Paraša Tecave (Ex 27,20-30,10)

Paraša Tecave (Ex 27,20-30,10) 4.89/5 (97.78%) 18 ohodnocení

1 toraV této jediné paraše není jmenovitě Mojžíš uveden. Proč tomu tak je? Odpověď na tuto otázku nám dá následující paraša Ki tisa, přesněji 32,32, kde Mojžíš prosí Všemohoucího, aby odpustil lidu hřích, kterého se dopustil ulitím zlatého telete. Mojžíš říká Hospodinu: „Můžeš jim tento hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě z knihy, kterou jsi napsal!“ Mojžíš byl člověkem nanejvýš spravedlivým – cadikem. Odtud se též učíme, že kletba spravedlivého-cadika, byť byla vyslovena jen podmíněně, tak se vyplní – על תנאי קללת צדיק מתקיימת, אפילו נאמרה. Bůh lidu prominul a samozřejmě nevymazal Mojžíšovo jméno z celé Tóry, ale pokud se i přesto měla naplnit slova spravedlivého, tak Hospodin Mojžíšovo jméno neuvedl v této paraše.

28,30

ונשא אהרן את המשפט בני ישראל על לבו לפני ה‘ – Áron bude ustavičně nosit právo synů Izraele na svém srdci před Hospodinem. Velekněz Áron byl svým způsobem srdcem celého Izraele. Podobně jako srdce cítí první bolest v orgánech lidského těla, tak Áron cítil bolest každého jednotlivce z národa synů Izraele a modlil se za něj. (Podle díla באר מים חיים)

28,36

– ועשית ציץ זהב טהור ופתחת עליו פתוחי חותם קודש לה‘ udělej čelenku z čistého zlata a vyryješ na ni jako se vyrývá pečeť: „Svatý Hospodinu“. V talmudickém traktátu Zebachim 88b se uvádí, že čelenka je symbolem prominutí neoprávněné lidské hrdosti hraničící s drzostí. Proto na ní byla vyryta slova: „Svatý Hospodinu“, aby nám naznačila, že ne vždy je přílišná hrdost špatnou vlastností. Bývá také „hrdost svatosti“, když se jedná o slávu Boží a o slávu Tóry. (Podle Chatama Sofera)