Arabská liga chce společné vojenské síly, kritizuje Írán, Turecko a Izrael – s ním ale proti íránskému vlivu spolupracuje

Arabská liga chce společné vojenské síly, kritizuje Írán, Turecko a Izrael – s ním ale proti íránskému vlivu spolupracuje 5.00/5 (100.00%) 12 ohodnocení

projev egyptského prezidenta Al-Sísího na summitu Ligy arabských států
projev egyptského prezidenta Al-Sísího na summitu Ligy arabských států

Víkendový 26. summit Ligy arabských států v egyptském Šarm al-Šejchu vyslal světu jediné, avšak velmi důležité poselství: sunitští Arabové se bojí Íránu, nevěří v pomoc USA ani Ruska a jsou připraveni se vojensky sjednotit se k hájení svých zájmů.

Podpora útoku arabské sunitské koalice na šíitské povstalce

Jednání Arabské ligy začalo jen krátce po zahájení panarabského sunitského úderu na šíitské povstalce v Jemenu, čekalo se proto, jaké zaujme k této akci stanovisko. Výsledek byl jednoznačný. Útoku na šíitské povstalce – kteří ovládají sever země a pomalu, ale jistě, s tichou íránskou podporou postupují na jih směrem k Adenu – byla vyslovena jednoznačná podpora s tím, že Saúdy vedená ofenziva má pokračovat, dokud povstalci nevyklidí dobytá území a nesloží zbraně.

Záměr vytvořit společné ozbrojené síly Arabské ligy

LAS navíc na summitu odsouhlasila záměr vytvořit společné vojenské síly. Zástupci armád zemí Ligy mají během nadcházejícího měsíce studovat tuto možnost a poté rozhodnout o způsobu realizace během dalších tří měsíců. Návrh má být předložen Radě společné obrany LAS.

„S vědomím velké odpovědnosti vyvolané velkými výzvami, jimž čelí arabský národ a které ohrožují jeho možnosti, se arabští vůdcové dohodli na zásadě společné arabské ozbrojené síly,“ oznámil egyptský prezident al-Sísí.

Rozhodnutí je podle předsedy Ligy arabských států Nábila al-Arabího zaměřené především k boji proti „destruktivním“ islámským fundamentalistům, kteří ovládají části Iráku, Sýrie a Libye a kteří „ohrožují etnickou a náboženskou rozmanitost“, což je zjevná narážka na sunitské teroristy Islámského státu.

Sumit pozdravil mezi jinými dopisem také ruský prezident Vladimir Putin, jemuž se ale dostalo příkré kritiky saúdského ministra zahraničí Saúda al-Fajsala, který odmítl Rusovy výzvy k mírovým řešením sporů s tím, že Rusko samo podporuje krvavý režim Bašára Assada v Sýrii.

Stejně tak, byť ne výslovně, je summit vyjádřením nedůvěry arabských států vůči USA. Zejména země Perského zálivu se Saúdskou Arábií v čele se léta s oprávněnou důvěrou spoléhaly na diplomatickou i vojenskou podporu USA. V současnosti však dávají najevo nelibost nad tím, jak je prezident USA Obama fascinovaný možností dosáhnout s Íránem dohody o íránském jaderném programu, takže Islámské republice toleruje výboje a vliv v Iráku, Sýrii, Jemenu i Libanonu – což vychyluje rovnováhu sil v neprospěch sunitských Arabů. Egypt se cítí Američany zrazen už od chvíle, kdy podpořily pád prezidenta Husního Mubáraka a následný nástup Muslimského bratrstva k moci, a naopak kritizovali vojenský převrat, který islamisty svrhl.

Kritika Íránu, Turecka a Izraele

Šéf Ligy arabský států Nábil al-Arabí v nedělním projevu kritizoval Izrael, Írán a Turecko – jediné tři nearabské země Blízkého východu – z „vměšování“ do cizích záležitostí, podporování konfliktů v řadě zemí regionu a komplikování snah o jeho stabilitu.

„Existuje vměšování některých sousedů, na jedné straně Izraele, dále Turecka a Íránu v řadě zemí,“ prohlásil v projevu za zavřenými dveřmi druhý den summitu al-Arabí.

Kritika Turecka pak souvisí s jeho obojakou rolí v syrské občanské válce, kde na jednu stranu podporuje povstalce, ale zase ne tolik, aby se jednalo o pomoc účinnou. Dalším důvodem je pak turecká podpora Muslimského bratrstva v Egyptě.

Kritika Izraele je tradiční součástí všech arabských summitů a nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy nechyběly výzvy k podpoře palestinských Arabů a ochraně Jeruzaléma.

Sunitská koalice proti Íránu přirozeným spojencem Izraele

Skutečností nicméně je, že Izrael dnes země Arabské ligy nijak neohrožuje a některé z nich – zejména Egypt od svržení vlády Muslimského bratrstva a Saúdie – mají s Izraelem výborné bezpečnostní styky. Jsou živeny jednak společnou obavou z radikálních islamistů, jejichž cílem je stejně tak zničení Izraele jako svržení blízkovýchodních vlád a vytvoření islamistické říše. Dalším důvodem je pak společná sunitsko-izraelská obava Íránem podporovaných teroristů a možnosti, že by Írán vyvinul jaderné zbraně.

„Je v jasném zájmu Izraele dosáhnout zvrácení íránského vlivu v Jemenu. To platí také v Sýrii, kde pád (prezidenta Bašára) Assada bude ranou šíitskému koridoru (spojujícímu Írán přes Irák a Sýrii s Libanonem),“ uvedl v rozhovoru pro The Jerusalem Post profesor Efraim Inbar, ředitel Beginova-Sadatova centra strategických studií Bar-Ilanovy Univerzitya bývalý náměstek poradce pro národní bezpečnost.

„Doufejme, že Saúdové a Egypťaní budou schopní (povstalecké šíitské) Hútie tvrdě zasáhnout a vyzbrojit sunitské kmeny, aby se zbavili íránského vlivu. Egypt je zřejmě připraven použít letectvo, námořnictvo a možná i některé pozemní jednotky, aby získal přízeň svého arabského bankéře – Saúdské Arábie – a dalších států (Perského) zálivu,“ sdělil Inbar s tím, že „Írán se stává nejvážnější hrozbou, zatímco Američané již nezajišťují bezpečnost.“

Publicista Daniel Pipes v The Washington Times upozornil na paradox, že i když Arabové vedli proti Izraeli hned tři války, skutečně se sjednocují až proti Íránu, což dokazuje, že dnes nepovažují izraelsko-palestinský konflikt za nejpodstatnější.

O rozsahu spolupráce Izraele a sunitských arabských zemí proti Íránu se spekuluje již delší dobu. Není tajemstvím, že Saúdská Arábie opakovaně dala najevo ochotu umožnit za určitých podmínek izraelským letounům přelet svým vzdušným prostorem při případném útoku na íránská jaderná zařízení.