Paraša CHAJEJ SARA (Gn 23,1 – 25,18)

Paraša CHAJEJ SARA (Gn 23,1 – 25,18) 5.00/5 (100.00%) 17 ohodnocení

1 toraParaša začíná slovy „…ויהיו חיי שרה מאה שנה ועשרים שנה ושבע שנים“ – Doba života Sáry byla sto let a dvacet let a sedm let…“
Proč Tóra prostě nepíše, že Sára žila 127 let? Komentátor Raši to vysvětluje na základě midraše Berešit raba 58, že Ve stu letech byla Sára prostá hříchu jako dvacetiletá mladá dívka a ve svých dvaceti letech byla tak krásná jako sedmiletá holčička.

23,2 a dále
Když se Abraham dověděl o tom, že Sára zemřela v Hebronu, tak tam přišel, aby ji oplakával. Jako kočovník nebyl majitelem země a tak prosí obyvatele Hebronu, aby mu prodali pole s jeskyní, kde by pochoval svou zemřelou ženu. Chetejci jsou ochotni mu dát pole s jeskyní zadarmo, ale to on odmítá a prosí, aby mu Efron prodal pole, na jehož konci je jeskyně Machpela, která mu patří. Efron mu před všemi obyvateli Hebronu říká, že mu ji daruje, ale Abraham odmítá a chce ji od něj koupit. Nyní měl Efron možnost prodat Abrahamovi pole s jeskyní Machpela za symbolickou cenu, řekněme za 1 nebo 10 šekelů stříbra. Co však udělal? Řekl Abrahamovi: „…אדוני שמעני ארץ ארבע מאות שקל כסף ביני ובינך מה היא“ – Pane, slyš mne. Pozemek má cenu 400 šekelů stříbra. Co je to mezi námi?“ Abraham mu pak odvážil stříbro o váze 400 šekelů, běžných mezi kupci.

23,16
Všude se píše jméno Efrona s „ו“, tedy עפרון, jen tam (verš 16), kde mu Abraham odvážil oněch 400 těžkých šekelů stříbra, běžných mezi kupci, tam v Efronově jméně „ו“ chybí – עפרן. To nám ukazuje na nedostatek v osobnosti Efrona. Podobně o tom hovoří talmudický traktát Baba Mecia 87a: Spravedliví – cadikim hovoří málo a konají mnoho, Hříšníci hovoří mnoho, ale ani to málo nedělají. (Jak se v Čechách říká : Samé řeči, ale skutek utek“). Takový byl Efron Chetejský. Nejdříve, že dá své pole s jeskyní Abrahamovi zadarmo, ale pak si řekl ne o 400 běžných šekelů stříbra, ale o 400 těžkých šekelů, běžných mezi kupci.

Jsou tři druhy modliteb a proseb:
1. Modlitby a prosby, které Bůh nevyslyší, tudíž se nenaplní.
2. Modlitby a prosby, které Bůh vyslyší a tyto se naplní přesně tak, jak si to prosebník přál.
3. Modlitby a prosby, které Bůh vyslyší a jsou naplněny více, než si prosebník přál a představoval.
K první kategorii neoslyšených modliteb a proseb patří například Mojžíšova prosba, aby mu Bůh umožnil překročit Jordán a vstoupit do zaslíbené země (Dt 3,23-27). Hospodin však dává Mojžíšovi pohlédnout z východního břehu Jordánu na zaslíbenou zemi.
K druhé kategorii modliteb a proseb patří modlitba bezdětné Chany, ženy Elkány, která se modlila v Šílu k Hospodinu a prosila jej, aby se nad ní smiloval a dopřál jí syna. To se do roka stalo a Chana porodila Elkánovi syna a nazvala jej שמואל – Samuel (Vyslyšel Bůh). Proto také řekla: „Vždyť jsem si ho vyprosila od Hospodina“ (První Samuelova 1,20).
K třetí kategorii modliteb a proseb patří modlitba Abrahamova služebníka Eliezera v naší paraše (Gn 24,11-14), v níž prosí Hospodina, aby učinil úspěšnou jeho misi, kterou jej pověřil jeho pán. Totiž najít vhodnou nevěstu pro Izáka a přivést ji do kenaánské země. Hospodin Eliezerovu modlitbu a prosbu vyslyšel a naplnil ji více než Eliezer doufal.