Traktát Mišny Pesachim – 2. kapitola

Traktát Mišny Pesachim – 2. kapitola 5.00/5 (100.00%) 10 ohodnocení

thumb-ZB902Kapitola druhá

 1. V kteroukoli dobu, kdy je povoleno jíst [chamec], jím může nakrmit i dobytče, zvířata a ptáky a může jej prodat nežidovi a je dovoleno z něj mít prospěch. (1) Pokud jeho čas uplynul, je zakázáno mít z něj prospěch a nesmí s ním [ani] zapálit pec nebo troubu. (2)Rabi Jehuda říká: „Chamec se nedá odstranit jinak, než spálením.“(3)Ale učenci říkají: „Může jej také rozdrtit a hodit do vzduchu nebo do moře.“ (4)

2. Z chamecu, který patří nežidovi během Pesachu, je povoleno mít užitek. Ale z [chamecu ve vlastnictví] Izraelity [během Pesachu] je zakázáno mít užitek, neboť je řečeno: „Žádný kvašený chléb u tebe nebude nalezen.“ (5)

3. Pokud pohan půjčil Izraelitovi [peníze a Izraelita ručil za půjčku] svým chamecem, lze [tento chamec] po Pesachu používat. (6) Ale pokud Izraelita půjčil [peníze] nežidovi za jeho chamec, je [tento chamec] po Pesachu zakázáno používat. (7) Pokud se na chamec zřítily trosky, je to [totéž] jako kdyby byl odstraněn. (8) Raban Šim’on ben Gamli’el říká: „Jen pod podmínkou, že ho nevyčenichá pes.“ (9)

4. Pokud někdo nevědomky sní na Pesach chamec, který je truma, musí [knězi] zaplatit hodnotu [chamecu] a pětinu navíc. (10) Pokud tak učinil záměrně, je zproštěn platby i ze [zodpovědnosti, neboť] jeho hodnota je jako hodnota paliva.(11)

5. (12) Toto jsou plodiny, [z nichž lze upéct macot], s nimiž splní povinnost [jíst] na Pesach [macu]: pšenice, ječmen, špalda, žito a oves. A tuto povinnost lze splnit i [s macot upečených z mouky namleté z plodin, které mají jsou] z demaj nebo z prvního desátku, z něhož byla oddělena truma, nebo z druhého desátku nebo ze zasvěcených [potravin] které byly vykoupeny; a kněží [mohou upéci své macot] z chaly a trumy. Nelze [je připravit] z úrody, z níž nebyl oddělen desátek, ani z prvního desátku, z něhož nebyla oddělena truma, ani z druhého desátku nebo ze zasvěcených [potravin], které nebyly vykoupeny. (13) Co se týká bochníků z oběti díkůvzdání a placek nazirů, (14) pokud je udělal pro sebe, s nimi nemohou splnit [svou povinnost]; (15) pokud je udělal k prodeji na tržišti, mohou s nimi splnit [svou povinnost]. (16)

6. A toto jsou hořké byliny, (17) s nimiž lze splnit svou povinnost [jíst] na Pesach [hořké byliny]: Locika (chazaret), (18) čekanka, divoká čekanka, hadí mord (19) a mléč. (20) [Tuto] povinnost s nimi splní ať už [je bude jíst] čerstvé nebo sušené, (21) ale [ne, pokud budou] naložené do octa, ani [pokud budou] dušené nebo vařené. A sčítají se, pokud mají dát dohromady množství o velikosti olivy. (22) Povinnost jíst maror na Pesach lze splnit i konzumací stonků. [A tuto povinnost lze splnit i s marorem, který pochází] z demaj nebo z prvního desátku, z něhož byla oddělena truma, nebo z druhého desátku nebo ze zasvěcených [potravin], které byly vykoupeny.

7. (23) Otruby nesmí namočit [jako krmivo] pro drůbež, ale může je spařit. (24) Žena nesmí namáčet otruby, aby si je s sebou vzala do lázně, ale může je rozetřít suché o [vlhkou] kůži. (25) Muž nesmí rozžvýkat pšenici a vložit ji na ránu, neboť tato se změní v chamec. (26)

8. [Na Pesach] nesmí dávat mouku do charoset (27) nebo do hořčice. A pokud ji tam dal, musí to ihned sníst. Ale rabi Me’ir to zakazuje. (28) Nesmí vařit pesachovou oběť ani v tekutinách, ani v ovocných šťávách, (29) ale může ji jimi polít nebo ji v nich namočit. (30) Vodu, kterou pekař použil na přípravu macot, je třeba vylít, protože ta způsobuje kvašení. (31)

 ——————————————————————————————————————

(1) Tato mišna stojí v opozici proti názoru rabiho Jehudy v mišně 1:4, podle nějž je během páté denní hodiny zakázáno chamec jíst, ale stále je možno z něj mít užitek. Tímto užitkem mišna míní především jeho použití jako krmiva zvířatům a prodej nežidovi.

2) Pokud čas již uplynul, nesmí z něj mít žádný prospěch, ani takový, že by jej spálil a zároveň by hořící chamec použil jako podpalovač nebo palivo.

3) Takto rabi Jehuda vykládá verš Ex 12:15, „A odstraníš chamec ze svého domu.“

4) Podle učenců lze slovo „odstranit“ interpretovat volněji – podstatou není chamec zničit, ale způsobit, že tento chamec nebude moci najít a sníst nebo jej vlastnit.

5) Chamec, který zůstal u žida třeba omylem během Pesachu, je považován za zrušený, neexistující, proto z něj nemůže mít žádný užitek.

6) Podle Gemary se izraelita v tomto případě zavázal, že pokud si pro chamec nepřijde do pesachu, je pesach nežida. V takovém případě jej vlastní nežid a nevztahují se na něj zákony pro chamec o Pesachu.

7) Jedná se o opačný případ – chamec v takovém případě patří během Pesachu židovi, proto musí být po Pesachu zničen.

8) Chamec, který je zcela nepřístupný nemusí být odstraněn formálně z vlastnictví žida ještě před Pesachem – nemusí být rovněž ani prodán. Jednak v takovém případě není považován za chamec, jednak se nepředpokládá, že by se k němu někdo dostal.

9) Šim’on ben Gamli’el zpřísňuje podmínky – chamec musí být pohřben dostatečně hluboko – dle Gemary alespoň tři dlaně pod zemí či sutinami.

10) V takovém případě platí stejný předpis, jako když nekněz sní trumu (Lv 22:14). I když chamec nemá žádnou hodnotu, provádí se náhrada na základě velikosti trumy.

11) Za normálních okolností mimo Pesach je ten, kdo sní záměrně trumu, povinen zaplatit její hodnotu – stejně jako zloděj musí zaplatit hodnotu toho, co ukradl. Jelikož je chamec během Pesachu bezcenný, není povinen za nic. Mišna jde ještě dále a prohlašuje, že není zodpovědný za hodnotu trumy, i kdyby byla použita jako palivo, neboť na Pesach je zakázáno mít z chamecu jakýkoli prospěch, tedy i použít jej jako palivo.

12) Mišna primárně popisuje druhy plodin, které jsou vhodné k přípravě macot. Zároveň ale, vzhledem k tomu, že cokoli, z čeho lze udělat macot, se může stát chamec, tato mišna také vyjmenovává, kterých plodin je třeba se před Pesachem zbavit.

13) Tento seznam nacházíme i na jiných místech – Šabat 18:1, Eruvin 3:2; Sanhedrin 8:2; Makot 3:2. Stejně jako v těchto ostatních případech se jednáno věci, které lze jíst minimálně podle Tóry.

14) Které nejsou chamec a lze je použít coby macot.

15) V takovém případě jsou již posvěceny pro konkrétního nazira případně oběť a nelze je použít jako macot.

16) V tomto případě se jedná o obyčejné placky, které ještě nebyly posvěceny pro konkrétní účel.

17) Ex 12:8. Pesachim 39a definuje merorim jako rostliny divoké i vyšlechtěné, našedlého vzhledu, hořké chuti a s mléčnou šťávou či mízou.

18) Jednou z odrůd lociky je např. hlávkový salát, ledový, římský apod., které obsahují i hořkou složku lactusin.

19) Reichardia picroides, Picridium picroides, Schorzonera picroides

20) Mezi bylinami použitelnými jako maror chybí křen – ten se na sederový stůl coby maror dostal až později v Evropě.

21) Ale čerstvé jsou považované za lepší. Podle Talmudu mohou být uschlé pouze stonky, listy musí být čerstvé.

22) Na Pesach je přikázáno sníst alespoň tolik maroru, jako je velikost olivy. Tohoto množství lze v případě maroru dosáhnout kombinací všech zmíněných druhů.

23) Dnes židé si neponechávají ve vlastnictví žádné obilné produkty nebo zrní, ani během svátku nedopékají macesy. V dobách mišny a Talmudu byla situace jiná – lidé si běžně suché obilí a obilí, ze kterého se nestal chamec, nechávali doma a během Pesachu pekli další macot podle potřeby.

24) Hození otrub do vody by mohlo nastartovat kvasící proces, ovšem jejich převaření je povoleno, neboť var kvašení zastavuje.

25) Namočené otruby a slupky z obilí po mletí mouky se ve starověku používaly v lázních k čištění pleti. Žena je nemůže namočit předem, ale může si je vzít s sebou suché a použít přímo na místě, neboť se jedná o příliš krátkou dobu, než aby došlo ke kvašení.

26) Rozžvýkaná zrna pšenice se používala jako balzám na vnější poranění.

27) Směsi vína a ovoce, do které bylo zvykem přidávat mouku na zahuštění. Na Pesach je ale přidávání mouky zakázáno, neboť víno či vinný ocet, který se do charoset přidává, by mohl v kombinaci s moukou způsobit během krátké doby kvašení.

28) Neboť podle jeho názoru začne mouka kvasit okamžitě.

29) Ex 12:9 zakazuje přípravu pesachové oběti vařením. Mišna tento zákaz rozšiřuje na vaření nejen ve vodě ale i v dalších tekutinách

30) Jeden z důvodů, proč byla tato pasáž vložena sem (netýká se chamecu ani pokrmů chystaných na sederovou večeři) je ten, že výše mišna odkazuje na verš Ex 12:8. zde mišna pokračuje k následujícímu verši

31) Při přípravě těsta na macot si pekař neustále vlhčí prsty. Jelikož se takto do nádoby s vodou dostane i mouka, mohlo by dojít ke kvašení a vodu je třeba vylít, nejlépe na místo, kde se nebude shromažďovat.

1matzah1