádisté z celého Blízkého východu?

Stejně tak je pro palestinské Araby nepřijatelné uznat Izrael za „židovský stát“ a přijmout veškeré palestinské arabské uprchlíky výlučně do nového státu Palestina. Naopak představa je taková, že v Judeji, Samaří a Gaze vznikne etnicky zcela čistá arabská Palestina – a současně se do Izraele nastěhují miliony zahraničních Arabů, kteří přečíslí Židy a přivodí zánik Izraele. Naposledy možnost uznat Izrael jako židovský stát výslovně odmítl včera vrchní vyjednavač Palestinské správy Saíb Irikát.

A území kompromisy? Ty sice nejsou výslovně zamítány, ale vždy je zdůrazněno, že vlastně ten který konkrétní je nemožný. Tak včera ministr náboženských záležitostí Palestinské správy Mahmúd Al-Habáš odmítl možnost, že by nejsvatější místo judaismu – Chrámová hora a její Západní zeď (Zeď nářků) zůstaly v izraelských rukou.

Arabské odmítání vlastního státu

Jak je zřejmé, palestinští Arabové už desetiletí důsledně odmítají kompromis s Izraelem, který by jim umožnil vznik vlastního státu. Jistě by to nebyl stát na veškerém území, které si nárokují, musel by vyřešit otázku tzv. uprchlíků a jeho generálové by neměly tanky a děla, ale byl by to vlastní stát. Palestinští Arabové však žádají „vše nebo nic.“ A tak nemají a nebudou mít nic.

Čelní představitelé Palestinské správy se už nechali slyšet, že pokud selžou jednání s Izraelem, žádná další vést nechtějí a soustředí se na jednostranné kroky na půdě OSN. Že takový přístup jim vlastní stát nepřinese? Nevadí.

Jedná se o projev jistého psychopatického rysu jejich národní povahy, který nabyl vrchu již před řadou desítek let a který jim brání pochopit, že když začnou válku a prohrají ji, tak musejí přistoupit s vítězem na kompromis? U některých palestinskoarabských představitelů jistě.

Jiní se pak zjevně bojí představy, že by mohl v dohledné době vzniknout stát, kde by museli sami hospodařit, starat se o sebe a nespoléhat se na mohutnou zahraniční finanční pomoc. O co pohodlnější je nastavovat dlaň a nechat si z ropných monarchií Perského zálivu, z USA a také z daní občanů Evropské unie nechat posílat nevratnou finanční pomoc.

2 komentáře u „Palestinští Arabové se usilovně snaží zmařit jednání s Izraelem“

  1. Jasné, stručné a presné! Škoda len, že v EU a USA sa ešte stále nájde dosť užitočných idiotov, ktorí týchto darmožráčov podporujú. Z našich daní. 🙁

  2. Super článek – hesla demilitarizace a uznání Izraele. Konečně to někde zaznělo, Musel jsem se podívat kdo je autor – Max Blau, jak jinak jednoduše extraliga. No ale dopadne to tak, že nakonec bude jen jeden Izrael bez Filištínů a s umírněně – loajální arabskou menšinou ( marxislámští intelektuálové – dejme tomu status možná). Militanti vysmahnou vyplaceně s one way ticket v kapse – nejlépe do jiných rájů na Arabském poloostrově. Nebude to jednoduché, ale článek je moc fajn.Díky

Komentáře nejsou povoleny.