Rozvoj našich vztahů svěřujeme do rukou Božích – promluva papeže na Vrchním rabinátu Izraele, Jeruzalém

Rozvoj našich vztahů svěřujeme do rukou Božích – promluva papeže na Vrchním rabinátu Izraele, Jeruzalém 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

papež František na Vrchním rabinátu Izraele, zleva rabi Jicchak Josef, zprava rabi David Lau
papež František na Vrchním rabinátu Izraele, zleva rabi Jicchak Josef, zprava rabi David Lau

Velice mne těší, že mohu být dnes spolu s vámi: jsem vám vděčný za vroucí přijetí a vaše laskavá slova na uvítanou.

Začnu osobní vzpomínkou. Jak víte, již od doby, kdy jsem byl arcibiskupem Buenos Aires, jsem se mohl opírat o přízeň mnoha židovských přátel. Společně jsme organizovali plodné iniciativy setkání a dialogu a prožil jsem s nimi důležité chvíle duchovního sdílení. Během prvních měsíců pontifikátu jsem přijal různé organizace a představitele světového judaismu. Stejně jako u mých předchůdců byly žádosti o takováto setkání početné. Připojují se k mnoha iniciativám, které se konaly na rovině národní či místní, a dosvědčují vzájemnou touhu po lepším poznání, naslouchání a vytváření vztahů autentického bratrství.

Tato cesta přátelství je jedním z plodů Druhého vatikánského koncilu, zejména deklarace Nostra aetate, která měla velký vliv a jejíž padesáté výročí si připomeneme příští rok. Jsem vskutku přesvědčen, že to, k čemu došlo během posledních desetiletí mezi židy a katolíky, je autentickým darem Božím, jedním z divů, které učinil a kvůli nimž jsme povoláni dobrořečit Jeho jménu: „Oslavujte Pána pánů, jeho milosrdenství trvá navěky. On sám učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky“ (Žl 136,3-4).

Tento Boží dar by se však neukázal bez nasazení mnoha odvážných a velkodušných lidí, židů i křesťanů. Rád bych zde zmínil důležitost navázaného dialogu mezi Vrchním rabinátem Izraele a Komisí Svatého stolce pro náboženské vztahy s judaismem. Dialogu inspirovaném návštěvou svatého papeže Jana Pavla II. ve Svaté zemi a započatém v roce 2002. Trvá tedy již dvanáctý rok. S odkazem na bar micva židovské tradice se mi líbí myšlenka, že se tak blíží ke své dospělosti. Doufám, že bude moci pokračovat a že před sebou má světlou budoucnost.

Nejde jenom o navázání vzájemných uctivých vztahů na lidské rovině. Jsme jako křesťané i židé povoláni klást si hluboké otázky o duchovním smyslu svazku, který nás pojí. Jde o svazek, který pochází shůry, překračuje naši vůli a zůstává pevným navzdory všem těžkostem, jimiž tyto vztahy v dějinách prošly.

Na katolické straně určitě existuje snaha brát plně v úvahu smysl židovských kořenů vlastní víry. Doufám, že s vaší pomocí také na židovské straně bude trvat a pokud možno se rozrůstat zájem o poznání křesťanství, které v této požehnané zemi spatřuje svůj původ, a to zvláště mezi mladými generacemi.

Kéž nás vzájemné poznání našeho duchovního odkazu, docenění toho, co máme společné, a vzájemný respekt v tom, co nás rozděluje, vedou v dalším rozvoji našich vtahů, které svěřujeme do rukou Božích. Společně budeme moci významně přispět k míru, společně budeme moci v rychle se měnícím světě dosvědčovat nepomíjivý význam božského plánu stvoření, společně se budeme moci pevně postavit proti jakékoli formě antisemitismu a různým jiným formám diskriminace. Pán ať nám pomáhá ubírat se s důvěrou a silou ducha po jeho cestách.
Šalom.

Přeložil Milan Glaser

Přetištěno s laskavým souhlasem české redakce Vatikánského rozhlasu.

Původně publikováno pod názvem Rozvoj našich vztahů svěřujeme do rukou Božích.