Benjamin Netanjahu se omluvil izraelským Arabům za výroky při volbách, na Obamu dojem neudělal

Benjamin Netanjahu se omluvil izraelským Arabům za výroky při volbách, na Obamu dojem neudělal 4.83/5 (96.67%) 12 ohodnocení

Benjamin Netanjahu s představitelem izraelských Arabů, 23. 3. 2015
Benjamin Netanjahu s představitelem izraelských Arabů, 23. 3. 2015

Designovaný izraelský premiér Benjamin Netanjahu se včera sešel se zástupci izraelských menšin a omluvil se za své výroky na adresu izraelských Arabů, kdy v den voleb burcoval pravicové voliče, aby šli volit varováním, že Arabové za pomoci cizinou placených levicových aktivistů masově míří volit.

„Pravicová vláda je v nebezpečí. Arabští voliči masově míří k volbách. Levicové nevládní organizace je přivážejí autobusy,“ alarmoval předseda strany Likud své potenciální voliče v den voleb.

Vyjádření vyvolalo pobouření jak politických konkurentů v Izraeli, tak v zahraničí. Prezident USA Obama den čekal s gratulací k volebnímu úspěchu – a když už zatelefonoval, nezapomněl zkritizoval Netanjahuvo zpochybnění vzniku Palestinské státu v dohledné budoucnosti.

„Vím, že věci, které jsem před pár dny řekl, zranily některé občany Izraele, arabské izraelské občany. Nebylo to mým úmyslem a lituji toho,“ řekl Netanjahu včera s tím, že jeho dosavadní vláda uskutečnila obrovské investice v menšinových komunitách.

Premiér také uvedl, že zahraničním elementům mimo Izrael by nemělo být dovoleno zasahovat do izraelské demokracie.

Navázal tím na své druhé volební prohlášení, že „financování zahraničních vlád, jehož cílem je dostat více izraelských Arabů k volbám, funguje, což znamená, že je nutné, aby všichni pravicoví voliči šli volit.“

Benjamin Netanjahu představitelům komunit včera sdělil, že se považuje za předsedu vlády každého z nich, „bez rozdílu náboženství, rasy nebo pohlaví.“ „Považuji každého izraelského občana za partnera při budování kvetoucího a bezpečného státu Izrael pro všechny,“ dodal.

Ne na všechny udělala Netanjahuova omluva zamýšlený dojem.

Předseda Společné (arabské) kandidátky Ajmán Oded označil prohlášení za nepřijatelné s tím, že upřímnost omluvy se pozná až podle toho, zda budou přijaty zákony o rovnějším rozdělování finančních prostředků v Izraeli. Upozornil přitom na to, že hned po setkání s arabskými představiteli se Netanjahu sešel s předsedou pravicové strany Bajit Jehudi (Židovský domov) Naftalim Benetem a jednal s ním o prosazování národní židovské legislativy. „Jedná se je o další kličku muže známého svými kličkami,“ uvedl.

Také na vláda prezidenta Baracka Husseina Obamy, která doufala ve vítězství izraelské levice a která se demonstrativně ohradila proti Netanjahuovým volebním prohlášením, se necítí omluvou oslovena. „Když někdo říká jeden den jednu věc a další den jinou, je nemožné říci, zda je upřímný. Neumíme číst jeho myšlenky,“ prohlásila mluvní ministerstva zahraničí USA Marie Harf.

Šéf štábu Bílého domu Denis McDonough, který je blízkým spolupracovaníkem Obamy, pak včera na setkání organizace J Street prohlásil, že Izrael musí ukončit „padesát let trvající okupaci palestinské půdy.“

J Street je levicovou organizací amerických Židů, která lobuje proti dosavadní izraelské vládě a propaguje vznik – po Jordánsku druhého – arabského státu na území historické Země Izrael / Palestiny.

30 komentářů u „Benjamin Netanjahu se omluvil izraelským Arabům za výroky při volbách, na Obamu dojem neudělal“

  1. Jsem velmi rád za poslední větu. Je opravdu potřeba nazývat věci správnými jmény. V Palestině už „Palestinský stát“ existuje. Respektive jsou tu dva Palestinské státy. Jeden je židovský a druhý arabský. Ten židovský respektuje práva všech obyvatel a je otevřený imigrantům. Ten druhý aplikuje politiku apartheidu, neboť existuje určitá skupina arabského obyvatelstva, která je považována za občany druhé kategorie (nemluvě o právech židů).
    Takže správná otázka zní, proč by měl vzniknout DALŠÍ palestinský stát. A pokud ano, tak proč by měl vzniknout oddělením území z Izraele a ne třeba území z Jordánska.

          1. Jen pár písmen, ale velký symbolický význam. Pojem Judsko a Samařsko je tradiční označení, dohledatelné v Bibli, stejně jako např. v rezoluci OSN o rozdělení mandátního území Palestina. Západní břeh je jordánský vynález z let 1949-1967. Už samotné použití pojmu Západní břeh je projevem proarabského postoje – je to stejné jako říkat Sudety místo Liberecko nebo Karlovarsko.

          2. Používat termín „Západní Břeh“ je stejné, jako psát o České republice jako o „Protektorátu Čechy a Morava“. Kdo to území nazývá Západním Břehem, tak je historický ignorant, který si nevidí do úst. A navíc zpětně potvrzuje okupaci od Jordánska. Tak proto.

      1. Ad Gaza – ta byla pod správou Egypta. Egypt poté, co dostal svojí vinou na kokos a Gaza mu byla spolu s dalším územím zabavena do konce školního roku, od té doby několikrát „s díky“ odmítl její vrácení. Odmítá dodnes. Poušť na Sinaji si vzal.
        Když se za Arika jednostranně Izrael stáhl, nechal v Gaze mj. prosperující zemědělskou infrastrukturu. Ta byla zničena (hádejte kým), a farmy se skleníky se staly launchery pro rakety. Nejspíš proto nelétá do Izraele zelenina nebo ovoce…
        To jen tak pro upřesnění.

      2. Cože?! Můžete mi prosím z mezinárodních smluv doložit, komu to území patří? Jaký suverénní stát zde má svoje území, které by Izrael měl údajně okupovat?
        Samozřejmě, že je to podle mezinárodního práva území Izraele, které bylo okupováno Jordánskem v letech 1948-1967. A které Izrael v roce 1967 osvobodil.
        Neexistuje jediná mezinárodní smlouva, podle které by tzv. zelená linie byla politickou hranicí – územní hranicí mezi státy.

        Navíc označení „Západní Břeh“ je označením okupační mocnosti, v tomto případě Jordánska. Nikdy předtím a ani potom to nebylo „Západní Břeh“, ale vždycky a pouze Judsko a Samaří. Kdokoliv nazývá toto území „Západní Břeh“, tak zpětně schvaluje okupaci od Jordánska.

        1. Nemáte pravdu. Snad žádný stát světa neuznává Izrael v hranicích včetně Západního břehu a Gazy. Jordánsko se zřeklo Západního břehu v prospěch Palestinské autonomie a budoucícho arabského státu na tomto území. Proto píši o anexi, kterou by případně Izrael mohl udělat.

          1. „Palestinská autonomie“ je pouze nešťastný ústupek Izraele. Žádná Palestinská autonomie nemá bez blahovůle Izraele právo na existenci. Dle rezoluce VS OSN č. 181 z 29. 11. 1947 měly arabský a židovský stát vzniknout nejpozději do 1. 10. 1948. Židovský stát do té doby vzniknul. Arabové však svůj v pořadí druhý stát (po Transjordánsku) na území Palestiny odmítli a svou šanci promeškali. Místo vzniku arabského státu zvolili snahu zahnat rozpoutáním války Židy do moře. Žádná rezoluce OSN jim neslibuje nějaký další arabský stát po 1. 10. 1948. Izrael tedy nemůže okupovat území státu, který nikdy nevzniknul. To, že rezoluce RB OSN č. 242 z 22. 11. 1967 požaduje „stažení izraelských ozbrojených jednotek z území obsazených (from territories occupied) za nedávného konfliktu“, je zjevný nonsens, pokud tím není míněna např. egyptská Sínaj (ta byla po Camp Davidu vrácena Egyptu). Nemohou tím však rozhodně být vážně míněna míněna území obsazená po roce 1948 Jordánskem, neboť „uznávané a bezpečné“ hranice mezi Izraelem a Jordánskem v roce 1949 neexistovaly. Na základě izraelsko-jordánské dohodě o příměří z 3. 4. 1949 existovala mezi oběma státy pouze demarkační linie příměří, která představovala jen aktuální postavení armád obou států, přičemž hranice mezi oběma státy měly být vyjednány až „při konečném mírovém urovnání otázky Palestiny“. Takže Izrael po roce 1967 těžko mohl okupovat území, která byla dříve (od roku 1949 do roku 1967) okupovaná Jordánskem, i když by to byla území na nichž byl naplánován v roce 1947 vznik po Transjordánsku druhého arabského státu v Palestině. Tento druhý arabský stát v Palestině ve lhůtě do 1. 10. 1948 nevzniknul a Jordánsko na tato území právo nemělo. Izrael tedy nemůže okupovat ani území nevzniklého „Palestinského“ státu ani území Jordánska, které na území, kde měl vzniknout druhý arabský stát v Palestině, nemělo žádné právo. Proto se mi nezdá příliš relevantním, co uznávají jiné státy světa, obzvláště když jsou většinou ovlivněny protiizraelskou propagandou v OSN vedenou Organizací islámské konference a s ní vesměs konkordantním Hnutím nezúčastněných…

          2. Jordánsko ovšem to území v letech 1948-9 okupovalo v útočné válce, takže mělo mnohem slabší nárok, než Izrael po roce 1967. Izrael nicméně neanektoval, proto je to sporné území. Ale ne „palestinské“ – žádný takový stát nikdy neexistoval, takže ho ani Izrael nikdy nemohl začít okupovat.

            Mezinárodní uznání je jistě důležité, ale ne rozhodující.

          3. Nemáte pravdu. Každý stát světa uznal nárok Izraele na Judsko a Samaří. Viz Mandátní smlouva Ligy národů a viz článek 80 charty OSN. Doložte mi prosím, že tzv. Zelená linie je politickou a státní hranicí a doložte mi prosím, podle jaké mezinárodní smlouvy. Já vám doložil, že není. Jednak podle Mandátní smlouvy Ligy národů, dále podle článku 80 charty OSN a dále podle uzavřeného příměří mezi vládou Jordánska a Izraele v roce 1949. Proto Izrael nemusí nic anektovat. Až mi doložíte, čí to území je, pak se můžeme bavit o právu na sebeobranu (článek 51 charty OSN) a legálnost území obsazeného v sebeobranné válce. Do té doby nemáte pravdu.

          4. Pane talarich, Izrael ta území v roce 1967 obsadil, ale nikdy nepřipojil ke svému území. Ani oficiálně na ně nevznáší nárok, to leda někteří izraelští politici v rámci politického spektra.

  2. Rád bych v této souvislosti upozornil na jediné správné hledisko, tj. hledisko biblické. Problém palestinského státu jsem nastínil v článku na adrese:
    http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9491

    Pokud jde o úlohu USA ve světových dějinách, jsem přesvědčen o tom, že se již chýlí ke konci. V článku na adrese
    http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1818

    jsem v r. 2009 napsal:

    Úpadek moci USA
    „USA budou právě tak silné, jak silná bude jejich podpora Izraele. Protože se od něj už řadu let odvrací, je možné, že Pán Bůh dopustil události z 11. září. Až USA přestanou Izrael a křesťany podporovat, propadnou se do bezvýznamnosti.“

    Izrael nyní stojí na rozcestí: řídit se biblickými hledisky či nikoli? Být v souladu s Bohem, který má a Izraelem své plány o pokoji (Jeremiáš 27:11) – nebo si zvolit vlastní cestu?
    Kéž by se Izrael rozhodl správně!!!
    BA

  3. Toto je odpradávna židovská zem. Nevím co ti palestinci pořád chtějí. Jejich země je možná v Jordánsku. Na Palestinu to přejmenovali římané po potlačeném židovském povstání a zbourání druhého chrámu. Tak pořád jaká okupace.

    1. Bavíme se o zhruba 4,5 mil. Arabů, kteří žijí na území palestinské autonomie a kteří se pokládají za Palestince. Každá taková entita má právo na sebeurčení a nikde není dáno, že dnes, ani v budoucnu, nemohou vznikat národy nové. To je prostě fakt, se kterým musí Izrael pracovat. A jde pouze o mezinárodní právo, do kterého žádná biblická doba nepatří.

      1. Ale kde berete jistotu, že nový „palestinský stát“ má vzniknout oddělením z Izraele? Proč ne z Jordánska? Jordánsko je 4x větší než Izrael a je celý na území Palestiny, navíc tam žije velmi početná menšina těch vašich palestinců.

        Co se týče „anexe“ Judska a Samaří, tak jste opakovaně prohlašoval, že to není úžemí Izraele. Já se vás znovu ptám, na základě jakého mezinárodního práva to tvrdíte? A opravdu mě nezajímá, co si kdejaký politik ve světě o tom myslí. A je mi jedno, zda to je politik z USA, ČR nebo Izraele. Podle mezinárodního práva je to území Izraele. A já stále nechápu, proč by ho měl Izrael anektovat. Nikdo na světě neuznal anexi Jordánska v roce 1949. A to včetně jakékoliv arabské země. Jediný, kdo to uznal, byl Pakistán a Británie. Podle mezinárodního práva je to území:
        a) Izraele
        b) území nikoho
        Co se týče právní argumentace v bodě b), tak ta vychází z trochu slabého tvrzení, že Izrael neměl čas na tomto území rozšířit svoji suverenitu. Ale Je to argumentace velmi slabá a velmi na hraně. Takže se vás ptám znovu, komu myslíte, že to území patří a podle jaké mezinárodní smlouvy? Zatím jste nedoložil ani jedinou.
        Navíc OOP (PLO) v roce 1964 podepsala s Jordánskem smlouvu, že nebude NIKDY V BUDOUCNU usilovat o vznik arabského státu (sic!) na území Judska a Samaří (tedy Západního Břehu). Tak proč jim všichni stále opakovaně vnucují toto území?

        1. Píšete o oddělení z Izraele, to mohu pouze zopakovat, že v roce 1967 Izrael „palestinská území“ obsadil, ale nepřipojil ke svému území a ani oficiálně tato území nepožaduje. podle mez. práva to území Izraele není, jste snad jediný, kdo to prohlašuje.

        2. Pokud jde o status těch území, z hlediska mez. práva by to mohlo být „území nikoho“, ale fakticky jde o okupované území Izraelem, který si ale tato území nepřipojil a na nich funguje Palestinská autonomie, která je částečně samostatným kvazi-státním útvarem, usilujícím o plnohodnotný stát.

          1. Pokud jde o mezinárodní právo, je to území Izraele. Viz San Remo 1920 a Liga národů 1922. Dále pak článek 80 charty OSN.
            Zatím jste vy svoje tvrzení nedoložil ani jednou mezinárodní smlouvou.

  4. Myslím to smrtelně vážně. Liga národů měla mezinárodní pravomoc. OSN přijalo veškeré mandátní smlouvy uzavřené Ligou národů jako „neměnné a navěky platné“. Takže opravdu celý svět odsouhlasil Judsko a Samaří (mylně nazývané Západní Břeh) za území patřící Izraeli.
    Co máte vy?

  5. Liga národů ve své době konstituovala mezinárodní právo. Tedy, její rozhodnutí z roku 1922 má právní závaznost podle standardů mezinárodního práva. Navíc díky Sevres a Lausanne je Palestina izraelským územím i na základě bilaterárních smluv s Osmanskou říší, respektive Tureckem jako nástupnickou velmocí po Osmanské říši.
    OSN dle své charty začlenila platnost a neměnnost Mandátních smluv Ligy národů, takže s Palestinou jako izraelským územím souhlasil svět podruhé.
    Rezoluce 181/1947 nemá právní závaznost, protože to bylo schváleno VS OSN, ale to předpokládám všichni víme.
    Je důležité připomenout, že tzv. Zelená linie NIKDY NEBYLA STÁTNÍ HRANICÍ. Takže podle mezinárodního práva tzv. Západní Břeh nebyl nikdy PRÁVNĚ územím Jordánska. S tím souhlasil opět celý svět, neboť žádný stát světa (s výjimkou Británie a Pakistánu) nesouhlasil s Jordánskou okupací. Navíc hranice Jordánska byly dost jasně určené, takže se není o čem bavit. V roce 1964 byla uzavřena smlouva mezi OOP (PLO) a Jordánskem, že OOP (PLO) nebude NIKDY usilovat o vlastní stát na území tzv. Západního Břehu. Takže toto území nepatří ani palestinským arabům. Toto území podle mezinárodního práva patřilo po roce 1920 pouze a jenom Izraeli. Nikdy nepatřilo podle mezinárodního práva nikomu jinému. Není žádný jiný stát nebo „národní entita“, která by měla jakkoliv větší nárok na toto území než Izrael. Pokud někdo tvrdí něco jiného, nechť to prosím doloží smlouvami s platností mezinárodního práva.
    Je pouze na Izraelské blahovůli, zda toto území svěří do autonomní správy někomu jinému nebo ne. Izrael se dočasně (na přechodné období) domluvil s PA, že část tohoto území bude v jejich autonomní správě. Ale je velmi důvodné podezření, že dohody z Osla už neplatí. Takže toto území by de iure mělo být zpět pod plnou vládou a správou Izraele. Ale chápu Izrael, který se bojí na tomto jejich nezpochybnitelném mezinárodním právu trvat. Za současné situace v EU a USA by to bylo vražedné. A to je velmi smutné. A je to chyba nás, že nepůsobíme dostatečně na veřejné mínění a nepřinášíme pravdu do jinak naprosté temnoty.

    1. Prosím, nastudujte si Mandátní smlouvu Ligy národů. Až budete znát její text a budete vědět, co v ní je, tak se můžeme bavit dál.
      Liga národů rozhodla v roce 1922, že celá Palestina bude patřit židovskému národu. Toto je platné mezinárodní právo. Vy jste zatím nedoložil ani jednu mezinárodní smlouvu. Stále čekám na vaši argumentaci.

      1. Ani dnes ještě stále není Izrael oficiálně označen jako židovský stát. Domnívám se, že Mandátní smlouvu Ligy národů nelze na dnešní stav, ani na stav v roce 1967, aplikovat.

        1. Žel nemáte pravdu. Stát Izrael naplňuje Mandátní smlouvu do puntíku a je s ní v souladu. Jedná se o domovinu pro židovský národ a to přesně Izrael je. Žel je to pouze Izrael. Jordánsko de iure porušuje Mandátní smlouvu pro Palestinu a tudíž by měl mlčet a šoupat nohama, protože kdyby se do toho právníci opravdu opřeli, tak de iure Jordánsko právně neexistuje. Respektive Jordánsko výrazně porušuje mezinárodní smlouvy určující jeho vznik.

Komentáře nejsou povoleny.