Paraša DEVARIM (Dt 1,1-3,22) – šabat chazon

Paraša DEVARIM (Dt 1,1-3,22) – šabat chazon 5.00/5 (100.00%) 11 ohodnocení

1 tora1,1
אלה הדברים אשר דבר משה אל כל ישראל – Toto jsou slova, která pronesl Mojžíš k celému Izraeli….
Rabi Tanchuma pravil: „Čemu se to podobá? Člověku, který přijel do města, aby prodal brokát a vychvaloval své zboží. Z okna svého paláce ho pozoroval král, který slyšel jeho slova. Nechal si kupce zavolat a pak se ho zeptal: „Co prodáváš?“ Kupec, že nic. Král mu na to odvětil: „Viděl jsem tě a slyšel, jak vychvaluješ svůj brokát a ty mi říkáš, že nic?!“ Kupec však pravil: „Můj pane, opravdu je to brokát, ale v tvých očích je to jako nic, nemá to žádnou cenu.“ (Král je tak bohatý, že ani brokát nemusí považovat za drahou látku). Podobně tomu bylo i s Mojžíšem, který stál před Hospodinem, Tvůrcem úst a řeči. Mojžíš tehdy pravil: „Nejsem výmluvným mužem“(Ex 4,10), ale když stál před syny Izraele, mluvil jako rodilý orátor. Proto je psáno: „Toto jsou slova….“

Jiný výklad prvního verše uvádí rabi Simon. Hospodin si přál, aby Mojžíš zopakoval synům Izraele celou Tóru. Mojžíš jim však nechtěl připomínat všechny hříchy popsané v Tóře, kterých se dopustili a za které byli potrestáni. Vždyť Mojžíš byl také sám potrestán, když káral protivící se syny Izraele u Vod sváru (Nu 20,2-13). Čemu se to podobá? Žákovi, který jednou doprovázel svého učitele a na cestě viděl žhavý uhlík a myslel si, že je to drahokam. Sebral ho a spálil si o něj ruku. Časem opět doprovázel svého učitele a na cestě spatřil drahokam, ale bál se ho dotknout, neboť byl přesvědčen, že to je žhavý uhlík. Učitel mu však řekl: „Zvedni ho, je to drahokam.“ Podobně tomu bylo i s Mojžíšem. Proto, že jsem řekl Izraeli: „Poslyšte odbojníci“ (Nu 20,10), byl jsem Hospodinem potrestán, že nevejdu do Erec Jisrael. A nyní mám zopakovat všechna ta slova, pro něž jsem byl již jednou potrestán?“ Hospodin mu však pravil: „Mojžíši, neboj se!“ (Podle midraše Devarim Raba 1:7-8)
1,4
אחרי הכתו את סיחון מלך האמורי….ועוג מלך הבשן… – Když porazil emorejského krále Sichona… a bášanského krále Oga…
Tato vítězství synů Izraele se stala symbolem Boží přízně, kterou projevoval svému lidu. Byla též důkazem, že Hospodin prominul svému lidu hříchy čtyřicetileté dávnosti, například, že odmítli jít do Erec Jisrael. Tato vítězství jsou důkazem, že Bůh účinně pomáhal svému lidu ve všech srážkách se silnými nepřáteli. O porážce králů Sichona a Oga se v páté knize Mojžíšově neustále hovoří. Znamená to, že tyto, pro Izrael vítězné bitvy, se se udály zcela nedávno a vzpomínky na ně byly ještě velmi čerstvé. Kromě toho, vítězství nad dvěma silnými králi zvýšilo Mojžíšovu autoritu v očích lidu. Tato Mojžíšova velká autorita mu umožnila se obrátit s kritickými slovy ke všemu lidu. (Podle komentáře rabína Dr. Josepha Hertze)

1,7-8
פנו וסעו לכם ובאו הר האמרי ואל כל שכניו…. ארץ הכנעני והלבנון עד הנהר הגדול נהר פרת. ראה נתתי לפניכם
את הארץ באו ורשו את הארץ אשר נשבע ה‘ לאבתיכם…
Obraťe se a táhněte dál, vystupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům… jděte do kenaánské země a na Libanon, až k velké řece, řece Eufratu. Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům….
Zde je náznak na první knihu Mojžíšovu (15,18), v níž uzavírá Hospodin smlouvu s Abrahamem a jeho potomky: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až křece veliké, řece Eufratu.
Komentátor Raši vysvětluje proč Tóra začíná slovem „בראשית – Na počátku“ a ne první micvou, kterou dostal národ synů Izraele (Ex 12,2): „החודש הזה לכם ראש חדשים… – Tento měsíc (nisan) bude pro vás začátkem měsíců…“ Protože svému lidu ohlásil své mocné činy, že mu dá dědictví pohanských národů “ (Žalm 111,6). Jestliže řeknou národy světa Izraeli: „Jste lupiči, okupující zemi národů“, Izrael jim odvětí: „Celá Země náleží Hospodinu, budiž požehnán. On ji stvořil a dal ji tomu, kdo je jí hoden. Boží vůle byla, že ji dal jim (národům) a Boží vůle te i to, že ji jim odňal a dal ji nám.“

Šabat před půstem Devátého avu se nazývá „šabat chazon – šabat vidění“, neboť čteme haftaru počínaje první kapitolou knihy proroka Izajáše. Prorok Izajáš má vidění o Judsku a Jeruzalému, v němž připomíná hříchy Judejců. Obsah Izajášova vidění je velmi příhodný pro dny před Devátým avem, kdy si připomínáme zničení I. a II. jeruzalémského Chrámu. Tradice hledí na tyto národní katastrofy starověkého židovstva, mající dodnes neblahé důsledky, jako trest za hříchy, kterých se dopustil Hospodinův lid.