Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)

Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35) 5.00/5 (100.00%) 9 ohodnocení

1 tora6,7
וידעתם כי אני ה‘ – Poznáte, že já jsem Hospodin…
Pochopit samu Boží podstatu není dáno žádnému člověku. Stojí psáno (Ž 145,3): Jeho velikost nelze vyzpytovat. Pouze synové Izraele dojdou k poznání Boha prostřednictvím světla Tóry a jejích přikázání-micvot, neboť stojí psáno: אורייתא וקוב“ חד – Tóra a Svatý, budiž pozehnán, jedno jsou. Hospodin si je vzal za lid a daroval jim Tóru. Jejím pečlivým studiem dostali synové Izraele možnost poznat Hospodina – וידעתם כי אני ה‘ – a poznáte, že já jsem Hospodin. (Podle díla קדושת לוי rabiho Levi Jicchaka z Berdičeva, 1760-1809).

6,9
ולא שמעו אל משה מקצר רוח ומעבודה קשה – ale ti nebyli pro malomyslnost a tvrdou otročinu s to Mojžíšovi naslouchat.
Člověk, který se právě nachází v těžké osudové situaci, nemá náladu naslouchat slibům o tom, že v budoucnu bude vše dobré. Synové Izraele, kteří trpěli pod těžkými robotami, nebyli schopni vůbec porozumět Mojžíšovým slovům, když jim sliboval, že je v budoucnu přivede do zaslíbené země. Nezajímá je nic, co bude v budoucnu, především chtějí se zbavit jha otroctví, v němž se nyní nácházejí. Proto Bůh říká Mojžíšovi, aby hovořil pouze o přítomnosti či bezprostřední budoucnosti, t. j. o vyvedení synů Izraele z Egypta. (Podle díla משך חכמה Meira Simchy z Dvinsku, 1843-1926).
6,12
שפתיים ואני ערל– když jsem neobratných rtů – těžce se mi mluví. Onkelos překládá Mojžíšova slova do aramejštiny takto: ואנא יקיר ממלל. Tedy: každé slovo má cenu zlata. Škoda vypustit z úst zbytečně slovo, když je předem jasné, že faraón nebude chtít slyšet má slova.Proč měl Mojžíš potíže s řečí? Proč se zajíkal? Odpověď nám dá midraš Šemot Rabba 1. Faraonova dcera Mojžíše milovala tak, jakoby byl jejím synem. Faraón, její otec, si oblíbil malého Mojžíše jakoby byl jeho pravým vnukem. Mnohdy si s ním hrál a při tom mu Mojžíš sundával panovnickou korunu a dával si ji na hlavu. Faraón se tomu smál, ale dvořanům a zvláště kněžím tato hra nebyla po chuti. Proto začali faraóna neustále přesvědčovat, že mu je Mojžíš nebezpečný. Nyní to vypadá jako nevinná hra, ale časem, až Mojžíš dospěje, aby se nestalo to, o čem mu prorokují, že ho zbaví nejen koruny, ale vlády nad celým Egyptem.. Proto faróna nabádali, aby dal Mojžíše zabít a tak se vyvaroval do budoucna hrozícímu nebezpečí. Mezi nimi byl i midjánský kněz Jitro. Ten řekl faraónovi, že si myslí, že to je pouze neninná dětská hra, neboť Mojžíš je ještě malý na to, aby si uvědomoval, co dělá. Poradil faraónovi, aby Mojžíše vyzkoušel. Ať nechá před něj položit talíř se zlatem a také s do červena rozžhavenými uhlíky. Pokud Mojžíš sáhne po zlatu, bude to důkazem, že Mojžíš jedná cílevědoměba varování kněží má své opodstatnění. Může to tedy nechat zabít. Pokud však Mojžíš sáhne po žhavých uhlících, nemusí se ho obávat, proč tedy zabíjet nevinné dítě? Když položili talíř před Mojžíše, ten chtěl sáhnout po zlatu, ale vtom ho archanděl Gabriel vzal za ruku a nasměroval ji k žhavým uhlíkům. Mojžíš jeden vzal a dal si ho do pusy. Tak si spálil ústa a jazyk a od té doby se zajíkal, stal se ערל שפתיים.
8,5. 8
למתי אעתיר לך…. ויצעק משה אל ה‘ – kdy mám prosit za tebe…. a Mojžíš volal k Hospodinu..
„Prosba“ a „volání“ jsou dvě slova z deseti, která podle našich učenců vyjadřují „modlitbu“. Egyptský galut (diaspora) uzavřel synům Izraele ústa, takže se nemohli normálně modlit. Jazyk synů Izraele byl, podobně jako oni, spoután egyptským galutem. Teprve deset egyptských ran, jimiž Bůh trestal faraóna a Egypťany a které ukončily galut, „otevřelo ústa“ synům Izraele, takže se mohli již modlit plnohodnotnou modlitbu a nejen k Hospodinu volat.
(Podle díla חדושי הרי“ם rabína Jicchaka Meira Altera, 1799-1866, prvního rebeho z Góry).

V této paraše se uvádí prvních sedm z deseti egyptských ran. První tři rány – tresty koná Hospodin prostřednictvím Mojžíšova staršího bratra Árona. Proč? Protože vody Nilu zachránily Mojžíšovi život, takže ten nemá právo zkazit jeho vody a proměnit je na krev (dam)a pak dopustit, aby se v Nilu přemnožily žáby (cefardea). Podobně tomu bylo i s třetí ránou, kdy prach (písek) země se proměnil na vši (kinim), protože Mojžíšovi písek pomohl, když do něho zahrabal mrtvolu brutálního egyptského dozorce.

1) דם – krev (7,14-25). Zkažení vod Nilu a všch vodních pramenů. Z vody se stala krev.
2) צפרדעים – žáby (7,26-8,11). Z Nilu vylezly žáby a zaplavily celý Egypt.
3) כינים – vši (8,12-15).
4) ערוב – divoká zvěř (8,16-28).
5) דבר – dobytčí mor (9,1-7).
6) שחין – vředy (9,8-12).
7) ברד – krupobití (9,13-35).