Zajímavé knihovny a jejich majitelé

Zajímavé knihovny a jejich majitelé 4.89/5 (97.78%) 9 ohodnocení

doc. Dr. Bedřich NosekS laskavým souhlasem šéfredaktorky Fashionbook  přinášíme rozhovor nejen o knihovně a judaistice, který redakce vedla s doc. Dr. Bedřichem Noskem.

Když mě na Teologické fakultě v Praze vítal po hodině talmudu pan Bedřich Nosek (dědeček naší Anit), byla jsem mile překvapená. Totiž, co je lepšího než milý a vřelý učitel, který vás provází vaším studijním životem bez toho, aniž by vám sebral poslední střípky vašeho sebevědomí? Zdálo se mi, že takový Bedřich Nosek je, a na konci našeho setkání jsem si tím už byla jistá.

 Už zmíněná hodina Talmudu pro mě byla matoucí, nerozuměla jsem ničemu a po lavici lezl zrzavý mravenec. Následně jsme společně poobědvali v univerzitní jídelně, kam nás společně s Anit pozval na filé a brambor. Bylo milé, že pan Nosek předpokládal, že jím střídmě. Já se však zálibně dívala na bagety v chlaďáku, pan Nosek se ke mě naklonil a šibalsky zašeptal: Dejte si, jsou košer. Nadšeně jsem se na okamžik nechala zlákat vůni majonézy a vepřové šunky – Anit mě ale káravým zrakem vrátila zpět na zem: Utahuje si z tebe. Snědla jsem tedy to filé.
V jeho knihovně jsem pak tiše zírala na knihy, jejichž písmo je pro mě naprostou magií stejně jako jejich obsah.

 Mohl byste nějak (například pro úplné laiky) stručně popsat co je to Talmud? A proč se právě jím zabýváte?

 Z žádného výkladu, co je to, Talmud nelze pochopit. Talmud se musí léta studovat a stejně nelze jednoznačně vysvětlit. Je to samotná podstata židovského myšlení, které je bez něho nepochopitelné. Nenalezneme v něm jednoznačná tvrzení, všechno v něm má mnoho různých významů. Je nutno se k němu stále znovu a znovu vracet, studovat ho společně, ne individuálně, diskutovat o něm – diskuse odhaluje nové a nové významy. Talmud patří k ústní Tóře, tradici, která je předávána učitelem žákovi v nekonečném tradentském řetězci. Psaný text je pouhou mnemotechnickou pomůckou, jeho doslovný překlad je k ničemu, je nesrozumitelný. Teprve společné studium, společná diskuse vede postupně k chápání.

Ale když se vrátím k položené otázce z ryze akademického hlediska, tak mohu konstatovat, že slovo Talmud znamená „učení“. Talmudy máme dva, babylonský a jeruzalémský, přičemž babylonský je z hlediska židovského práva závaznější, druhý má pouze poradní funkci. Základem textu obou Talmudů je Mišna, jakýsi typ kodexu, a k ní je připojena Gemara, velmi schématicky vyloženo výklad nebo komentář k Mišně. Ale to se lze dočíst v jakékoliv encyklopedii a podrobněji. Skutečný význam Talmudu však z toho nepochopíme.

 A proč se Talmudem zabývám? – Mohl bych říci, že je to součást programu výuky judaistiky na naší fakultě. Ale skutečný důvod je ten, o němž jsem mluvil hned na začátku. Bez jeho alespoň nepatrné znalosti nelze z judaismu, židovství pochopit zcela nic.

Anit a doc. Dr. Bedřich Nosek

Vaše nejčtenější kniha v poslední době je asi Starý Zákon, že? Jakou moc má podle vás napsané slovo? Myslíte si, že co je psáno – to je dáno?

 Mýlíte se, Bible není mou nejčtenější knihou. Samotný text Bible je pro židovství srozumitelný a důležitý pouze prostřednictvím ústní tradice, tradičních komentářů. Bible je jako zámek, který lze otevřít klíčem, kterým je právě tato ústní rabínská tradice. Co je psáno, to je pouhý pšat, prostý význam, ale pak máme ještě další skryté významy: remez – alegorický význam, draš – homiletický význam, sod – mystický význam.

 Myslíte si, že četba Bible je něco jako kulturní nutnost a základní vzdělanost pro každého z nás?

 Nevím, nedovedu to posoudit, kdybych řekl ano, byl by to asi jen velmi subjektivní názor. Ale to, co mohu říci, je, že Bible obsahuje paradigmatické příběhy, žádnou teoretickou filosofii, etiku, morálku. Pro židovství je typický příběh, z něho vyplývá obecné poučení, které si z něho můžeme vzít. Z tohoto hlediska je četba Bible důležitá. A co se týče kulturní nutnosti a vzdělanosti? No pokud chceme pochopit evropskou kulturu a vzdělanost, pak nepochybně ano.

doc. Dr. Bedřich Nosek a jeho nádherná knihovna

Pamatujete si na knihu, kterou jste si poprvé vybral za tu, kterou si sám od sebe přečtete?

 Víte, mně je již více než sedmdesát let, a tak jsem již hodně vzdálen od okamžiku, kdy jsem si poprvé vzal knihu s tím, že si jí chci přečíst sám od sebe, aniž by mi jí někdo předčítal. Ale pamatuji si, že kdysi dávno jsem přečetl množství knih z klasické evropské literatury, české, ruské, německé, francouzské. Dnes bych tyto knihy již nepřečetl, neměl bych na to trpělivost a možná ani dost času.

 Když se posadíte ve svém kabinetu a vzduchem se vznáší prach a je ticho – na co myslíte?

 Myslím na to, že se musím vrátit domů, projít se svým psem, který na mě netrpělivě čeká, a pak si začít připravovat texty, o nichž chci diskutovat se svými studenty.

doc. Dr. Bedřich Nosek

Čím je pro vás hebrejština?

 Není jen jedna, je jich mnoho. V současné době se snažím proniknout do jazyka rabínů – jazyka, v němž jsou propojeny hebrejština s aramejštinou. Tento jazyk je pro mě výzvou a hádankou, kterou se snažím skoro denně rozluštit a pochopit, o čem pojednává.

 Kdybyste čtenářům měl doporučit knihu, která jim napoví, kdo jsou – ale zvládnou ji přečíst i bez pomoci slovníku cizích slov – byla by to?

 Každý si musí vybrat tu svou a já si navíc myslím, že se to mění i s věkem. Nejsem schopen ze své zkušenosti říci, zda nějaká kniha může napovědět, kdo člověk je, můžete jí mít ale rád, těšit se na ní, vracet se k ní, nacházet v ní stále něco, co k vám dříve nepromlouvalo a nyní vám to má co říci.

nádherné knihy v nádherné knihovně

 Napsal jste vy sám někdy knihu? A co je to za proces? To psaní?

 Žádnou beletrii, na to nemám, pouze několik odborných statí a v současné době jsem dokončil pokus o výklad pár úvodních stránek talmudického traktátu „Berachot“ (Požehnání). Doufám, že vyjde tiskem a že zájemcům alespoň trochu napoví něco o tom, co je to Talmud. Proces je to složitý, každodenní, stále o tom, na čem pracujete, přemýšlíte, zda správně a srozumitelně vyjadřujete to, co chcete sdělit. Bezprostředně po ukončení považujete svůj výtvor za hrozný, časem však zjistíte, že to přece jen tak špatné není.

 Kdybyste se teď mohl přenést v čase, kamkoliv a do jakékoliv doby – co by to bylo za místo?

 Já vás asi zklamu, nechtěl bych se přenést ani do minulosti, ani do budoucnosti, jsem spokojen se svou dobou, s jejími klady i zápory, pouze lituji, že jsem nemohl v době, kdy jsem byl mladý, studovat v Izraeli. Takže kdyby to bylo možné, trochu bych vrátil zpět pouze svůj věk a doplnil si vzdělání na nějaké izraelské ješívě (náboženské škole).

 Kdybyste měl popsat jízdu na koni, myslím tím vaši jízdu na koni – tedy profesora talmudu s tajemnými (pro nás nezasvěcené) knihami ve své pracovně i ve své mysli…

 To přestanu být učitelem judaistiky a vnímám pouze náš společný (doufám, že společný) vztah, koně a mě. Mě a koně.

 doc. Dr. Bedřich Nosek