Paraša BEŠALACH (Ex 13,17 – 17,16) – šabat šira

Paraša BEŠALACH (Ex 13,17 – 17,16) – šabat šira 5.00/5 (100.00%) 9 ohodnocení

1 tora13,17
– ויהי בשלח פרעה את העם….Když farao lid propustil…
Tak se chovají naši nenávistníci v každé epoše. Nenávidí nás, obviňují nás ze všeho špatného a chtějí se nás zbavit. Když však chceme odejít, tak udělají vše, co je v jejich silách, aby našemu odchodu ze země zabránili.
וחמושים עלו בני ישראל מארץ מצרים – a ozbrojení vytáhli synové Izraele z egyptské země
Takto slovo „“חמושים jako „ozbrojení“ vykládá komentátor Raši. Jiní komentátoři ho vysvětlují jako „rozděleni do pěti částí“ vyšli synové…. Tento názor je založen na číslovce

חמש“ – chameš“, což je „pět“. Konečně třetí vysvětlení slova „וחמושים“ je „1/5“, t.j. že pouze jedna pětina synů Izraele vyšla z Egypta, kdežto čtyři pětiny jich tam během tmy zemřely, protože tito synové Izraele nechtěli odejít z Egypta.

13,18-19
וחמושים עלו בני ישראל מארץ מצרים…ויקח משה את עצמות יוסף עמו – a ozbrojení vytáhli synové Izraele z egyptské země….ma Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti.
Jaké zbraně měli synové Izraele? Byly to Josefovy kosti, neboť zásluhy spravedlivého – cadika, tedy Josefa chrání celý národ. Proto je psáno (traktát Chulin 7b), že spravedliví jsou větší ve své smrti než v životě -.גדולים צדיקים במיתתן יותר מבחייהן

untitled

Tento šabat se nazývá „šabat písně“, neboť v této paraše, kterou o šabatu čteme, je Píseň moře – שירת הים nebo též Mojžíšova píseň – שירת משה (15,1-19). Jedná se o oslavnou a zároveň děkovnou píseň, kterou Mojžíš a synové Izraele pějí Hospodinu. Je to kolektivní díkuvzdání Všemohoucímu za zázračnou záchranu, kdy Hospodin rozdělil Rákosové moře jeho lid přešel na východní břeh, kdežto faraonovo vojsko, které jej pronásledovalo v něm našlo svou smrt.
Píseň moře je příkladem starověké židovské poezie.

saloona

Připomeňme si, že ve středu, 4. února slavíme Tu bi-švat neboli Nový rok stromů. Původ tohoto svátku nalezneme v Mišně, traktát Roš hašana 1:1, kde se hovoří o čtyřech nových rocích. Jedním z nich je právě Nový rok stromu –ראש השנה לאילן, jak zní přesně jeho název. V mnoha židovských obcích se pořádá o  svátku  Tu bi-švat slavnostní hostina, kterou nazýváme SEDER TU BI-ŠVAT. Při níž se, podobně jako o pesachovém sederu, pijí postupně 4 poháry vína. Nejdříve pohár bílého vína, symbolizuje přírodu, která se ještě neprobudila ze zimního spánku, druhý pohár bílého vína s trochou červeného, což symbolizuje probouzející se přírodu, tedy 15. den měsíce švatu. V třetím poháru je více červeného vína a o trochu méně bílého, to představuje „boj“ mezi chladnými a teplými jarními dny, kterých je více, což je období Pesachu. Konečně čtvrtý pohár je plný črveného vína, které představuje léto, slunné a horké dny, kdy je na stromech dozrálé sladké ovoce. Také se je jí mnoho druhů ovoce a ořechů. Mezitím se čtou z knihy Chemdat jamim úryvky z Tóry, Talmudu, midrašů a knihy Zohar, v nichž se píše o stromech. Tento zvyk pořádat SEDER TU BI-ŠVAT vznikl v kruzích židovských mystiků-kabalistů v 17. století.
V Izraeli je Tu bi-švat tradičně vyhrazen též pro výsadbu nových stromků. Letos však se nebudou vysazovat, neboť je sedmý rok odpočinutí země – šnat šmita, kdy se nesmí obdělávat půda a tudíž ani nic sázet a sklízet.

untitled