Obama nespokojen s Netanjahuovým vítězstvím ve volbách

Obama nespokojen s Netanjahuovým vítězstvím ve volbách 5.00/5 (100.00%) 18 ohodnocení

Barack Obama (ilustrační foto)
Barack Obama (ilustrační foto)

Zatímco politici z celého světa gratulovali Benjaminu Netanjahuovi k vítězství Likudu ve volbách do 20. Knesetu, z vlády USA blahopřál jen ministr zahraničí John Kerry, který zdůraznil, že se jednalo o krátký hovor, při němž se nehovořilo o podstatných věcech.

Prezident Barack H. Obama mlčí a není tajemstvím, že je výsledkem překvapen a je s ním nespokojen.

Obamova administrativa poslední měsíce nejednou dávala veřejně najevo, jak nepříjemné pro ni je, že v čele izraelské vlády stojí Benjamin Netanjahu.

Do médií se dostávaly z „nejmenovaných zdrojů“ informace o opozici vůči Netanjahuovi v izraelské zpravodajské komunitě, včetně utajovaných informací, určených ve Washingtonu je pro členy administrativy, např. o tom, že izraelští zpravodajci nevěří Netanjahuovým varováním o tom, že Írán nemá daleko k získání jaderné bomby.

Vztahy jsou ovšem studené oboustranně.

Izraelský premiér se revanšoval tím, že se snažil podrýt snahu Obamovy vlády k dojednání dohody s Íránem o jeho jaderném programu, neboť nesouhlasil s tím, že Islámská republika si má mít možnost jaderný program ponechat, jen má zmrazit jeho rozšiřování. Izraelský premiér v tomto směru spolupracuje s americkými Republikány, kteří samozřejmě příležitosti využívají ke kritice prezidentovy politiky.

Nedávná Netanjahuvoa předvolební kampaň pak americkou administrativu rozladila i ve chvíli, kdy premiér – v obavě, že voliči místo Likudu dají přednost menším pravicovým stranám – prohlásil těsně před volbami, že nevidí na obzoru šanci na vznik arabského Palestinského státu.

„Na základě premiérových závazků jsou USA v situaci, kdy zváží náš přístup k tomu, jak co nejlépe docílit dvoustátního řešení,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí USA Jen Psaki s tím, že změn Netanjahuova názoru „samozřejmě na to bude mít vliv.“ Současně mluvčí potvrdila, že „bez ohledu na to, jaká vznikne vláda, budeme poslupracovat v naší úzké vojenské, zpravodajské a bezpečnostní spolupráci s Izraelem.“

Američany stejně tak rozzlobilo, kdy Netanjahu v průběhu volebního dne vyzýval své voliče k účasti na volbách, přičemž varoval, že izraelští Arabové jsou nevládními organizacemi za zahraniční peníze autobusy sváženi k volbám, aby volili proti pravici.

Tiskový tajemník Bílého domu Josh Earnest po několika hodinách oficiálního ticha prohlásil, že „rétorika, která se snaží marginalizovat jednu část populace je hluboce znepokojující a rozdělující.“

Obama a jeho vláda si dali za úkol docílit dohody Izraele a palestinskoarabské reprezentace o vzniku arabského státu Palestina, přičemž USA odsuzují jednostranné kroky na obou stranách jako nelegitimní a kontraproduktivní.

Výsledek voleb je pro vládu USA šokem, protože zjevně spoléhala na veřejné předvolební průzkumy, které favorizovaly levicový Sionistický tábor Jicchaka Hercoga, u nějž doufala ve větší vstřícnost a menší odpor k americké politice na Blízkém východě.

S gratulací Benjaminu Netanjahuovi naopak neváhali představitelé americké Republikánské strany, kteří byli vůbec prvními americkými politiky přejícími předsedovi Likudu k vítězství.

S přáním přispěchali také představitelé předních židovských organizací.

„Izrael je jednou z největších demokracií světa a opět to jeho lid ukázal prostřednictvím svobodných a otevřených demokratických voleb. Premiér Benjamin Netanjahu v průběhu let prokázal své obrovské vůdčí schopnosti spolu s neuvěřitelnou oddaností židovskému státu Izrael,“ uvedl prezident Světového židovského kongresu Ronald S. Lauder.

31 komentářů u „Obama nespokojen s Netanjahuovým vítězstvím ve volbách“

  1. Když byl poprvé zvolen Obama prezidentem tak jsem byl taky nespokojen (pokud to nevyjádřím poněkud expresivnějším slovem), ač lidé okolo mou skepsi nesdíleli. Mé neblahé tušení tento člověk bohužel nezklamal, tragédií světa je, že je představitelem USA.
    Nedávno jsem v knihkupectví Luxor na Václavském náměstí prohlížel jakousi knihu a najednou z ní vypadnul karton asi 10 x 10 cm s nějakým obrázkem. Na kartonu byla fixem namalována šibenice s oběšencem a lakonický nápis: „Obama“. Tak to vypadá, že s Obamou nejsem spokojen jen já. Docela mě to pobavilo, možná jsem primitiv, ale „Bibimu“ přeju aby se mu jeho záměry plně zdařily.

  2. s komentářem souhlasím, jen ta šibenice je laciná exprese, „nezabiješ“. Myslím si, že kdyby byl Obama duchovním člověkem, že na jeho stole by ležel korán vedle bible.
    Premiéru Net. přeju maximum moudrosti a odvahy.
    Josef

    1. Netanyahu neměl odvahu nikdy, je to povahou velmi nerozhodný člověk a jeho vedení vlády to dokázalo. A nakonec před ním varoval už dávno Yitzhak Shamir.

      1. Netanjahu skutečně není radikální vizionář, „tlačící“ plnění svého programu. Nevidím na tom však nic špatného. Konzervatismus, snaha nedělat více změn, než je nutné a nevyhnutelné, je rozumný přístup k životu.

        Například Netanjahu vedl méně válek, než dlouhá řada premiérů před ním – včetně levicových – a i levice uznává, že Netanjahu není po válce prahnoucí válečník. Je to špatně?
        Netanjahu nedělá silná gesta, nepředává nevratně území v Judeji a Samaří Arabům, ale naopak si klade pro pokračování diplomatického procesu rozumné podmínky, které Arabové nejsou připraveni plnit a tudíž se věci nehýbají kupředu. Ale je to špatně?
        Netanjahu nevede silné řeči o anexi Judeje a Samaří ani nekreslí s palestinskoarabskými představiteli mapičky jejich státu, aby se o nějaký detail strany pohádaly a vznikla jen další frustrace a výbuch arabského násilí (neb čím větší očekávání, tím pak větší zklamání). Místo toho v klidu a kontinuálně posiluje židovskou přítomnost v srdci Země Izrael. Je špatná taktika?

        Netanjahuovou strategií – mohu-li odhadovat – je udržovat konflikt s palestinskými Araby na nízké úrovni, jednat s nimi a současně budovat židovskou přítomnost v Erec Jisrael. S tím, že buď Arabové ustoupí, kývnou na izraelské podmínky pro vznik „Palestiny“ a tento nový arabský stát vznikne, anebo nekývnou a jejich trestem je, že se jejich podmínky pro vznik státu stále zhoršují. Ať vyjde to či ono, Izrael tím něco získá.

        Dle mého soudu mají na Bibiho „nenápadnou“ strategii ohromný vliv názory jeho zesnulého otce Benciona Netanjahua a profesora Aumanna – Netanjahu blafuje, mění dílčí názory, ale strategický cíl má stále před očima.

        1. Prostě prodlužuje status quo, a to je více méně k ničemu. Ano, vedl méně válek, ale to je právě tím, že nedělá nic. Řešení naopak bolí.

  3. Obama je průšvih pro Izrael. Celé to bylo krásně demonstrováno jeho Nobelovou cenou míru, aniž jakkoliv hnul pro mír ve světě prstem 😛

    Já bych samozřejmě raději viděl jako premiéra Benetta. Ale chápu, že bylo potřeba podržet Bibiho před tou hrůzou v podobě Herzoga v závěsu s Livni.

      1. Dovolím si nesouhlasit. Bibi už přežil jedno celé a polovinu druhého Obamova funkčního období, aniž by 1) USA jakkoliv významněji ustoupil a 2) přišel o podporu USA. Teprve nyní se začíná pohybovat na tenkém ledě, což souvisí zřejmě s celkovou frustrací Obamovy administrativy (a Obamy samého) z neradostných výsledků zahraniční politiky USA a tedy snahy o alespoň jeden jediný úspěch – který zjevně má být vznik arabského státu v Judeji, Samaří a Gaze. Přece jen ta Nobelova cena míru udělená za nic je svazující 😀

  4. Pro pana Jeittelese:
    Je to sice můj osobní soukromý názor, ale pokud Vás to zajímá, co se mně nelíbí na Obamovi, tak jen co mě hned napadá: podporuje vznik tzv. palestinského státu, odpískal radar v ČR, vede USA k jakémusi socialismu – zdravotní reforma, imigrace; podpora tzv. Arabského jara a údiv nad důsledky, Fergussonu jeho vyjádření a zásahy, a taky patří k prezidentům, kteří nesloužili v armádě. Prostě třeba Tea Party je mému srdci bližší.
    Netanjahu se snaží o bezpečnost Izraele, nesouhlasí se vznikem státu teroristů, toho kapitánu u speciální jednotky taky asi nedostal (nerozhodnost?, v koaliční vládě je to asi problém) a ještě ke všemu jsme stejně starý.
    Ještě přidám jednu statistiku z posledních voleb v USA od profesora J. Olsona z Hamline University School of Law in St. Paul, Minnesota:

    Number of States won by: Obama: 19 Romney: 29
    Square miles of land won by: Obama: 580,000 Romney: 2,427,000
    Population of counties won by: Obama: 127 million Romney: 143 million

    Murder rate per 100,000 residents in counties won by:
    Obama: 13.2 Romney: 2.1

    If Congress grants amnesty and citizenship to twenty million criminal invaders called illegals – and they vote – then we can say goodbye to the USA in fewer than five years.

    1. Promiňte, ale vznik palestinského státu podporuje i Netanyahu, řekl to hned po volbách. Radar v ČR odpískala ještě Bushova administrativa, a zdrav. reforma v podání Obamy je taková, že je od ní třeba česká ODS stále dalece nalevo – ono hrát si v USA u Demokratů a Republikánů na levici x pravici je trochu vtipné.

      1. Netanjahu podporuje vznik arabského Palestinského státu, ale za jistých podmínek. Mezi něž patří:
        1) vznikne jednotná reprezentace palestinských Arabů z Judeje, Samaří a Gazy (tedy jedna vláda efektivně ovládající jak Ješu, tak Gazu)
        2) palestinské organizace i tato reprezentace jménem budoucího stát odmítnou násilí jako prostředek řešení sporů s Izraelem
        3) palestinské organizace i tato reprezentace budoucího státu uznají právo Izraele na existenci jako židovského státu
        4) palestinské organizace i tato reprezentace budoucího státu uznají za platné všechny dosavadní dohody OOP/Palestinské správy s Izraelem
        5) Palestinský stát bude demilitarizovaný a nevstoupí do protiizraelského spojenectví
        6) nebude žádný návrat Arabů, kteří z území Izraele odešli ve válce v roce 1948 na území Izraele

        Máte pocit, že za techto podmínek podporuje vznik Palestinského státu i Obama? Anebo se Netanjahu a Obama baví každý o jiném státu?

        1. Mám pocit, že po těch různých otočkách Bibiho dnes zná jeho pevné podmínky jen málokdo. Hrála v tom roli určitě volební rétorika, ale podle mého i již ta jeho zmiňovaná nerozhodnost.

      2. Vážený pane Jeitteles. V Izraeli to byla otázka, zda se stane premiérem Hercog nebo Bibi. A v tom případě je volba jasná. Hercog by byl pro bezpečnost Izraele katastrofou. Bibi dokázal udržet Izrael ve své celistvosti bez ústupků, protože ono už není kam ustupovat. Bibi se zcela jasně vyjádřil o iránském jaderném programu a ohrožení, které z Iránu hrozí. Bibi posílil IDF v oblasti letectva i námořnictva.
        Co se týče vyjádření o podpoře tzv. Palestinského státu, tak to Scoolie napsal více než jasně. Pohled na Palestinský stát se u Obamy a Bibiho dost výrazně liší. Bibi ví moc dobře, že může s klidem mluvit o vzniku Palestinského státu, protože podmínky, které mu klade jsou pro druhou stranu nepřijatelné. Oni nechtějí ani mír a ani vlastní stát. Bibi to ví, Obama také (a to je ten průšvih).
        Obama navzdory své Nobelovce za mír neudělal pro mír ve světě nic. Za jeho období (od jeho Nobelovky za mír) je násilí v Sýrii větší, násilí v Lybii větší, násilí v Iráku větší, vznikl útvar IS(IL), a takto bych mohl pokračovat i dále. O Rusku a anexi Krymu raději ani nemluvit.

        Nechci tady mluvit o vnitro-politice USA nebo Izraele, protože za vlády Bibiho nebo Obamy to nebylo veselé ani v IL a ani v USA.

        1. Kdykoliv se Bibi vyjádří o Íránu, Mossad se chytá za hlavu, a IDF taky. Já neobhajuji Obamu, jeho politika se mi nelíbí. Chválíte Bibiho, přitom on nedělá nic jiného, než odkládá řešení – současný stav není řešení. A já odkladače řešení nemám rád.

          1. Byl bych opatrný s chytáním Mossadu za hlavu. Tuto informaci máme, pokud je mi známo, jenom z „doslechu“ afrických tajných služeb.
            Jinak je zřejmé, že kdyby se Izrael sám nepostaral o zpoždění iránského jaderného programu, tak tu bombu už mají. Nebo snad pochybujete o tom, že vyrábí jadernou bombu na Izrael?

            Bibi žádné řešení neodkládá. On zkrátka vede stát tak, jak je. Není co jak řešit. Nebo vy snad o nějakém řešení víte? Arabové odmítají mír s Izraelem, uznání Izraele a jednání s Izraelem. Jaké řešení čekáte, že by měl Bibi prosazovat? Zcela určitě ne samostatný stát.

          2. Pro Scooolie: Jaké řešení má prosazovat? Buď dvoustátní za cenu velkých ústupků (protože bez velkých ústupků stát Palestina nevznikne), anebo anexe a zrušení palestinské autonomie.

          3. Pro Jeitteles: Druhá možnost (anexe) je momentálně neprosaditelná. A první (palestinskoarabský stát) nevýhodná. Zachování současného stavu mi přijde jako momentálně nejméně špatná možnost.

          4. Pro Scooolie: Můžete mít pravdu, ale to zachování současného stavu by mělo být jako výsledek, že to stále nejde jinak. U Bibiho mám problém, že on to bere, jako kdyby to byl cíl.

  5. Arabové, mylně označováni za Palestince, v roce 1948 odmítli žít ve státě Izrael a chtěli emigrovat. Izrael jim v tom nijak nebránil a ani je nijak nevyháněl. Problém je, že žádný okolní arabský stát je nechtěl přijmout jako imigranty nebo jim dát občanství. Takže třetím řešením a podle mě jediným správným, je vytvořit mezinárodní tlak na okolní arabské státy, aby se přestaly chovat rasisticky a přestaly uplatňovat politiku apartheidu a přijali tyto araby mezi sebe. Klidně bych jim na to finančně přispěl. Anexe Judska a Samaří je de iure nesmysl, protože to podle Mandátní smlouvy Ligy národů a podle článku 80 charty OSN je území Izraele, které bylo krátkodobě okupováno Jordánskem.

    Pokud by okolní arabské země nechtěly ty araby přijmout mezi sebe, tak pak domluvit s Egyptem nebo Jordánskem, že část z jejich území bude vyčleněno pro budoucí další arabský stát, kde tito arabové budou moci žít v samostatném státě. Ale zcela určitě bych je nenutil žít v Judsku a Samaří pod vládou Izraele, když to už nejednou odmítli.

      1. Bibi na nic nečeká. Nechává rozhodnutí na arabech. Oni nechtěli žít pod státním uspořádáním státu Izrael. Takže je na nich, aby se přesunuli mimo území státu Izrael. Zatím stále žijí na jeho území, kde jim prozatímně stát Izrael vyčlenil část SVÉHO území. Na tomto Izraelském území mohou tito arabové zatím dočasně žít. Jistě víte moc dobře, že dohody z Osla byly uzavřené na prozatimní období 10 let. Takže stejně tak i rozdělení autonomního území na A, B a C.
        Bibi má svázané ruce, neboť sám nemůže přistoupit k násilné deportaci obyvatelstva. Je na mezinárodním společenství, aby vytvořilo tlak na okolní arabské státy a přestalo nesmyslně tlačit na Izrael a tvrdit stále dokola se opakující lži, jako třeba, že Izrael okupuje nějaké území.
        (mimochodem, neexistuje žádná rezoluce RB OSN, která by tvrdila, že Izrael okupuje území nelegálně)
        Je pouze český překladatelský nešvar nerozlišovat mezi legální okupací a nelegální okupací.

          1. Problém je, že vy jste ještě nedoložil ani jednu mezinárodní smlouvu, která by určovala, čí to území je. Já, narozdíl od vás, doložil nade vší pochybnost, že podle mezinárodního práva je to území Izraele.
            Buď je to:
            1) území Izraele
            A nemáme o čem se dál bavit.

            2) je to území nikoho
            Pak na to území má větší právo Izrael, neboť jednal v rámci sebeobrany a tím pádem toto území okupuje legálně.
            Pokud je to opravdu území nikoho, tak je před vámi nelehký úkol. A to sice vysvětlit z pohledu mezinárodního práva Mandátní smlouvu Ligy národů z roku 1922 a následně článek 80 charty OSN.

            3) je to území někoho jiného
            Doložte prosím, koho. Jakého suverénního státu? O žádném nevím.

  6. Jeitteles: K Vámi kritizované Bibiho nečinnosti vůči palestinským Arabům:
    Zkuste promyslet možnost, že to není ani projev slabosti ani nerozhodnosti, ale tiché posilování izraelské pozice v Judeji a Samaří tak, aby až nakonec k nějaké dohodě s Araby dojde, měl Izrael co nejlepší výchozí pozici. Podařilo by se Izraeli udržet Ariel, Maaele Adumim a celý Jeruzalém před 20 lety? Dnes už je vcelku bez debaty, že tyto oblasti budou v rámci konečné dohody součástí Izraele. A proč? Protože se systematicky, potichu pracovalo na jejich posílení…

    1. Před časem byl zde článek, jak se omezila výstavba v Judeji a Samaří. Zároveň se provalilo, že se zvažovalo stažení osad z tého oblasti v rámci jistého plánu – za Bibiho vlády.

      1. Ano, Bibi jako premiér zvažuje z podstaty své funkce různé plány a návrhy. A žádné stažení nenastalo. Co to znamená? Že Bibi je schopný politik, který pro bezpečnost Izraele udělal celkem dost.

      2. Výstavba se zmrazuje zase – za pár hodin bude článek. Nicméně to jsou vždy jen jednotlivé dílčí kroky, taktické přískoky vpřed a vzad v rámci dlouhodobé strategie, která je zcela prokazatelná – počet židovských obyvatel Judeje a Samaří trvale roste.

  7. Pánové, velmi zajímavá debata, v které bych rád pokračoval. Nicméně jednak tento článek brzo „odroluje“ z titulní stránky do zapomnění, jednak se jedná o téma na dlouhodobější debatu, a proto – nechcete pokračovat na Diskusním fóru?

    Nevýhodou je nutnost nové samostatné registrace, protože diskusní účet pro Forum je odlišný od účtu ke komentování článků na hlavní stránce. Výhodou možnost debatovat dlouhodoběji a případně i o jiných tématech.

Komentáře nejsou povoleny.