Samaří II. část

Samaří II. část 5.00/5 (100.00%) 8 ohodnocení

???????????????????????????????
Hory Samaří

V první části psali o Arielu, Rechelim a o Kfar Tapuach. Nyní projíždíme palestinským městem Huwara – حُوّاره‎ – חווארה, které leží 9 km jižně od Šchemu (Nabulusu). Město se rozprostírá podél silnice č. 60 spojující Křižovatku Tapuach se Šchemem. Město mělo 6 tisíc obyvatel (stav r. 2007). Dnes to bude jistě mnohem více, ale novější statistické údaje chybí. Nedaleko města je checkpoint Huwara, který se „proslavil“ především palestinskými teenagery, kteří se měli odpálit v blízkosti zde hlídkujících izraelských vojáků.

HAR GERIZIM – הר גריזים Hora, o níž je psáno v Tóře (Dt 11,29 a 27,12), že na ní budou Izraeli žehnat. Proto se také tato hora nazývá Har Bracha – Hora požehnání. Hora Gerizim je pro Samaritány – שומרוניםposvátnou. Jedná se o etnicko-náboženskou skupinu, jejíž kořeny sahají do konce 8. stol. př.o.l.. Tehdy asyrský král Sargon II. přivedl do Samaří namísto do Asýrie odvedených Izraelců ze severní Babylónie různé semitské kmeny, které se postupně mísily se zbylým izraelským obyvatelstvem. To byl počátek Samaritánů, kteří se v Talmudu nazývají Kutim. Nyní tu žije asi 310 Samaritánů a dalších 350 v izraelském Holonu. Původně žili ve Šchemu (Nabulusu), ale během první intifády (1987-93), kdy se stali terčem nenávisti Palestinců,  se postupně z města odstěhovali a vybudovali si svou oddělenou enklávu Kirjat Luza na hoře Gerizim. Sami sebe považují za potomky izraelských kmenů Efraima a Menašeho. Jejich příchod do Samaří popisuje 2. Královská 17,24-34. Židovská tradice je též nazývá konvertity lvů, neboť ze strachu před lvy, kteří je v oněch dobách ničili, přijali víru v Hospodina a Tóru. (O Samaritánech jsem psal v časopisu Maskil č. 3/2007 a ve své knize Konverze k judaismu, Praha-Oikoymenh 2010, s. 57-67). Samaritáni používají zvláštní druh písma, jímž je psaná jejich Tóra a další náboženské texty a knihy. Základem samaritánského písma je písmo starohebrejské. Samaritáni jsou občany Izraele, Palestinské autonomie a Jordánska, neboť do r. 1967 tato oblast byla jeho součástí. Samaritáni jsou velmi přátelští a pohostinní lidé.

063
Samaritánská mezuza

V Kirjat Luza na hoře Gerizim je též závod na výrobu tahiny (mírně ředěná sezamová pasta), jehož majiteli jsou Samaritáni Wasef a Jakov Kohen. Jakov Kohen sdělil, že jejich tahina, kterou vyrábějí pod značkou Har Bracha Tahini – טחינת הר ברכה, je z nejkvalitnějších sezamových semínek dovážených z Etiopie. Tahina Har Bracha je vyráběna pod rituálním dohledem הבד“ץ Machzijej ha-dat Beltz a Rabinátu – לכשרות ארצית. Závod zahájil výrobu před sedmi lety a tahina se v něm vyrábí starým klasickým způsobem, t. j. výroba trvá osm hodin, čemuž odpovídá i vysoká kvalita tahiny. (Moderní výroba trvá hodinu). Rodina Kohen má v úmyslu během krátké doby otevřít další závod, tentokráte na výrobu chalvy, jejíž součástí je též tahina.

064
Jakob Cohen při výkladu o tehině
059
Koloniál na hoře Gerizim, zde možno koupit šomrosnkou tehinu, pravý olivový olej, chalvu, kávu a více … cený mírné
062
Dům rodiny Cohen s výrobnou tehiny v přízemí
067
Výrobna samaritánské tehiny
053
Vchod do samaritánské synagogy na hoře Gerizim

Další židovskou vesnicí je ITAMAR, která vznikla r. 1984 díky entuziasmu několika rodin spojených s ješívou Machon Meir v Jeruzalémě.

ITAMAR
Učebna – Bejt Midraš „Ohel Ehud“ v Itamaru na památku Udiho-Ehuda Fogela, který byl s členy své rodiny zavražden palestinskými teroristy v roce 2011

בני-משפחת-פוגל-היד-150x150

Název vesnice Itamar je podle biblického kněze Itamara, který byl nejmladším synem velekněze Árona. (Itamarova hrobka je na území nedaleké arabské vesnice Awarta). Vesnice Itamar se nachází 6 km jihovýchodně Šchemu. V současné době zde žije 1024 obyvatel (prosinec 2012). 11. března 2011 palestinští teroristé Amjad Awad a Hakim Awad z vesnice Awarta bestiálně zavraždili pět členů rodiny Fogel – Ehuda-Udiho (37), Rút (34) a jejich děti Joava (11), Elada (4) a Hadasu (3 měsíce).

Dalším místem, které lze navštívit je zemědělská farma GIV’OT OLAM – געות עולם (Pahorky Věčnosti). Území farmy leží 4,5 km jihovýchodně od Itamaru. Tuto zemědělskou farmu založil roku 1997 Avri (Avraham) Ran, který je jedním z prvních vůdců „mládeže pahorků – נוער הגבעות“. Avri Ran zpočátku pracoval na této farmě pouze se členy své rodiny, později sem přicházeli mladí lidé, kteří hledali práci v přírodě. Na farmě se pěstují kozy a jejich organické mléko se tu přímo v mlékárně stáčí do lahví nebo se zpracovává na různé druhy jogurtů a sýrů. Na farmě se ve velmi dobrých podmínkách pěstují slepice, které jsou krmeny přírodním krmivem také vejce jsou t organická. Na přilehlých malých políčkách pěstují organickou pšenici. Na farmě začíná pracovní den v pět hodin ráno a končí podle potřeby, mnohdy až v pozdních večerních hodinách. Avri Ran (bývalý podplukovník IDF) vyžaduje od všech pracovníků stoprocentní pracovní kázeň. Pro milovníky bio potravin, vegetariány a vegany a pro milovníky krásné, dosud téměř civilizací netknuté přírody jsou Giv’ot Olam opravdovým rájem.

???????????????????????????????

???????????????????????????????

???????????????????????????????