Paraša Tazria – Mecora (Lv 12,1-13,59 a 14,1-15,33)

Paraša Tazria – Mecora (Lv 12,1-13,59 a 14,1-15,33) 4.89/5 (97.78%) 9 ohodnocení

1 tora12,4
בכל קדש לא תגע ואל המקדש לא תבא עד מלאת ימי טהרה
Nedotkne se ničeho svatého a nevejde do svatyně, dokud neskončí dny jejího očišťování.
Každý člověk by si měl uvědomit, že nemůže mít žádný kontakt se svatostí a že nemůže vejít do Chrámu, který je příbytkem Boží imanence, pokud před tím nebude na sobě dlouhodobě intenzivně pracovat, aby se očistil od svých hříchů a zkaženosti. Člověk nemůže dospět ke svatosti, aniž by se dříve neoprostil – neočistil od všech svých negativních vlastností. (Elimelech Weisblum z Leżajska, 1717-1787, autor díla Noam Elimelech)

12,5
ואם נקבה תלד וטמאה שבעים
Jestliže porodí děvče, bude nečistá dva týdny…
Naši učenci říkali, že rodička je povinna přinést oběť za hřích, protože v době, kdy měla porodní bolesti se zapřísáhla, že již nebude žít se svým mužem. Potom však své přísahy litovala, neboť měla radost ze svého novorozeněte a zapoměla na své porodní bolesti. Proto musí přinést oběť za hřích, aby odčinila svou přísahu, kterou nevyplnila.
(Rabi Šelomo Efraim Luntschitz, 1550-1619, rabín v Praze a autor díla Klí jakar)

Malomocenstvím trestal Hospodin lidi za jejich hříchy, tedy nemoc byla důkazem Božího trestu za nějaký špatný čin. Tak jednal Hospodin, když Miriam a Áron pomlouvali Mojžíše- hřích לשון הרע, jak se uvádí v Nu 12,1-10.
Mojžíš poté slovy א-ל נא רפא נא לה prosí Hospodina, aby uzdravil jeho a Áronovu sestru Miriam (Nu 12,13). Hospodin se slituje, uzdraví ji, ale až po sedmi dnech. Sedm dní musela žít malomocná Miriam v odloučení mimo tábor.
Proto také ránu malomocenství neposuzuje lékař, ale kněz – כהן, neboť malomocenství jako trest za hřích má duchovní podstatu. Je trestem za přestoupení či neuposlechnutí Božích přikázání.

Začínající měsíc ijjar – א י י ר můžeme číst jako první písmena (zkratku) slov:
אני י-י רפאך = Já jsem Hospodin, já tě uzdravuji (Ex 15,26).
Kdy můžeme počítat s pomocí Boží při uzdravení? Tehdy, když budeme ochotni přijmout nejen uzdravení těla, ale též naší duše.