Izrael vzpomíná obětí válek a teroristických útoků

Izrael vzpomíná obětí válek a teroristických útoků 5.00/5 (100.00%) 14 ohodnocení

עת ללדת ועת למות…. עת להרוג ועת לרפוא…. עת לבכות ועת לשחוק …עת מלחמה ועת שלום10421180_10206368945845096_597544986007652605_n.
Je čas rození i čas umírání… je čas zabíjet i čas léčit… je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas tancovat… čas boje i čas míru. (Kazatel 3,1-8),

Dnes v 16.45 hod. izraelského času začne vzpomínkový ceremoniál v jeruzalémském Památníku obětí válek Izraele a obětí teroru, kterým oficiálně začne Den památky padlých. Ve 20 hodin zazní po celém území minutová siréna, která zahájí Den památky na oběti válek a teroru a současně začne smuteční ceremoniál u Zdi nářku v Jeruzalémě.

Zítra, ve středu 22. dubna v 11 hodin zazní po celém Izraeli dvouminutová siréna a poté budou zahájeny vzpomínkové ceremoniály za padlé vojáky IDF a ostatních ozbrojených sil Izraele na národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě a na tel avivském hřbitově v Kiryat Shaul. Ve 13 hodin bude na Herzlově hoře smuteční vzpomínkový ceremoniál za všechny oběti teroru.

Letos budeme vzpomínat na 23 320 padlých z řad ozbrojených složek státu i z řad civilistů, kteří padli za oběť nenávisti ústící do vražedného teroru. Zatím poslední obětí palestinského teroru byl 25letý Shalom Yohai Sherki z Jeruzaléma, o čemž jsme v našem portálu eretz.cz informovali 16. dubna. V Izraeli není téměř rodiny, z níž by některý z jejich členů nepadl v boji proti nepřátelům země nebo se nestal obětí teroristů.
Nedávno, 27. nisanu (16. dubna)jsme během Jom hašoa vzpomínali na šest milionů obětí o které nacistické Německo a jeho přisluhovači připravili židovský národ. Po druhé světové válce, během níž nacisté zahájili masové vraždění Židů, které eufemisticky nazývali konečným řešením židovské otázky, celý svět jaksi náhle zjistil, jaká tragedie se udála a začal zpytovat svědomí. Částečným výsledkem této pozdní lítosti byla ochota světového společenství reprezentovaného OSN, dopomoci zdecimovanému židovskému národu k založení jeho nezávislého státu. 29. listopadu 1947 proběhlo hlasování členských zemí OSN o rozdělení britské mandátní Palestiny na dva státy – na židovský a arabský. Většina členských zemí hlasovala pro rozdělení nebo se zdržela. Naopak, všechny arabské a muslimské země, které byly členy OSN, hlasovaly proti rozdělení Palestiny, tudíž i proti tomu, aby na části jejího území vznikl arabský, chceme-li palestinský stát. Proti rozdělení země byla i tehdejší palestinská arabská reprezentace. Naopak, židovská reprezentace jišuvu, výsledek hlasování přivítala a zahájila přípravy na vyhlášení nezávislosti. O necelého půl roku později, v pátek, 5. Ijaru 5708 (14. května 1948) v budově tel avivského muzea David Ben Gurion vyhlásil nezávislost Izraele. O den později, bez formálního vyhlášení války, napadlo pět armád arabských států sotva zrozený nezávislý Izrael, který měl šest set tisíc obyvatel, včetně kojenců. V očích arabských vůdců měl být Izrael dvou tří týdenní epizodou než bude zcela zničen a jeho židovští obyvatelé zabiti, vyhnáni nebo zahnáni do moře. Díky též zbraním a dobrovolníkům, které tehdy mladému státu Československo dodalo, se Izrael ubránil mnohonásobné přesile arabských agresorů a ve válce za nezávislost zvítězil. Poté ještě židovský stát čekaly další války a vojenské akce, v nichž musel obstát, aby uhájil nejen svou existenci, ale aby zabezpečil nerušený život svým občanům. Během 67 let existence Izraele dokázali jeho občané nejen ubránit nezávislost své vlasti, ale proměnili tento nepatrný proužek země v kvetoucí zahradu s nejmodernějším zemědělstvím, průmyslem, medicínou a proměnili Izrael ve světovou velmoc v moderních technologiích.
Většina věřících Židů, ať již žijících v Izraeli nebo v diaspoře, považuje Stát Izrael za první výhonek našeho vykoupení – ראשית צמיחת גאולתנו.