Kanaánský pes – Izrael jinýma očima

Kanaánský pes – Izrael jinýma očima 5.00/5 (100.00%) 17 ohodnocení

kenaansky_pes
Kanaánský pes , foto © Chovatelská stanice FCI Storytelling

Kanaánský pes je jediným izraelským národním plemenem psa. Zachoval si stejnou podobu tisíce let. Řadí se k nejstarším plemenům psa. Je fascinující, jak se Kanaánští psi vždy dokázali včas přizpůsobit novým podmínkám. O toto plemeno jsem se dlouho zajímala. A stal se zázrak! Dnes mám doma dvouletou fenku Sangie (oficiální jméno Angie od Dvou cedrů), která se právě rozvaluje na křesle za mnou a mhouří oči), a osmiměsíčního psa Nokeda (oficiální jméno Noked Me Shaar Hagai), který právě leží pod mým pracovním stolem a nenápadně se dotýká packou mé nohy. V České republice se jedná o plemeno vzácné, málopočetné, je zde registrováno 11 Kanaánských psů (z toho 4 byli exportováni do zahraničí).

Celkový počet Kanaánských psů na světě je odhadován na 2 500 jedinců (Brulliard, 2012); plemeno potřebuje ochranu před vyhynutím. Raduji se z toho, že se na jeho ochraně mohu podílet. Věřím tomu, že to má smysl. A doufám, že si plemeno najde více příznivců i České republice.

Stručný popis Kanaánského psa

Kanaánský pes je 50 – 60 cm vysoký, o hmotnosti 18-25 kg. Pochází z oblasti Kanaánu, která dnes spadá na území států Izraele, Libanonu, Palestiny a Sýrie. Na nepříznivé aridní klimatické podmínky této oblasti je fyziologicky adaptován (snáší extrémní teploty, má nízkou potřebu vody a zvládá velké rozdíly mezi denní a noční teplotou). Barva Kanaánských psů je různá, nejčastější písková až červenohnědá, ale také smetanová, zlatá, černá nebo skvrnitá; může mít i masku. Povahou je Kanaánský pes přirozeně nedůvěřivý k cizím lidem, ale jeho stresová reakce je útěková, ne agresivní. Rodině, ve které žije, je oddaný, zvláště dětem. Kanaánský pes je obratný, hbitý, odolný a vytrvalý (Levine, 2003 a standardy plemene viz webové stránky chovatelských klubů).
Část populace Kanaánského psa stále žije divoce jako páriové a nebo polodivoce s Beduíny či Drúzy (Foster, 2009). Zároveň je plemeno uznáno kynologickými organizacemi, např. v roce 1966 jej uznala Mezinárodní kynologická organizace – Fédération Cynologique Internationale (FCI). Do řízeného chovu Kanaánského psa je možné zařazovat (samozřejmě při dodržení stanovených podmínek a vhodně vybrané) v přírodě odchycené divoké psy (Shibolet, 1996, 2008).

 

Historie Kanaánského psa

Archeologické nálezy dokládají, že před více než 4 000 lety chovali psy stejného kosterního rámce (doloženo kosterními nálezy v hrobech) a stejného vzhledu (doloženo kresbami) izraelští a judští králové. Ti si jich zřejmě považovali, protože je důstojně pohřbívali. Nejznámější pohřebiště Kanaánských psů bylo nalezeno v Aškelonu. V aškelonských hrobech jsou všichni psi uloženi ve stejné pohřební pozici. Archeologové uvádějí, že se nejedná o oběti, ale že tito psi zemřeli z různých příčin, v různých rocích; nebyli zabiti člověkem, ale očividně milováni i po smrti (Morey, 2006). Vědci proto na začátku 21. století k přehodnotili předpokládané postoje obyvatel starověkého Izraele vůči psům; dnes je zastáván názor, že psi byli oblíbenými a milovanými společníky tehdy stejně jako dnes (Miller, 2008).
Kanaánské psy chovali také prostí lidé, kočovní pastevci, kterým pomáhali střežit a vodit stáda. Když Blízký východ osídlily arabské a římské kmeny, přešli Kanaánští psi na párijský, divoký styl života. Ale kdykoli se setkali s lidmi, kteří o jejich společnost stáli, přidávali se k nim. Nejčastěji ke kočujícím Beduínům či Drúzům, později k izraelským vojákům hlídkujícím na hranicích.
Významným mezníkem v novodobé historii Kanaánského psa je období aliji (konec 19. a první polovina 20. století), kdy do Palestiny a Kanaánu přicházeli Židé z celého světa. Část z nich přišla ze států bývalé Rakousko-Uherské monarchie a s sebou si přivezli služební psy, především německé ovčáky, dobrmany a boxery, aby jim hlídali domovy, pole a sila před ataky nepřátel i před zvěří. Jenže psi z Evropy se v extrémních klimatických podmínkách neosvědčili, podléhali cizopasníkům a nemocem. Protože bez psů osadníci nedokázali uhlídat úrodu, začala Hagana řešit „psí otázku“. Následně velitelé Hagany požádali profesora Rudolpha Menzela a jeho manželku Rudolfinu Menzelovou o pomoc. Původním plánem bylo vyšlechtit nové, odolné plemeno psa, křížením evropských služebních plemen s místními volně žijícími psy tak, aby se zachovala schopnost místních psů přežít v extrémních podmínkách a zároveň aby psi mohli člověku pomáhat pdole potřeby. Za tímto účelem získali manželé Menzelovi několik psů od Beduínů i z volné přírody. Okamžitě byli fascinováni jejich přizpůsobivostí a chutí se učit.

„Jak je možné, že psi odchycení z přírody si tak rychle zvykali na soužití s člověkem? Jak je možné, že se je tak rychle podařilo ochočit? Jak je možné, že se původně divocí psi dali tak dobře vycvičit? Stal se snad zázrak?“ (Menzel, Menzel, 1960).
Ano, v dané situaci to byl zázrak, nebyla potřeba psy křížit, ale bylo možné je okamžitě používat. Manželé Menzelovi založili chovatelskou stanici, jejímž cílem byl chov a výcvik místních psů. V té době také plemeno nazvali Kelev Kanaani (Kanaánský pes). Krátce po té začali kibucníci Kanaánské psy chovat, množit a využívat k nejrůznějším účelům, nejprve strážním, následně stopařským a dalším. Kanaánští psi byli zřejmě jako první psi na světě úspěšně cvičeni pro detekování min a výbušnin. Po válce začali být v (nově založeném) státě Izrael cvičeni také jako psi vodící a canisterapeutičtí (Shibolet, 1996).
Od 60. letech 20. století začali být Kanaánští psi vyváženi do Ameriky (první čtyři byli exportováni do Kalifornie díky Ursule Berkowith) a následně i do Evropy (webové stránky The Canaan Dog Club of America). V roce 1990 si Kanaánského psa (bílého s černou maskou) pořídil syn zastřeleného amerického prezidenta John F. Kennedyh, Jr. . Do České republiky byla první fena Kanaánského psa Chanyah de Solemel importována v roce 2008 z Francie a v roce 2012 se jí narodila první a dosud jediná odchovaná registrovaná štěňata Kanaánského psa v České republic

 

Divocí Kanaánští psi na přelomu tisíciletí

Populace divoce žijícího Kanaánského psa byla ohrožena izraelským vládním programem likvidace volně žijících psů v 80. letech 20. století, kterým měla být řešena epidemie vztekliny. Najatí lovci pronásledovali ve vrtulnících a automobilech divoké psy, dospělé i štěňata, a stříleli je. Jenže divocí psi se zakrátko naučili utíkat do úkrytů vždy, když uslyšeli z dálky zvuk vrtulníku. Střelci v automobilech – aby měli nějaké důkazy práce – postříleli ochočené psy izraelských vojáků na stanovištích u hranic. Mnozí z vojáků to velice těžce nesli a zastřelení psího kamaráda bylo zážitkem, který ovlivnil celý jejich život, někteří se po tomto zážitku z Izraele vystěhovali (Minto, 2011). Dnes jsou divocí psi ošetřováni proti vzteklině preventivní vakcinací (Gdalevich a kol., 2000) a od roku 2011 jsou chráněni zákonem a jejich odstřel je zakázán (Minto, 2011).

Dalším problémem, se kterým se musejí divocí Kanaánští psi (obdobně jako mnohé další druhy savců) vyrovnávat, je úbytek volné plochy. Stále se zmenšuje území, na kterém by se mohli svobodně pohybovat, ztrácejí prostor, ve kterém by mohli bez strachu před lidmi a jejich aktivitami žít a rozmnožovat se. Divocí Kanaanští psi našli azyl na území minových polí, která se táhnou po prakticky všech suchozemských hranicích Izraele (Minto, 2011).

Celkový počet Kanaánských psů na světě je odhadován na 2500 jedinců (Brulliard, 2012), plemeno potřebuje ochranu před vyhynutím.

Příběhy Kanaánského psa – vzdělávání za pomoci zvířat

SS Kanaánským psem je spojena celá řada příběhů, které lze vyprávět… Některé jsou zaznamenané v Biblických knihách (příběh Jezábel, Tovii aj.), jiné nacházíme v odborných archeologických publikacích, další jsou spojeny s událostmi 20. století (např. témata spojené s druhou světovou válkou – holocaust, osidlování Palestiny, nebo život rodiny Kennedyových) a další jsou zcela novodobé (např. osídlení oblasti minových polí), genocida Kanaánských psů v 80. letech 20. století a jejich ochrana po roce 2011.
Zajímavý je také etymologický rozbor hebrejskéhoכלב , kelev, kaleb = „pes“, ale také „srdce“. Proč asi je stejný kořen obou slov? Nebo rozbor indického slova „pariah“, kterým jsou označováni vyvrhelové společnosti (Foster, 2009), původně Indové z nejnižší kasty. Slovo převzala angličtina (souvislost s indickou kolonií); spisovatel Mark Twain označil Huckleberryho Finna „juvenile pariah of the village“(The Free Dictionary, heslo „pariah“). Zoologové dnes slovo pariah používají pro divoce žijící psy.
Jímavé jsou také příběhy izraelských vojáků, kteří při službě na hranicích tesknili po domově a rodině a utěšil je pes, který k nim přišel z pouště a už je nikdy neopustil.
A samozřejmě – zajímavé jsou i příběhy žijících Kanaánských psů – třeba zrovna mé fenky Sangie a jejího vidění světa. Neměla jsem nikdy tak senzitivního psa, jako je ona. Dokáže nejen reagovat na mé emoce (to umí hodně psů), ale dokáže mi i vysílat vlastní emoce a signály.
Příběhy shromažďuji a připravuji několik návštěvních programů pro žáky, studenty i dospělé, které na nich jsou vystavěné. Jejich věrohodnosti a atraktivnosti dodá přítomnost skutečného Kanaánského psa. Od září 2014 (kdy má fenka dospěje a bude moci „pracovat“) budou programy nabízeny ve vzdělávacích střediscích. Již nyní ji na tento úkol připravuji a také probíhá ověřování prvních návštěvních programů. Věřím, že malá je třeba představit Izrael i z jiného úhlu pohledu. Věřím i tomu, že je možné potěšit Židy žijících v České republice pejskem a příběhy z jejich otčiny.

Myrna Shiboleth – současná nejznámější chovatelka Kanaánského psa

Ano, sionismus může mít různé podoby. Myrna Shibolet žije nedaleko Jeruzaléma v Izraeli. Původně Američanka se do Izraele přestěhovala ve druhé vlně aliji skoro před 50 lety (tehdy také přijala jméno Shiboleth) a protože se její rodina i ona sama věnovala kynologii, propojila lásku k Izraeli s kynologií, v Izraeli založila chovatelskou stanici Shaar Hagai Kennels a dnes je nejznámější chovatelkou Kanaánského psa na světě. Takřka celý život se věnuje Kanaánským psům – chovu, propagaci (importovala štěňata i dospělé psy do celého světa) a také ochraně divoce žijících psů. Sama píše o velkém poslání, jakémsi kynologickém sionismu. Na webových stránkách, Facebooku a také v knížce Tail´s from Shaar Hagai : A wild Life With Wildlife informuje o plemeni a svém životě se psy (Shiboleth, 2008).
Myrnu Shibolet jsem v dubnu 2014 společně s několika přítelkyněmi navštívila. Od ní jsem také dostala doporučení na psa z její chovatelské stanice, který by měl přispět do českého chovu novou krví. Pejsek se narodil strakatý a už v jeho prvních dnech jsem mu vymyslela přezdívku Strakáč. Oficiální jméno jsme s Myrnou Shibolet a dalšími přáteli vymýšleli dlouho a pečlivě. Nakonec jsme vybraly jméno Noked. Význam slova Noked je Pastýř; základ základ souvisí s biblickým naqad (pl. nequdim = skvrnité je slovo použité v příběhu Jacoba a jeho odměny všeho skvrnitého ze stád Labana). Nokeda jsme si přivezli domů v červenci 2014 – hned jak to umožnila veterinární pravidla EU.

 

(Kliknutím se fotografie otevře v novém okně s možností zobrazení v plné velikosti)

PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D., katedra biologie a environmentálních studií PedF UK v Praze

 

kanaansky_pes
Kanaánský pes , foto © Chovatelská stanice FCI Storytelling

 

kanaansky_pes
Kanaánský pes , foto © Chovatelská stanice FCI Storytelling
kanaansky_pes
Kanaánský pes , foto © Chovatelská stanice FCI Storytelling

 

kanaansky_pes
Kanaánský pes , foto © Chovatelská stanice FCI Storytelling

 


Literatura a zdroje

 

Foster, B. About Wild Dogs. [on-line] eHow : Discover the expert in you. [Citace 10.5.2009]. Dostupné na  http://www.ehow.com/about_5187493_wild-dogs.html#ixzz2KOt4hJA4.

Gdalevich M., Mimouni DAshkenazi I., Shemer J. Rabies in Israel: decades of prevention and a human case. Public Health, 2000 Nov.; 114(6): 484-7.

Brulliard N. In Israel, a battle to save the ancient Canaan dog. The Washington post, Lifestyle. March 27, 2012.

Levine, J. Canaan Dog : Kennel Club Dog Breed Series. Special Rare-breed Edition, Kennel Club Books, 2003. ISBN 1-59378-349-3.

Miller, G. D. Attitudes toward Dogs in Ancient Israel : A Reassessment. Journal for the Study of the Old Testament June 2008 vol. 32 no. 4487-500.

Minto, Ellen. Canaan Dog Breed Notes 2011. [on-line]. DOG WORLD and unedited. [citace 9.2.2013]. Dostupné na http://www.canaandogsofanacan.com/bnarchives11.html.

Menzel, R., Menzel, R. Pariahunde.> In: Wittenberg Lutherstadt: A. Ziemsen Verlag; 1960; p. 84. (V překladu Bryny Comsky, pod názvem „Pariah Dogs“ [on-line]).

Morey, DF. Burying key evidence : the social bond between dogs and people. [on-line]. Journal of Archaeological Science, Volume 33, Issue 2, February 2006, Pages 158–175. [citace 5.2.2013]. Dostupné http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440305001597.

Shiboleth, M. The Izrael canaan dog. 2nd edition. Jerusalem : Alpine Publications, 1996. ISBN 0931866715.

Shiboleth, M. Tail´s from Shaar Hagai : A wild Life With Wildlife. Sephirot Press, 2008. ISBN-13: 978-0980207118.

Shiboleth, M. Desert visit. [on-line]. Webové stránky chovatelské stanice Shar hagai, November 2007. [citace 1.1.2013]. Dostupné na http://www.netivhaayitcollies.com/shaarhagai-canaandogs/id102.html.

Shiboleth, M. Registering Desert Dogs: the Miyun. [on-line]. Webové stránky chovatelské stanice Shar hagai. [citace 1.1.2013]. Dostupné na http://www.netivhaayitcollies.com/shaarhagai-canaandogs/id64.html.

The Free Dictionary – heslo pariah. [on-line]. [Citace 10. 1. 2013]. Dostupné na http://www.thefreedictionary.com/pariah.

 

1  Zdroj: Canaan dog. Video Animal planet. Dostupné na http://animal.discovery.com/tv-shows/dogs-101/videos/canaan-dog.htm.

2   O jejím vlastenectví svědčí mimo jiné i její příjmení – „shiboleth“ (šibolet). Toto slovo je vlastně jazykolam. V knize Soudců v Bibli se dočteme, že ho dokázali vyslovit správně jen místní, Efratejší toto slovo vyslovit nedokázali (vyslovovali: sibolet) – a podle toho je na brodu přes Jorfán Jiftáhovi vojáci identifikovali a jako nepřátele zabili.