Spor o zákon stanovující, že Izrael je židovský stát

Spor o zákon stanovující, že Izrael je židovský stát 4.47/5 (89.33%) 15 ohodnocení

znak IzraeleIzraelská vláda včera na svém pravidelném zasedání projednávala návrh zákona, který deklaruje, že Izrael je židovský stát. Debata byla bouřlivá, a přestože vláda nakonec návrh schválila, očekává se ještě bouřlivější jednání v Knesetu.

Proti návrhu zákona se ostře postavila ministryně spravedlnosti a předsedkyně strany HaTnua (Hnutí) Cipi Livni (Tzipi Livni), stejně jako ministr financí a předseda strany Ješ Atid (Budoucnost existuje) Jair Lapid (Yair Lapid). Oba také prohlásili, že při prvním čtení v Knesetu návrh zákona nepodpoří, i když není jasné, zda se jejich strany jen zdrží hlasování nebo budou rovnou hlasovat proti.

Zatímco Livni je zásadně proti tomu, aby vůbec byl zákon přijat, Lapid uvedl, že obecně proti není, ale jeho strana nesouhlasí s aktuálním zněním, protože „tento zákon staví židovský stát před demokracii a odděluje je od sebe.“

Podle Lapid by takovéto znění zákona kvůli jeho antidemokratičnosti nepodpořil ani první premiér Izraele David Ben-Gurion, ani ideolog židovského revizionismu Zeev Žabotinský.

V čem spočívá antidemokratičnost zákona nicméně není jasné. Samotné znění zákona nijak demokracii, rovnoprávnost obyvatel Izraele či jejich práva neřeší. Veškeré obavy tak vyplývají z možné budoucí interpretace zákona.

Premiér Benjamin Netanjahu přijetí zákona podpořil. „Lidé se ptají: ‘Kdo potřebuje tento zákon? Obešli jsme se bez něj 66 let.’ A já se ptám: ‘Kdo potřeboval Základní zákon: Lidská důstojnost a svoboda? Obešli jsme se bez něj 45 let.’ Ve skutečnosti potřebujeme oba,” prohlásil na úvod zasedání vlády.

“Izrael je židovský demokratický stát. Jsou zde ti, kdo chtějí, aby demokracie měla přednost nad židovstvím, a ti, kdo chtějí, aby židovství mělo přednost před demokracií. Zákon, který předkládám, oba principy staví na roveň a oba musejí být stejně brány v úvahu,” dodal.

Premiér dále uvedl, že Izrael je národním domovem židovského národa, který garantuje rovná práva všem občanům. „Ale jsou národní práva jen pro židovský lid: vlajka, hymna, právo každého Žida přistěhovat se do Izraele a další národní symboly,“ vysvětlil.

Zákona je podle Netanjahua nutný kvůli tomu, že dnes řada lidí zpochybňuje myšlenku, že Izrael je národní domovinou židovského národa. „Palestinci to odmítají uznat a existuje také opozice zevnitř (Izraele) – existují ti, kdo chtějí vytvořit autonomii (pro Araby) v Galileji a Negevu, kdo popírají naše národní práva. Nerozumím těm, kdo vyzývají k vytvoření dvou států pro dva národy (tj. Izraele a Palestiny) a současně jsou proti tomuto zákonu. Jsou připraveni uznat palestinskou (arabskou) národní domovinu, ale jsou proti židovské národní domovině,“ uvedl.

Roztržka uvnitř vlády může vést až k rozpadu nynější vládní koalice, protože pokud ministr hlasuje v Knesetu proti vládní politice, může jej premiér z funkce odvolat. Takovýto scénář se nicméně nejeví jako pravděpodobný, protože ani premiér ani Livni s Lapidem nemají zájem na rozpadu koalice.

V současnosti existují hned 3 verze nového Základního zákona: Izrael jako národní stát židovského národa (Basic Law: Israel as the Nation-State of the Jewish People).

Jedna verze, pro níž hlasovalo 15 členů vlády a 6 bylo proti, deklaruje, že Izrael je místem sebeurčení výlučně židovského národa.

Tato Netanjahuova verze vynechává některé kontroverzní části dvou podobných návrhů, jako je status arabštiny nebo výstavba židovského osídlení.

Další verzí je návrh předložený předsedou poslaneckého klubu vládní koalice Zeevem Elkinem (Likud) a poslanci Jarivem Levinem (Likud), Ajelet Šaket (Bajit Jehudi – Židovský domov) a Robertem Ilatovem (Jisrael Bejtenu – Izrael náš domov). O tomto návrhu se bude v prvním čtení hlasovat v Knesetu ve středu a poté návrh zákona půjde do výboru Knesetu, kde bude přizpůsoben Netanjahuově verzi.

Všechny tři verze uvádějí, že národní hymnou je Hatikva, vyjmenovávají a popisuje státní symboly, užití hebrejského kalendáře a popisují právo na návrat a vyzývají k zaručení svobody přístupu na svatá místa a jejich ochranu.

Bouřlivá debata v Knesetu je jistá.