Eichmannova poslední židovská oběť

Eichmannova poslední židovská oběť 4.93/5 (98.57%) 28 ohodnocení

Jehuda Ochayon zleva za Eichmanem
Jehuda Ochayon zleva za Eichmannem

Příběh, který jsem vyslechla by se asi nedostal mimo rodinu policejního důstojníka, od jehož úmrtí uplyne zítra deset let. Přestože přijel jako malý do Izraele, dotkla se jeho života katastrofa evropského židovstva více než mohl tušit. Položme si ale první otázku zda Šoa byla skutečně pouze katastrofou evropského židovstva, chtěl Hitler a jeho nohsledové a architekti vyhlazování skutečně vyhladit pouze evropské židovstvo? Týkala se genocida pouze aškenázských židů? Týkala se samozřejmě i sefardských židů, ale to nebylo úplně zohledněno, když se vybírali dorozci, kteří budou hlídat v podzemním bunkru – vězení Adolfa Eichmanna po únosu z Argentiny. Mezi mladými policisty byli tedy pečlivě vybráni na území Izraele narození anebo tací, kteří se přistěhovali jako děti a byli sefardi. Nesměli být také ženatí, protože během prvního období bylo místo vězení utajené a oni tam museli zůstat po dobu tří měsíců a nikdo místo jejich služby nesměl znát. To je informace, kterou po procesu popsali z československých autorů Erich Kulka a Věra Trochtová (Únos ze San Fernanda Magnet 1968)  a také Ladislav Mňačko. Tak jsem se i já sama k této informaci dostala a kupodivu si ji zapamatovala.

Během jedné velmi bouřlivé diskuse o povolení možnosti interupce jsem se setkala s mladou ženou, která mému názoru vycházejícímu z židovské tradice velice ostře oponovala. Jedním z jejích argumentů bylo to, že lidé z neziskové organizace Efrat přemlouvají mladá děvčata, aby pokud jsou gravidní a otec dítěte si je nechce vzít, přece-jen dítě donosily a Efrat jim pomůže. Moje oponentka to hodnotila jako zásah do jejich práv. Naopak já jsem argumentovala tím, že různé levicové „svobodomyslné“ organizace naopak přemlouvají dívky, které jsou v takové situaci, aby ji řešily interrupcí a neberou v úvahu traumata a zdravotní rizika, který takový krok nese. Naše diskuse v jednu chvíli přestala být bouřlivou a moje oponentka nápadně ztichla a začala mi vyprávět příběh své matky, která se koncem padesátých let sama, jako mladé děvče přistěhovala z Maroka do Izraele. Potkala mladého krajana, který přijel z Rabbatu do Izraele jako malé dítě, byl to pohledný mladý muž, existenčně zajištěný policista. Rozhořela se láska a stalo se co se stává. Ovšem uprostřed velké lásky milý policista zmizel. A dívka poznala, že je těhotná a nikde ho nemohla najít. Je třeba si uvědomit, že hovoříme o období kolem roku 1960, kdy tradiční společnost velice ostře odsuzovala dívky nebo mladé ženy, které se nevdávaly jako panny, nemluvě o těhotenství. Problém byl také, že přijela do Izraele sama a mohla se spolehnout pouze na rady tradičně uvažujících krajanek. Jediný zoufalý krok, který se zlomenému srdci mladého děvčete nabízel byl, podstoupit nelegální interrupci, což také učinila. Po čase se policista objevil, požádal o ruku a byla svatba. Vyšlo najevo, že hlídal Eichmanna a proto nesměl a ani nemohl oznámit kde je a kdy se zase objeví. Happyend s šrámem, po prvním nenarozeném dítěti se narodilo pět dětí mezi nimi i dvojčata. Jako dovětek je třeba říci, že oblast Maroka odkud je manželka dnes již vdova byla pod vládou Francouzského Vichystického režimu a tamní židé byli ohroženi a někteří dokonce deportováni.
Věnováno památce policisty Jehudy Ochayuna z.l., jehož 10. výročí úmrtí připadá na zítřek 29. Nisanu.