Acharej mot (Lv 16,1-18,30) – Šabat hagadol

Acharej mot (Lv 16,1-18,30) – Šabat hagadol 5.00/5 (100.00%) 17 ohodnocení

1 tora16,16   השכן אתם בתוך טומאתם – který dlí mezi nimi, uprostřed jejich nečistot

Toto je důkazem, že pýcha je horší než největší prohřešky. O hřešících je psáno: „dlí mezi nimi, uprostřed jejich nečistot.“ Ačkoli synové Izraele jsou ponořeni v nečistotě svých hříchů, naduté srdce, toho nestrpím“ (Ž 101,5). Proto také naši učenci (v knize Zohar, paraša Tecave, list 21, pís. 55) pravili: „Já a on (pyšný) se nemůžeme spolu snést (být) na světě.“ (Podle Baal Šem Tova, zakladatele novodobého chasidismu, 1698-1760).

 Rabi Jakob Jicchak z Lublinu (1745-1815) říkával: „Mám raději hříšníka, který o sobě ví, že je hříšník, než spravedlivého-cadika, který ví, že je cadik…“ Když se ho ptal rabi Simcha Bunem z Przysuchy (1765-1827), co tím míní, on mu odvětil: „Hříšník, který o sobě ví, že je hříšník, jedná podle pravdy. Přestože je hříšník, přece jenom má jakési spojení s Hospodinem, který je Pravda. Kdežto spravedlivý, který ví, že je spravedlivý neboli, že ve svých očích se považuje za spravedlivého, takový člověk je jistě přehnaně ba neoprávněně pyšným na sebe samého. Vždyť stojí psáno: „Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil“ (Kaz 7,20). Proto takový člověk, neoprávněně na sebe pyšný, nemá žádné spojení s Hospodinem, neboť jak stojí psáno: „Já a on (pyšný) se nemůžeme spolu snést (být) na světě.

 16,17  וכפר בעדו ובעד ביתו ובעד כל קהל ישראל – Tam vykoná smírčí obřady za sebe i za svůj dům a za celé izraelské shromáždění.

Jak hloupí jsou tito naši představitelé, kteří se vůbec nesnaží o svou morální nápravu a o morální nápravu své rodiny, zatímco chtějí napravovat celé židovské společenství. Jejich snaha nemá žádnou cenu. Nejdříve musí totiž napravit sami sebe a svou rodinu, potom teprve mohou chtít napravovat celé společenství. (Podle jednoho z velikánů Etického hnutí – Tnuat ha-musar).

 Tento šabat, který je před svátkem Pesach se nazývá Šabat hagadol. Jeho název je odvozen z ze slov předposledního verše haftary pro tento šabat, kterou čteme z knihy proroka Malachiáše 3,4-3,24: „Hle, posílám k vám proroka Eliáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný“ (Mal 3,23). Tato slova se po 24. verši ještě jednou opakují. O tomto šabatu bývá zvykem, že rabín káže v synagóze o zákonech Pesachu – hilchot Pesach.

 V aškenázských obcích je zvykem, že se na Pesach nejedí luštěniny ((קיטניות nebo do této kategorie rabínskými autoritami zahrnuté potraviny. Jedná se především o hrách, humus, čočku, fazole, pohanku, sóju a výrobky z ní, burské oříšky, různé rostlinné oleje (sójový, řepkový, kukuřičný). Proto je nutné si prohlédnout všechny košer výrobky na pesach, jestli na nich není napsáno: „Košer na Pesach pro ty, kteří jedí luštěniny – „כשר לפסח לאוכלי קיטניות .

Kdo jí luštěniny, jsou sefardští Židé, pocházející většinou ze severní Afriky a Blízkého východu.