Nový zákon má umožnit Židům modlit se na Chrámové hoře

Nový zákon má umožnit Židům modlit se na Chrámové hoře 5.00/5 (100.00%) 21 ohodnocení

Chrámová hora, autor: Andrew Shiva, zdroj: Wikimedia
Chrámová hora, autor: Andrew Shiva, zdroj: Wikimedia

Židé konečně budou mít povoleno modlit se na nejsvatějším místě judaismu, na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde stával první a druhý svatý Chrám, což je dnes zakázáno. Předpokládá to návrh nového zákona, který chtějí společně předložit poslankyně Miri Regev z pravicového Likudu a poslanec Chilik Bar z levicové Strany práce.

Když v roce 1948 vyhlásil Stát Izrael nezávislost, zaútočily na něj armády arabských zemí a pokusily se jej zničit. Přestože se Izrael ubránil, Starého města jeruzalémského se zmocnilo Zajordánsko a dalších 19 let jej okupovalo. Židé tehdy neměli vůbec možnost se do Araby okupované části Jeruzaléma, natož na Chrámovou horu či k její Západní zdi (Zdi nářků) dostat. Po osvobození a sjednocení Jeruzaléma při Šestidenní válce v roce 1967 se Izrael – ve snaze nejitřit vztahy s poraženými Araby – rozhodl akceptovat status quo a ponechat Chrámovou horu pod správou islámské nadace, waqfu.

Součástí zachování statusu quo je i zákaz židovských modliteb na Hoře, a to nejen hromadných, ale i modliteb jednotlivců. Židé sice Chrámovou horu smějí navštěvovat, ale kdykoliv muslimové vyvolají nepokoje, izraelská policie automaticky reaguje zákazem vstupu Židů na Horu.

„Neexistuje žádný důvod, aby se Židé nesměli modlit na nejsvatějším místě na světě,“ prohlásila pro web Ynet poslankyně Regev. „Jsem pevně přesvědčena, že každý případ muslimských nepokojů na Hoře musí vést k její uzávěře pro Araby. Premiér není jediným, kdo o věci rozhoduje, a pokud návrh (zákona) neprojde, obrátím se na Nejvyšší soud s veřejnou žalobou, aby Židům bylo dovoleno se na Chrámové hoře modlit s talitem a tefilin,“ dodala.

Zmínkou o premiérovi Miri Regev naznačila, že očekává nesouhlas Benjamina Netanjahua se změnou statusu quo v této citlivé záležitosti. Ostražitost současného premiéra, stejně jako řady jeho předchůdců, je dána významem, který Hoře přisuzují také muslimové, kteří ji dnes označují za třetí nejsvatější místo, hned po Mekce a Medíně, přestože v Koránu je Jeruzalém zmíněn jen jedinkrát a to ještě velmi sporně a nepřímo. To nicméně nebrání pravidelným hysterickým výzvám palestinských Arabů a jejich stoupenců k „obraně mešity Al-Aksá (stojící na Hoře) před sionistickou agresí“ – přičemž onou agresí jsou míněny prosté návštěvy Židů na Hoře či archeologické výzkumy v blízkosti Hory či pod ní, případně oprava přístupové cesty.

Poslanec Bar zdůraznil, že smyslem zákona je, aby židé a muslimové žili bok po boku. „Trvám na to, že autorita waqfu nebude poškozena, ale muslimové musejí pochopit, že také my máme právo se tam modlit,“ řekl. „Považuji tato svatá místa za kolébku naší existence a pokud někdo na levici má výhrady proti židovské modlitbě na Chrámové hoře, pak může těžko tvrdit, že jiné skupiny jsou diskriminovány,“ dodal.

Autonomní Palestinská správa na návrh zákona zareagovala podle očekávání. Zatímco zákon předpokládá možnost židovských modliteb na Hoře, arabská autonomie ihned varovala před sionistickou snahou modlit se v mešitě Al-Aksá a měnit tak její status – což je ovšem něco, co vůbec zákon nepředpokládá a proti čemuž se jeho předkladatelé také ihned ohradili.

Předseda Palestinského výboru pro vztahy s izraelskou společností a člen Ústředního výboru Fatáhu Mohamad al-Madami nicméně prohlásil, že „palestinský lid, stejně jako arabský a islámský svět vehementně odmítají všechna izraelská narušení svatosti islámských a křesťanských (sic!) svatých míst.“

Chrámová hora, autor: Thomazzo, zdroj: Wikimedia
Chrámová hora, autor: Thomazzo, zdroj: Wikimedia