Izraelská policie má první cikánskou příslušnici

Izraelská policie má první cikánskou příslušnici 4.64/5 (92.80%) 25 ohodnocení

14022635312195_bDeník Jisrael ha-jom –  ישראל היום přinesl v pondělním vydání  (9.6.) zajímavý článek svého dopisovatele Daniela Sirioti o první izraelské policistce cikánského původu. Dívka se jmenuje Táňa Leontiev a před čtyřmi lety se rozhodla opustit kočovný způsob života svého kmene a udělat aliju do Izraele. Devatenáctiletá Táňa Leontiev ze Safedu (צפת) vyprávěla svůj neobyčejný příběh. Většinu svého života zatím prožila se svou cikánskou rodinou, která spolu s dalšími rodinami kočovala z místa na místo převážně oblastmi daleké Sibiře. Před čtyřmi lety zjistila, že má židovské kořeny a rozhodla se k odvážnému a výjimečnému kroku – udělat aliju. Nedávno nastoupila vojenskou prezenční službu u izraelské policie a stala se tak první izraelskou policistkou cikánského původu.

Podle Tánina vyprávění její otec a jeho rodina náleželi k cikánskému klanu, který velmi lpěl na starodávných tradicích, kterým se musely podřídit všechny rodiny žijící v tomto klanu. „Otec poznal mou matku na jedné ze svých kočovných cest. Matka je také Cikánka, ale má židovské kořeny. Zamilovali se do sebe, ale rodina mého otce byla proti tomu, aby se vzali, protože byla proti smíšeným sňatkům“, uvedla Táňa. Budoucí Tánini rodiče se však vzepřeli přísným klanovým zákonům a aby se mohli vzít, tajně opustili otcův klan a schovávali se na různých místech Sibiře. Táňa dále pokračovala ve vyprávění, že když povyrostla, řekli jí rodiče o matčiných židovských kořenech. Tehdy se poprvé začala zajímat o Izrael a o judaismus. Od té doby chtěla žít jako Židovka a „věděla jsem, že Izrael je pro mne to nejlepší místo“, uvedla Táňa. V patnácti letech se rozhodla učinit svůj život cikánský způsob života minulostí udělat aliju a začít zcela nový život v Izraeli. S pomocí Sochnutu (The Jewish Agency) konvertovala a stala se tak nedílnou součástí židovského národa. V současné době Táňa končí policejní přípravný kurs a velení policie vyhovělo její žádosti, aby pak mohla pokračovat ve službě jakop policistka jeruzalémské oblasti. Táňa Leontiev věří, že služba v izaelské policii jí pomůže se plně integrovat do izraelské společnosti.

(Pozn. překl. Cikán je doslovný překlad hebrejského צועני , které však nemá hanlivý význam a je označením národnosti.)

 Přeloži a upravil DM

15 komentářů u „Izraelská policie má první cikánskou příslušnici“

  1. Článek se mi moc líbí a milé Táně Leontiev přeji vše dobré. K článku mám však jednu vážnou výhradu: v hebrejštině možná nemá slovo צועני hanlivý význam, nicméně do češtiny ho lze překládat buď jako Rom nebo jako Cikán. A protože v češtině (i v české romštině) má slovo cikán své negativní konotace (v české romštině cikán = zloděj), bylo by jistě vhodnější použít pro český překlad tohoto článku raději neutrální slovo Rom. Vždyť Táňa Leontijev jistě není žádná zlodějka. Nadpis článku by tedy měl znít: Izraelská policie má první romskou příslušnici.

    1. Myslím, že slovo Cikán je namístě. Neb Cikán je pojem obecnější, než Rom. Ne každý Cikán je Rom, zatímco každý Rom je Cikán. Například v Německu místní Sintové (Sinti Allianz Deutschland) nesou velmi nelibě, jsou-li označování za Romy a trvají na tom, že jsou Sinty, resp. Cikány, ale rozhodně ne Romy.

      A my skutečně netušíme, zda se Táňa Leontiev hlásí k romské národnosti, hovoří-li o tom, že žila na Sibiři. Vyloučit totiž nelze koneckonců ani to, že „etnicky“ není cikánské národnosti vůbec, protože slovem „Cikáni“ se v některých zemích (třeba v Irsku) označují obecně všichni lidé, žijící jako kočovníci. A tedy sebeoznačení za Cikána znamená jen a tolik to, že člověk žije s klanem dalších kočovníků, ale klidně může mít blond vlasy, modré oči a nemít jediného etnicky cikánského rodiče.

      Konečně nutno říci, že pojmy „Cikáni“ a „Romové“ nejsou samy o sobě ani pozitivní ani negativní, vždy záleží na tom, jaký kdo má vztah k lidem, kteří jsou takto označováni. Já třeba znám jednoho rozumného a úspěšného cikánského podnikatele, který o sobě hrdě prohlašuje, že je Cikán a pochechtává se snaze udělat z něj Roma slovy: „Narodil jsem se jako Cikán, školu vychodil jako Cikán a teď ze mě najednou má být Rom?“

  2. Ono je to tak: čeština i němčina znová slova Cikán i Rom (r Zigeuner; r Rom), ale v češtině i němčině se tato slova používají odlišně. V češtině platí to, co jsem napsal já, v němčině to, co jste napsal vy. Platí to přinejmenším od roku 1971 – vysvětlení historických souvislostí na wikipedii viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Cikáni
    A protože ten článek byl přeložen z izraelského deníku Jisrael ha-jom – ישראל היום do češtiny, je třeba překládat ho tak, jak těmto slovům rozumí čeština. Tedy mělo být skutečně použito slovo Rom. Kdyby se stejný článek překládal do němčiny, bylo by správné přeložit to jako Zigeuner.
    Pokud se týká vaší zkušenosti s tím romským podnikatelem, ono je to tak: asi jedné třetině českých Romů nevadí označení Cikán anebo jim je to jedno. Někdy ho dokonce sami používají. Zbývajícím českým Romům to slovo „Cikáni“ vadí a vnímají to pejorativně. Proto používám důsledně slovo Romové.
    Všimněte si, že v českých médiích drtivá většina lidí používá slovo Romové. Jenom předseda DSSS pan Vandas používá slovo Cikáni. I to o něčem vypovídá…

    1. Rozumím, jak to myslíte. Nicméně Rom je užší pojem, než Cikán. Je možné, že ona slečna z ruské Sibiře, by se sama označila za Romku, ale automaticky to předjímat nelze. Je to stejné, jako bychom automaticky nahradili slovo „Žid“ slovem „Aškenáz“… Překlad by měl být především přesný, takže v pochybnostech je lepší nechat původní pojem, než se pokoušet politicky korektně použít pojem jiný, obsahově ovšem odlišný.

      Co se týče užití slova Rom a Cikán v češtině, tak to je snadné, protože v drtivé většině případů se hovoří o obyvatelích Česka a tedy se opravdu jedná o lidi, kteří se sami cítí jako Romové. Tedy pokud oni dávají přednost označení Romové, proč jim nevyjít vstříc – což platí samozřejmě i pro média.
      (U médií se nicméně v drtivé většině jedná o tupé papoušky, kteří používají libovolný pojem, pokud je jim naservírováno, že je „správný“ – tak například Judeji a Samaří se prakticky ve všech českých médiích říká „Západní břeh“; tvrdí se, že v roce 1967 začal Izrael okupovat jakousi Palestinu – přestože takový stát v té době ani nikdy předtím neexistoval; německý nacismus či současný český neonacismus jsou označovány za „krajně pravicové“ i když na těchto šovinistických socialistických hnutích nic pravicového opravdu není, apod.)

      Zajímalo by mě ale, zda existuje nějaký relevantní průzkum mezi Romy, jaké slovo sami používají a jak které vnímají. Osobně mám pocit, že „jemné nuance“ mezi „Romové“ a „Cikáni“ rozlišují jen neromští aktivisté a romská elita, zbytku Romů je to naprosto jedno. Byl jsem svědkem i poměrně pozoruhodného výroku rozzlobeného českého Roma na adresu jiného Roma, s nímž se právě dohádal: „Já jsem normální Cigán a ne takový černý Romák, jako tamten ******.“

  3. Čeština nevnímá, že by slovo Rom bylo užší než slovo Cikán. Spíše je vnímá jako synonyma, kde slovo Cikán má pejorativní nádech, kdežto slovo Rom je citově nezabarvené. Pouze čeští Sinthové to vnímají jinak – ti to vnímají tak, jak to píšete vy. Ale navzdory tomu si myslím, že my dva si celkem rozumíme. S těmi ostatními vašemi názory, jak česká média píší o Izraeli, s vámi souhlasím.

    Píšete, že by vás zajímal nějaký relevantní průzkum mezi Romy. Předkládám citáty romských studentů 3. ročníku jedné VOŠ v Praze na užívání názvů Rom / cikán. Tento soubor hodnotící výroků přetiskuji tak, jak jsem ho našel na internetu:

    „Vadí mi, když říkají ‚cikáni‘. Když tak říkají mně, záleží na tom, kdo to říká a jakým způsobem. Ale je to hanlivé, nelíbí se mi to a někdy mě to uráží. Romka je oslovení,
    kterým by mně měli říkat, já taky říkám Češi.“

    „V české společnosti byl vždy ́cikánský způsob života ́ považován za asociální, a proto mi rozhodně více vyhovuje označení Rom.“

    „Od představitelů institucí je pro mě přijatelnější oslovení Rom-Romka. Ve slově cikán cítím odpor, nesnášenlivost.“

    „Jsem spokojenější, když většinová společnost používá termín Rom. Oslovení Cikán mi určitě nevadí od lidí, které dobře znám a jsem si jist, že nejsou zaujati vůči žádné
    národnosti, že nemají předsudky. My Romové se mezi sebou v češtině taky bavíme o ‚cigánech‘, ale nejsou v tom předsudky.“

    „Osobně mi označení cikán nevadí, záleží ale, kdy a kým je použit a v jaké tónině.“

    „Jestliže mi někdo řekne ‚cikáne‘ a tu dotyčnou osobu znám, vím, že to nemyslí zle. Ale když se lidé baví o Romech tak, že je vidět, že jsme jim nepříjemní a ještě nás
    nazývají ‚cikán‘, je pro mě hrozné to slyšet.“

    „Mám pocit urážky, když mě nazývají cikáne. Dávají mi tím najevo, že jsem špatný, kradu a jsem špinavec. Kdyby mě oslovovali ‚Rome‘, cítil bych se tak, že si mě váží
    a respektují mě.“

    „Od Roma mi výraz ‚cikán‘ nevadí. V případě, že mi řekne Nerom ‚cikánko‘, a slušně se zeptá, jestli mi to nevadí, a známe se dlouho, dokáži to někdy přijmout. Název
    Rom je určitě lepší, protože i v romštině používáme Rom, ne cikán. Cikán mi připadá hanlivé.“

    „Jsem Romka, protože mám romskou národnost, ne cikánskou.“

    „Od malička mě slovo ‚cikánka‘ moc bolelo a trápilo, už od spolužáků ve škole. Na střední škole jsem pochopila, jak jsem ráda, že jsem Romka. Slovo ‚cikán‘ je
    hanlivé, a pokud mě tak označí někdo z Neromů, je to pro mě urážka. Musím říci, že slovo ‚cikán‘ používáme mezi sebou i my Romové. V naší romské řeči a romských
    písních je ale slovo Rom, a ne cikán.“

    1. Já bych to shrnul asi takto:

      1) od redakce Eretzu lze těžko očekávat použití slova „cikán“ jako něčeho dehonestujícího
      2) šarvátek mezi „romungros“ a „olachos“ vyvolaných slovem „Rom“ (sic!) jsem zažil nemálo
      3) oslovení „gadžo“ (ještě před pár lety „raklo“) mě neuráží, protože, světe div se, jsem „gadžo“
      4) až dospějeme do stadia, kdy budeme MUSET používat výrazy jako „afročech“, „latinočech“ nebo „asiočech“, dobrovolně si ustřelím hlavu
      5) článek podtrhuje právě ten fakt, že je putna, jestli je někdo cikán/ka nebo Rom/ka, protože záleží jen na tom, jaký je to člověk, což platí u všech etnik a národností

    2. Díky! Myslím, že se v podstatě shodujeme. Každé označení se dá vyslovit neutrálně i hanlivě – ať už je to dáno kontextem nebo třeba jen při mluveném projevu tónem hlasu.

      Myslím, že to nejlépe shrnul Vader v bodě 5.

      1. Souhlasím, vpodstatě se shodujeme. Vím, že i redakce Eretz do myslela dobře. Za nás za všechny to Vader v bodě 5) to vystihl naprosto přesně. 😉

  4. Čeština rozlišuje mezi Romy a cikány. Ne všichni Češi, ale čeština ano. V češtině existuje nehanlivé slovo cikán s definicí skupiny národů Sintů, Romů a dalších. Hanlivě se dá použít i slovo žid a hanlivé v své podstatě není. Tolik pro vysvětlení.

    1. Tak tak. Nejednou mě překvapilo, jak jinak inteligentní a názorově nijak extrémističtí lidé v běžné řeči použijí slovo „židárna“ nebo „židovina“ jako synonymum lichvy a vůbec, ale vůbec jim to nepřijde nepatřičné…

  5. Pravdu mají Mike i Scooolie.U na východě ČR se říkalo Cigán.Stalo,že když se u nás začalo používat slovo Rom,oslovili tak jednoho Cigána jako Roma,a ten se prý urazil,že není Rom ale Cigán,matka ho znala,je fakt,že se to stalo před mnoha lety,a nevím,ke které skupině dotyčný patřil.

    Ale pravdu má i Mike,že to slovo může být chápáno hanlivě,existuje například slovo „cigániť “ ,což znamená lhát,či klamat,toto slovo má „negativní náboj“,byť je to slovo historické povahy vzniklé v jistých dobových podmínkách vzájemných vztahů obou komunit.

    Co se týče Táni Leontiev,tam se mohu přidat s přáním všeho dobrého. 😉

  6. Stejně jako Scoolie se domnívám, že jakékoli slovo použité v hanlivém kontextu je urážkou, zatímco v pozitivním kontextu je naprosto v pořádku. A i když někdo velmi kultivovaně prohlásí „Romové mají svá specifika“ a skutečný překlad takové hezké multi kulti fráze je „Cikáni kradou“ tak je to úpně stejné jako „obchodní duch židovské komunity je tradiční“ a přeloženo to znamená „Židi kradou“. Takže podtrženo a sečteno, mě je docela sympatické že pokud na někoho, kdo si zadá v googlu slovo Cikán vypadne tento článek o policajtce, Cikánce a židovce v jednom. V Izraeli je to totiž naprosto v pohodě.

  7. Slečna nebo paní Leontiev má půvab. I já jí upřímně přeji hodně štěstí. Bylo by třeba více podobných osobností. Je škoda, že u nás není romská elita (ve smyslu vzdělání a společenského zařazení), která by byla vzorem pro ostatní. Izrael problém s označením tohoto etnika nemá. Ten máme my, protože jsme si ho sami vytvořili. „Slovník spisovného jazyka českého“ (vydání r. 1989) uvádí jako spisovný termín cikán, taktéž další encyklopedie pocházející z této doby. „Všeobecná encyklopedie“ (vydání r. 1999) již uvádí „cikán viz. róm.“ Pro výraz cikán je vysvětlivka pouze, že je nesprávné, nikoli že je hanlivé nebo dokonce rasistické. Označení Rom nepochází z češtiny, jaksi jsme si ho do ní v polovině devadesátých let vsunuli. Na tom by nebylo tolik špatného. Rozhodli jsme se, jako Češi, respektovat rozhodnutí romského sjezdu v Londýně roku 1971, že se budou označovat oficiálně jako Romové. Horší je, že jsme přisoudili původně českému slovu cikán automaticky rasistický podtext. Označení cikán opravdu vyvolává nehezké asociace, ale může se stát, že za pár desítek let bude stejné asociace vyvolávat i v češtině nové označení Róm (nebo Rom). Přejmenování podstatu neřeší. Situace není lehká a bude ještě těžší. Obava z obvinění z rasizmu navíc svazuje ruce dokonce i úředníkům. Mladí Romové pracovat nechtějí a starší ani podřadnou práci nedostanou, nejen kvůli jejich horší pověsti a nedostatečnému vzdělání, ale na vině je také nezaměstnanost zaviněná přetrvávající krizí. Jsou nuceni volit nelegální způsoby obživy a žít ze sociálních dávek. Zde se dostávám k závažnému problému – za patnáct až dvacet let nebude mít náš stát nejen na vyplácení starobních důchodů, ale také budou chybět finanční prostředky na sociální dávky a podpory pro toto romské početně velmi rychle se rozrůstající etnikum. Řešením není, zavírat před problémem oči, nebo hystericky obviňovat každého, kdo na tuto problematiku poukáže, z rasizmu nebo xenofobie. Několik údajů ze statistiky z roku 2013:
    Přes 50 % romských dětí končí ve zvláštních školách
    22 % romských dětí propadá v 1. třídě
    25 % romských dětí ve věku 6-7 let je v pásmu lehké verbální debility
    56 % Romů nemá základní vzdělání
    75 – 85 % Romů je nezaměstnaných
    60 % vězňů ve věznicích je romské národnosti
    75 % Romů se podílí na kriminalitě
    Co s tím, vážení, ptám se? Také s tímto problémem se budete potýkat Vy, mladí. A já Vám ani v nejmenším nezávidím.

  8. Tahle statistika je nesmysl. Nikdo neeviduje, kdo je Rom a kdo není. AMimochodem, kdyby to někldo chtěl začít zkoumat, je vlemi zěžké to definovat. Říkáte, že uvedená čísla jsou ze statistiky 2013. Tomu se jen usmívám, protože tato čísla kolovala po netu už před rokem 2013

Komentáře nejsou povoleny.