Paraša EKEV (Dt 7,12-11,25)

Paraša EKEV (Dt 7,12-11,25) 4.87/5 (97.33%) 15 ohodnocení

1 tora7,12
והיה עקב תשמעון את המשפטים האלה ושמרתם ועשיתם אותם
Za to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat….
Čemu je to podobné? Synovi, po kterém otec chce, aby se učil Tóru. Pokud se syn nebude chtít učit, otec ho bude trestat, až nakonec nezbude synovi nic jiného, než že se ji začne učit, aby si ušetřil další tresty. Podobně se chová Mojžíš, když říká synům Izraele, že nakonec stejně poslechnou – תשמעון, budou přinuceni k poslušnosti. Proto není lepší, aby poslouchal Hospodina ihned?  (rabi Simcha Bunem z Przysuchy-פשיסח, 1765-1827)

7,12
והיה עקב תשמעון את המשפטים האלה ושמרתם ועשיתם אותם….
Za to, že tato práva budete poslouchat, bedlivě je dodržovat a je konat…, bude Hospodin tvůj Bůh, zachovávat smlouvu o milosrdenství, jak přísahal tvým otcům.
Pokud hovoříme o právu židovského národa -עם ישראל na zemi Izraele, máme dvě důležité věci na paměti. Máme právo na tuto zemi, neboť Hospodin ji zaslíbil našim praotcům, což je zásluha otců-זכות אבות. Díky zásluhám našich otců před Hospodinem, je Bůh odměnil a zaslíbil jim kenaánskou zemi, kterou jim poté i daroval. Z tohoto pohledu je zásluha otců pro nás jako dědictví-ירושה (jeruša).Tedy dědictvím se automaticky člověk dostává k určitému majetku a to, bez vlastního přičinění, bez toho, že by musel vyvinout jakékoli intelektuální či fyzické úsilí. Je Erec Jisrael dědictvím-ירושה? Může se zdát, že ano, ale není tomu tak, neboť si Erec Jisrael musíme zasloužit. V části paraši Bechukotaj (Lv 26,3-13) je jasně řečeno: „Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání a plnit je…a budete sídlit ve své zemi bezpečně. Zemi daruji pokoj a nikdo vás nebude děsit, když budete spát… Svou smlouvu s vámi upevním.“ Dále Hospodin varuje naše předky před neposlušností. Pokud nebudou poslouchat jeho přikázání, bude je trestat za jejich hříchy. Pokud prvotní tresty nepomohou, sám Hospodin zpustoší zemi a nepřátelé synů Izraele se v ní usídlí (26,27-33). Nyní vidíme, že země Izraele není prosté dědictví-ירושה , ale – מורשה ODKAZ, tedy zvláštni dědictvi, které nám „nespadne do klína“ pouze díky zásluhám otců, ale musíme si jej zasloužit vlastnéím úsilím.
Jsou dva odkazy, které Hospodin odkázal svému lidu: Tóra a Erec Jisrael. Podobně člověk, který má doma Tóru se všemi komentáři, ale pravidelně ji nestuduje, nemůže ji nikdy znát a být zběhlý v jejích zákonech a ustanoveních. Ne, že by mu nebyla dána s nebes, ale by prostě líný se jí učit, a proto nedospěl k poznání. Podobné to je i se zemí Izraele-pokud se nebudeme ve Svaté zemi chovat tak, jak to žádá Hospodin, nikdy nebudeme plnoprávnými hospodáři Erec Jisrael.

Před každým krokem, který chce člověk udělat, by měl dobře poslouchat a promyslet si, zda krok, který učiní, bude v souladu s vůlí Hospodina. Pokud ne, nechť ho nedělá. To je vlasně vysvětlení slov „והיה עקב“ . Proto před každým krokem, který zamýšlíte učinit „תשמעון“ – nejdříve dobře poslouchejte, zda bude vyjadřovat vůli Všemohoucího nebo ne.
(rabi Moše Leib ze Sasówa, 1745-1807)

7,25
לא תחמוד כסף וזהב עליהם ולקחת לך פן תוקש בו פסילי אלהיהם תשרפון באש- Tesané sochy jejich bohů spálíte. Nebudeš žádostiv stříbra ani zlata z nich, nevezmeš si je, abys neupadl do léčky.
Někdy se může stát, že díky zlatu a stříbru, které kdysi bylo jakýmsi způsobem spojeno s modloslužbou, dosáhneš úspěchu ve své práci a zbohatneš. Tehdy si můžeš myslet, že jsi uspěl díky síle modloslužby, jíž byly tyto drahocenné kovy součástí. (Například socha boha potažená zlatem nebo stříbrem). Je zde nebezpečí, že se proto opravdu přimkneš k modloslužbě a budeš ji praktikovat. (Podle italského rabína a komentátora Obdii Sforna, 1475-1550). V praxi se s tím můžeme setkat i dnes. Například židovský zlatník dostane zakázku od církve vyrobit zlatý či stříbrný kříž s ukřižovaným Ježíšem. Rabínské autority nedovolují přijmout takovou zakázku.
10,12
ועתה ישראל מה ה‘ אלהיך שאל מעמך כי אם ליראה את ה‘ אלהיך… – Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůjBůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha.
Raba bar rav Huna řekl: „Každý znalec Tóry, který není bohabojný je podobný pokladníkovi, kterému dali klíče od pokladny, ale klíče od místnosti, kde se pokladna nalézá, ty mu nedali.“
(Podle traktátu Šabat 31b)