Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)

Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19) 5.00/5 (100.00%) 7 ohodnocení

1 tora25,2
ויקחו לי תרומה – ať pro mne vyberou dávku…
V knize Přísloví se praví (4,2): „Vždyť jsem vám dal výborné znalosti, moje učení neopouštějte.“ Musíme vidět Tóru jako „obchodní zboží“. Není obchodníka, který by zcela zanechal obchodu jen proto, že několikrát prodělal. Protože, kdyby to vzdal, tak by vlastně úplně zbankrotoval. Podobně je to i s Tórou. Někdy se stává, že nemáme úspěch v jejím učení, ale přesto nesmíme učení Tóry zanechat. Naopak, musíme se ještě s větším úsilím věnovat jejímu učení. Protože když člověk zcela opustí učení Tóry, jako by nebyl.

(podle rabína Davida z Kocka, 1809-1873)

Slovo תרומה lze přeložit jako „dávka“ nebo „oběť pozdvihování“ a nebo jako „dar pozdvihování“. V každém případě truma, kterou mají dát synové Izraele, ať se bude jednat o zlato, stříbro, měď nebo drahokamy či o akáciové dřevo nebo beraní kůže a plátno, vše musí každý syn Izraele dát dobrovolně, podle svých možností, ale především to dát s pocitem lásky a radosti z toho, že jeho dobrovolný dar bude sloužit svatým účelům.
Podobně je to i s milodarem pro chudé, s cedakou. Komentátor Raši vysvětluje Hospodinova slova „ויקחו לי תרומה“ jako: „mě, pro mé jméno -לי – לשמי“. Ne pouze ten, kdo milodar daruje, musí dát svou cedaku s radostí, ale také ten, kdo ji přijímá, musí ji přijmout s úmyslem, že díky tomu, že ji přijal, umožnil dárci splnit micvu (přikázání Tóry).
(Podle rabiho Mešulama Zuše z Hanipole, pol. Annopole, 1718-1800)

Proč paraša TRUMA následuje ihned po paraše MIŠPATIM, která se zabývá majetkovými zákony a ustanoveními mezi lidmi? Z toho se učíme, že člověk nemá právo darovat jakoukoli peněžní částku, pokud si není zcela jistý, že to jsou opravdu jeho peníze a ne cizí. (Podle rabína Josefa-Dova Solovečika, „Brisker rebbe“, 1820-1892)

25,8
ועשו לי מקדש ושכנתי בתוכם – Ať mi udělají svatyni, abych bydlel mezi nimi. Proč se v Tóře nepíše „ועשו לי מקדש ושכנתי בתוכו – Ať mi udělají svatyni, abych bydlel v ní“? To by přece mělo větší logiku. Jak víme, v Tóře má vše svou logiku a ani jedno jediné písmeno v Tóře není napsáno zbytečně. Svatyně – chrám je místem sektávání Hospodina s Mojžíšem a Áronem. Hospodin, Tvůrce vesmíru se nachází všude, proto jej nelze „zavřít“ či prostorově omezit do svatyně, byť by byla sebevětší a sebenádhernější. Co tedy znamená, že „bude bydlet mezi nimi, mezi syny Izraele“? Jedním z výkladů našich učitelů bylo, že Hospodin chce, aby každý z synů Izraele mu udělal svatyni ve svém srdci. To jest, že v srdci každého Žida musí být trvalé místo pro Hospodina a jeho Tóru, tak se naplní Hospodinova slova: „ושכנתי בתוכם – abych bydlel mezi nimi.“ Hospodin bude mít své travalé místo v srdci každého Žida a tak bude bydlet mezi syny Izraele.