Miriam Naor předsedkyní izraelského Nejvyššího soudu

Miriam Naor předsedkyní izraelského Nejvyššího soudu 5.00/5 (100.00%) 5 ohodnocení

Miriam Naor
Miriam Naor

Do funkce předsedkyně izraelského Nejvyššího soudu byla dnes prezidentem Izraele Reuvenem Rivlinem jmenována soudkyně Miriam Naor (מרים נאור). Stalo se tak při slavnostním ceremoniálu v sídle prezidenta. Předtím na soudě proběhlo slavnostní rozloučení s dosavadním předsedou soudu Ašerem Grunisem (Asher Grunis), který odchází po 3 letech v čele soudu do důchodu z důvodu dovršení 70 let věku.

Obou slavnostních shromáždění se zúčastnili vedle soudců Nejvyššího soudu také poslední tři ministři spravedlnosti, poslední tři předsedové soudu, Nejvyšší státní zástupce a právní poradce vlády Jehuda Weinstein (Yehuda Weinstein), právní poradce Knesetu Ejal Jinon (Eyal Yinon) a další přední právníci a představitelé justice.

Perličkou je, že se slavnostního rozloučení s Ašerem Grunisem – na soudcovo přání – nezúčastnil předseda Izraelské advokátní komory Doron Barzilaj (Doron Barzilay), a to z důvodů řady sporů mezi oběma muži.

prezident Reuven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu a soudci Nejvyššího soudu Izraele
prezident Reuven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu a soudci Nejvyššího soudu Izraele

Miriam Naor se narodila v roce 1947 v Jeruzalémě v rodině s sionistickými revizionistickými názory. Její matka Ester Raziel-Naor byla v letech 1949 až 1973 poslankyní Knesetu za pravicovou stranu Cherut (Herut, Svoboda). Manžel Arje Naor (Aryeh Naor) byl v letech 1977 až 1982 tajemníkem vlády premiéra Menachema Begina, který se stal také kmotrem jejich syna Naftaliho.

Miriam Naor roce 1971 absolvovala právnickou fakultu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Poté začala pracovat jako asistentka předsedy Nejvyššího soudu Mošeho Landaua (Moshe Landau), stejně jako v úřadě tehdejšího Nejvyššího státního zástupce Mišaela Chešina (Mishael Cheshin).

V roce 1980 byla jmenována soudkyní jeruzalémského městského soudu, kde se mimo jiného koncem 90. let podílela na odsouzení předsedy strany Šas Arje Deriho (Aryeh Deri) za úplatkářství.

Soudkyní Nejvyššího soudu se stala v roce 2003 a její mandát skončí v roce 2017, kdy jí bude 70 let.

Názorově je Miriam Naor řazena mezi konzervativnější soudce a nečeká se, že by navázala na soudcovský aktivismus, jímž byl Nejvyšší soud proslulý zejména za vedení Aharona Baraka v letech 1995 až 2006.

prezident Reuven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu a  předsedové  Nejvyššího soudu Izraele (zleva Meir Šamgar, Dorit Bejniš, Aharon Barak, Miriam Naor, Ašer Grunis)
prezident Reuven Rivlin, premiér Benjamin Netanjahu a předsedové Nejvyššího soudu Izraele (zleva Meir Šamgar, Dorit Bejniš, Aharon Barak, Miriam Naor, Ašer Grunis)

Význam Nejvyššího soudu

Dosavadní předseda Ašer Grunis v projevu na rozloučenou hájil roli Nejvyššího soudu v izraelském systému a argumentoval proti oslabení jeho pravomoci rušit zákony. „Síla této země není jen v armádě nebo ekonomické síle, ale také zčásti nebo i převážně v židovské a demokratické povaze státu a v jeho silném a nezávislém soudním systému,“ prohlásil.

Pro limitování pravomocí soudu se opakovaně vyslovují pravicoví izraelští zákonodárci, jimž vadí, že soud ruší některé zákony řádně přijaté parlamentem s odvoláním na obecné principy demokracie a lidských práv, čímž si podle kritiků fakticky přisvojuje politickou moc.

Grunisovo hájení pravomocí soudu je zajímavé i proto, že dosavadní předseda soudu nepatřil k zastáncům aktivismu a rozhodoval spíše konzervativně. Například ve svém posledním rozhodnutí společně se třemi dalšími soudci, mezi nimiž byla i Miriam Naor, přehlasoval tři další členy senátu a rozhodl, že odsouzený libanonský terorista Mustafa Dirani nemá právo na náhradu škody za údajné zneužívání v izraelské věznici, protože soudy nemohou rozhodovat o odškodném pro občany nepřátelské země v době trvání válečného stavu. Libanonem je s Izraelem ve válce nepřetržitě od roku 1948, kdy se Libanon spolu s dalšímu arabskými státy pokusil čerstvě vzniklý židovský stát zničit.

Novou předsedkyni Nejvyššího soudu Ašer Grunis vysoce ocenil a projevil plnou důvěru v její budoucí vedení soudu.

Prezident Izraele Reuven Rivlin zdůraznil roli Nejvyššího soudu při obraně demokracie a práv menšin s tím, že demokratický systém závisí na důvěře veřejnosti v soudní systém a vládní instituce. Nejvyšší soud označil za „nejsvětější svatyni izraelské demokracie“ a dodal, že důvěra ve vládní instituce naneštěstí klesá, ale je potěšitelné, že ztráta důvěry nepostihla Nejvyšší soud, což je zásluha dosavadního předsedy soudu.

Důležitost demokracie, která musí být silná uvnitř i navenek, zdůraznil, také premiér Benjamin Netanjahu.