Paraša KEDOŠIM (Lv 19,1-20,27)

Paraša KEDOŠIM (Lv 19,1-20,27) 5.00/5 (100.00%) 13 ohodnocení

1 toraTato paraša, jak uvádí komentátor Raši, byla pronesena před shromážděním celé obce – בהקהל národa synů Izraele. Slyšeli ji muži, ženy i děti.
19,2
קדושים תהיו – buďte svatí. Tak zní první píkaz této paraši. Tato paraša byla pronesena veřejně při shromáždění všeho lidu. Proto jedinec nemá utíkat zprostředku lidu do osamocení a odloučit se od světa, byť je možná snadnější v takové klauzuře zůstat svatým. Naopak, člověk musí být svatým, ale zároveň být účasten života komunity. (Podle pražského rabína Jonathana Eybeschütze, 1690-1764).

Podobně ojasňuje slova Tóry i bratislavský rabín Chatam Sofer (1762-1839): Bůh žádá: „Buďte svatí, neboť svatý jsem já Hospodin…“ Buďte svatí, ale ne oddělení, odloučení – .פרושים Neboť já, Hospodin, jsem svatý, ale přesto se zabývám vším a zajímám se o vše. A „celá země je plná jeho slávy“(Iz 6,3).

Člověk nemá být svatý pouze doma, ale když vyjde ven, na ulici, stydět se za své židovství. Proto tato paraša byla pronesena veřejně před shromážděním celé obce. Proto ani venku, na ulici se nemáme za naše židovství stydět. (Podle díla דברי שערי חיים mukačevského rabína Chajima Sofera, 1821 Bratislava – 1886 Budapešt)
19,11
לא תגנבו – Nekraďte. Komentátor Raši říká, že tento zákaz se vztahuje na majetek, na krádež majetku jako takovou. Kdežto zákaz „לא תגנב – Nepokraseš“ v Desateru přikázání (Ex 20,15) se vztahuje na krádež lidí. V tomto případě se jedná o krádež člověka, za jehož propuštění chce zloděj dostat výkupné. V dnešní době jsme svědky, kdy teroristé všech denominací používají rukojmí pro své nezákonné cíle. Proto již od biblických dob je za krádež člověka jediný trest– trest smrti.
19,18
ואהבת לרעך כמוך – a budeš milovat svého bližního jako sebe samého. O této části 18. verše prohlásil rabi Akiba, že to je velké pravidlo v Tóře (Jeruzal. Talmud, Nedarim kap. 9, halacha 4).
Můžeme vysvětlit tato slova tak, že mám milovat svého bližního, neboť on je takový, jako já. Pokud mu někdo ublíží, bude mít stejný pocit křivdy, jako bych ho měl já. Pokud mu někdo projeví dobrodinní, bude mít stejné pocity radosti a vděčnosti, jako bych je měl já. Prostě nečiň svému bližnímu to, co nechceš, aby ti jiní činili. Tak to vyjádřil Hilel, když k němu přišel pohan, který chtěl konvertovat, ale žádal, aby mu učenec vysvětlil celou Tóru za tak krátkou dobu, co bude moci stát na jedné noze. Hilel pohana s tímto přáním nevyhnal, jak to před ním učinil jeho kolega Šamaj. Výše uvedenými slovy mu objasnil, že v tom je hlavní princip Tóry a vše ostatní je komentář. Hilel kandidáta na prozelytu přijal, ale poslal ho domů, aby se zatím učil onen komentář (Šabat 31a). Jak dlouho se učil budoucí ger cedek onen „komentář“, Talmud nepíše.