Začíná svátek Sukot

Začíná svátek Sukot 5.00/5 (100.00%) 17 ohodnocení

LulavDnes večer zahájíme  sedmidenní svátek Sukot – סוכות neboli Svátek stánků. Pramenem pro slavení tohoto svátku jsou Hospodinova slova ve Třetí knize Mojžíšově 23,40-43. Vzpomínáme na skutečnost, že po vyjití z Egypta během čtyřicetiletého putování Sinajskou pouští žili naši předkové ve stáncích, tedy v jakýchsi dočasných příbytcích, jejichž střechu – סכך (schach) tvořily palmové či jiné větve. Tyto sukot-stánky poskytovaly synům Izraele a jejich skotu stín během nejhorších veder, která vládnou na Sinajské poušti. Proto i my vycházíme na sedm dní z našich domů a bytů a „stěhujeme se“ do stánků, abychom si alespoň symbolicky připoměli život našich předků na poušti. Svátek Sukot patří též do skupiny tří poutnických svátků – שלש רגלים (šaloš regalim), což jsou Pesach, Šavuot a Sukot, kdy každý muž měl povinnost vykonat pouť do Jeruzaléma a přinést do Chrámu oběť. Mnozí konali pouť do Svatého města i s celou svou rodinou. Svátek Sukot je též zemědělským svátkem – Svátkem sklizně – חג האסיף (chag ha-asif), kdy židovský zemědělec děkuje Hospodinu za úrodu, kterou ho obdařil (Lv 23,34-39). Se svátkem

suka1

Sukot je spojeno mnohem více obřadů než s jinými svátky. Především to je povinnost sedm dní pobývat v provizorním příbytku, ve stánku neboli v suce. Ve stánku nejenom pronášíme požehnání svátku, tam jíme, učíme se Tóru a také tam mnozí spí. Další důležitou povinností je při modlitbě Halel modlit se s lulavem a etrogem v ruce. Lulav je obecný název pro svazek tří druhů rostlin. Samotný lulav je nerozvitý list datlové palmy, k němu přidáváme po pravé straně tři větvičky myrty – הדסים (hadasim) a po levé dva vrbové proutky – ערבות)). Čtvrtou rostlinou je plod cedrátu, zvaný etrog – אתרוג.
Tradice připodobňuje tyto čtyři druhy rostlin čtyřem typům souvěrců tvořících národ synů Izraele.
Etrog – cedrát, plod citrusového stromu. Má chuť i krásně voní. Etrog představuje Židy, kteří jsou znalci Tóry a současně konají dobré skutky. Tedy nejenže znají přikázání Tóry, ale i je plní.
Lulav – nerozvitý list datlové palmy. Má chuť (sladké datle), ale nemá žádné aroma. Představuje Židy, kteří jsou sice vynikajícími znalci Tóry, ale nekonají dobré skutky. Tedy u nich se teorie rozchází s praxí.
Myrta – nemá chuť, ale překrásně voní. Ta představuje Židy, kteří konají dobré skutky, ale nejsou žádnými znalci Tóry.
Vrba – nemá žádnou chuť a ani aroma. Představuje souvěrce, kteří nejsou znalci Tóry a ani nekonají dobré skutky.
Každý jsme jiný, ale podobně jako lulav, myrtové a vrbové větvičky jsou spolu pevně svázány do jednoho svazku, v jehož těsné blízkosti přidržujeme etrog, tak všichni Židé jsou spojeni v jeden jediný národ a ačkoliv jsou různí, jeden bez druhého nemůže být.

Všem příznivcům a čtenářům eretz.cz přeji CHAG SAMEACH !