Nad Teheránem zní Óda na radost + video

Nad Teheránem zní Óda na radost + video 4.50/5 (90.00%) 10 ohodnocení

indexTitulek by mohl být mylně interpretován jako přirovnání pro Íránské úspěchy během jednání o   jaderném programu. Není tomu ale tak,  chceme hovořit skutečně o Beethovenově deváté symfonii a Ódě na radost, která je mimo jiné také hymnou Evropské Unie. Ale pěkně popořádku. Je třeba uvést, že v Íránu existoval symfonický orchestr již před 80 lety, brilantní hudební těleso přežilo i revoluci v roce 1978 při níž byl svržen šáh Réza Pahlaví (pro českého čtenáře jistě není bez zajímavosti, že krátce před islámskou revolucí  mu byl roku 1977 udělen řád Řád bílého lva a čestný doktorát University Karlovy). Během vlády prezidenta Mahmúda Ahmanínežáda (Mahmoud Ahmadinejad) byl symfonický orchestr zcela paralyzován. V roce 2010 hudebníci přestávali dostávat již beztak nízké platy a poslední vystoupení byl přehrání hymny při vojenské  přehlídce. Současná vláda se rozhodla napravit tuto křivdu a navrátit  orchestru původní význam a dodat mu lesku. Prezident Hassan Rouhani studoval ve Skotsku, před tím pobýval v Paříži, proto mu jistě není cizí , jaký význam připisují evropané kultuře. Do vlasti byl povolán dirigent Alexander Rahbari, který zemi opustil v roce 1977 a působil v evropských metropolích. V roce 2005 přijel do Teheránu dirigovat opět symfonický orchestr ale byl označen za hanobitele íránské kultury a odešel opět do emigrace. Nyní byl k dirigentskému pultíku povolán zpět . První koncert, který s tímto zajímavým tělesem nastudoval byla právě Beethovenova devátá symfonie s Ódou na radost. Její význam, nejen v hudbě, ale i v politice je Rahbarimu dobře znám , osm let působil jako dirigent Bruselského symfonického orchestru. Současné nastudování Beethovenovy symfonie přichází jako krok novým směrem ze strany vládnoucích kruhů v Teheránu, na první koncert přišly všechny politické špičky a orchestr byl uvítán potleskem ve stoje ještě před zahájením koncertu. Provedení bylo skvělé a samotným dirigentem označeno za zázrak. Není bez zajímavosti, že v orchestru jsou velmi silně zastoupeny ženy. Všechny samozřejmě v tradičním íránském oděvu, ale přece hrají a zpívají evropskou, chcete-li křesťanskou hudbu. Zdá se, že tento krok íránské vlády má hlubší význam.

Země jejíž představitelé chodí na koncerty vážné hudby, přece nemůže být tak strašná. To, že potom žádají vyhlazení obyvatel jiné země lze v euforii přeslechnout a kromě toho v samotném Íránu přece žijí také židé a těší se svobodě náboženství. Případní inspektoři, kteří přijedou kontrolovat íránské jaderné elektrárny a urychlovače, uvidí vše v jiném světle, když před tím, než půjdou kontrolovat navštíví koncert vážné hudby, která je tak důvěrně známa. Anebo je všechno jinak, obrátíme-li latinské pořekadlo „Inter arma silent Musae“ , pak mluví-li Múzy není války a v Teheránu se chtějí přiblížit Evropě a přitom si zachovat svojí kulturu, pak je hudba tím nejsrozumitelnějším prostředkem.

Sanjari_menuhin
Foto: Wikipedia

Připomeňme také, že s Teheránským symfonickým orchestrem hrál v roce 1967 i Jehudi Menuhin. A kola dějin se otáčejí stále, nemůžeme proto vyloučit, že v Teheránu bude opět hostovat izraelský hudebník a teheránský orchestr přijede do Izraele s novým nastudováním Beethovenovy Deváté symfonie a Óda na radost zazní stejně jako v Teheránu v německém originálu. Nemůžeme ale ani pominout skutečnost, že i v bráně do inferna v Osvětimi zněla hudba a hráči v orchestru doslova hráli o život. Věřme, že tato obnova orchestru v Teheránu je něčím úplně jiným.

 

Uvádíme text v originále a překladu P. Eisnera (zdroj Wikipedia)

Německý originál
An die Freude
Freude, schöner Götterfunken,
Tochter aus Elysium!
Wir betreten feuertrunken,
Himmlische, Dein Heiligtum.
Deine Zauber binden wieder,
Was die Mode streng geteilt,
Alle Menschen werden Brüder,
Wo Dein sanfter Flügel weilt.
Wem der große Wurf gelungen,
Eines Freundes Freund zu sein,
Wer ein holdes Weib errungen,
Mische seinen Jubel ein!
Ja, wer auch nur eine Seele
Sein nennt auf dem Erdenrund!
Und wer’s nie gekonnt, der stehle
Weinend sich aus diesem Bund.
Freude trinken alle Wesen
An den Brüsten der Natur;
Alle Guten, alle Bösen
Folgen ihrer Rosenspur.
Küße gab sie uns und Reben,
Einen Freund, geprüft im Tod;
Wollust ward dem Wurm gegeben,
Und der Cherub steht vor Gott!
Froh, wie seine Sonnen Fliegen
Durch des Himmels prächt’gen Plan,
Laufet, Brüder, eure Bahn,
Freudig, wie ein Held zum Siegen.
Seid umschlungen, Millionen.
Diesen Kuß der ganzen Welt!
Brüder! Über’m Sternenzelt
Muß ein lieber Vater wohnen.
Ihr stürzt nieder, Millionen?
Ahnest du den Schöpfer, Welt?
Such‘ ihn über’m Sternenzelt!
über Sternen muß er wohnen.
(Friedrich Schiller)
Český překlad
Óda na radost
Radosti, ty jiskro boží,
dcero, již nám ráj dal sám!
Srdce vzňaté žárem touží,
nebeský tvůj krásy chrám.
Kouzlo tvé teď opět víže,
co kdy čas tak dělil rád,
zástup lidstva sbratřen blíže
cítí van tvých křídel vát.
Komu štěstí v žití přálo,
v příteli že štít svůj máš,
komu věrnou ženu dalo,
mísit pojď se v jásot náš!
Sám byť jenom jednu duši
svojí na tom světě zval!
V díle tom kdo nezdar tuší,
od nás ber se s pláčem dál!
Radost každá bytost sáti,
přírodo, chce z ňader tvých;
zlý a dobrý chce se bráti
v jejích stopách růžových.
Révy žár nám, pocel smavý,
na smrt věrný přítel dán;
vášně plam dán červu žhavý,
světlý cherub dlí, kde Pán.
Dál, jak jeho slunci roje
nebes modrou nádherou,
spějte, bratří, drahou svou
směle, jak by rek šel v boje.
V náruč spějte, milióny!
Zlíbat svět kéž dáno nám!
Bratři! Hvězd kde žárný stan,
dobrý Otec zří z mlh clony.
Dlíte v prachu, milióny?
V bázni tvůrce tuší svět?
Pátrej, hvězd kde bezpočet!
V záři ční tam božské trůny.
(překlad Pavel Eisner)