Dva svátky v jeden den – Jom kipur (Den smíření) a Íd al-adhá (Svátek oběti)

Dva svátky v jeden den – Jom kipur (Den smíření) a Íd al-adhá (Svátek oběti) 5.00/5 (100.00%) 31 ohodnocení

imagesQB0YB5RDZítra, v pátek večer, zahájíme oslavu nejsvětějšího dne v židovském roce – Dne smíření. Jom kipur (יום כפור ) není postem, přestože se postíme, ale je svátkem doprovázeným postem. Tento půst nám připomíná, že každý z nás se má oprostit od pozemských hmotných záležitostí a svou myslí a konáním se co nejvíce přiblížit našemu nebeskému Otci a Stvořiteli. Jom kipur je dnem nejvyššího duchovního povznesení každého Žida. V Tóře (Lv 16,29-30) se uvádí: „Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec a ten, kdo mezi vámi přebývá jako host. V tento den za vás vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čisti.“ Tradice nás učí, že v tento den též vrcholí „nebeský soudní proces“, na jehož konci (v sobotu večer) nad každým z nás vynese Hospodin spravedlivý rozsudek. Budeme potvrzeni v Knize spravedlivých neboli v Knize života. Proto si též po Roš hašana navzájem přejeme „גמר „חתימה טובה. Poslední, pátá modlitba Dne smíření se nazývá Ne’ila neboli Uzavření, Uzamčení. Na konci Jom kipuru se uzavírají nebeské brány pro naše modlitby a prosby. Velmi důležité je si uvědomit, že jsou hříchy , kterých jsem se dopustil přímo vůči Bohu (בינו למקום) a pokud se budu z nich upřímně kát a slíbím, že se jimi v budoucnu již neprohřeším a budu-li se snažit svému slibu dostát, mohu být jistý, že mi Hospodin tyto hříchy z minulého roku na konci Dne smíření promine a poskytne mi v novém roce možnost je též napravit . Pokud jsem se však v minulém roce prohřešil vůči svým bližním a svým chováním jsem narušil mezilidské vztahy (בינו לחברו), tak ani po Jom kipuru takové hříchy nebudou vymazány, anulovány. Stane se tak pouze, když ještě do začátku Dne smíření (poslední možnost během deseti dní pokání mezi Roš hašana a Jom kipurem) přijdu k bližnímu, jemuž jsem nějak ublížil, vyznám se ze svého hříchu, nahradím mu v plné výši škodu, kterou jsem mu svým činem nebo chováním způsobil a poté jej poprosím o prominutí. Pak mi bližní musí prominout můj prohřešek.Když tak učinil, mohu poté i já prosit Všemohoucího, aby mi i On odpustil můj prohřešek. Na Jom kipur neobouváme koženou obuv a oblékáme si sváteční, pokud možno bílý oděv. Tradice říká, že postící se a do bílých oděvů odění Židé o Dni smíření jsou podobní bezhříšným služebným andělům – מלאכי השרת, které Hospodin stvořil, aby vykonávali Jeho příkazy.

005

ID AL ADHALetos podle muslimského kalendáře připadá také na tento šabat první den čtyřdenního svátku Íd al-adhá či Íd al-qurbán ( عيد الأضحى‎ )   neboli Svátku oběti. Jedná se o svátek na památku Abrahámovy (Ibrahímovy) ochoty obětovat Bohu vlastního syna Ismaela, který byl v poslední chvíli nahrazen beránkem. Toto uvádí Korán, súra 37:102-111. Zde se samozřejmě text Koránu rozchází s textem Tóry (Gn 22,1-19) v osobě oběti, neboť v Tóře se jedná o Izáka. Muslimská tradice též uvádí, že oběť se měla uskutečnit na hoře Arafát, v Mekce, oproti tomu Tóra – Gn 22,2 uvádí horu určenou Hospodinem v zemi Moria (Judsko). Naše tradice tuto horu, o níž měl Hospodin Abrahamovi říci, je horou Moria neboli Chrámovou horou v Jeruzalémě. Některé z obyčejů: Den před zahájením svátku se muslimové postí. O prvním dni svátku se konají sváteční bohoslužby, svátek je doprovázen zařezáváním ovcí či koz, z jejichž masa se připravují sváteční pokrmy a část masa je určena pro chudé. Pořádají se rodinné a obecní slavnosti. V izraelských smíšených městech, například v Haifě, Ramle či Akku se představitelé místních židovské a muslimské komunit dohodli o vzájemné spolupráci ve smyslu nedopustit případné zbytečné provokace a nedorozumění mezi muslimy a Židy, zvláště o Jom kipur.