PESACH 5775

PESACH 5775 5.00/5 (100.00%) 11 ohodnocení

Table Set for SederV pátek večer, 3. dubna , zasedneme po večerní bohoslužbě k slavnostně prostřeným stolům a kidušem – posvěcením svátku zahájíme první sederovou večeři jíž zahajujeme osmidenní svátek Pesach. Svátek má čtyři názvy:
חג הפסח – svátek překročení, neboť Hospodin překročil domy synů Izraele, na nichž bylo znamení krve obětovaného beránka a nezabíjel v nich prvorozené.

חג המצות – svátek nekvašených chlebů – macesů. Při odchodu z Egypta museli synové Izraele odejít ze země svého otroctví ve spěchu, a proto neměli čas zadělat těsto na chléb, který by si vzali s sebou na cestu. Vzali pouze mouku a teprve až po východu z Egypta pekli za pochodu macesy čili nekvašený chléb.

חג האביב – svátek jara. Měsíc, v němž synové Izraele vyšli z Egypta se nazývá nisan. Tento název měsíce si však Židé přivezli až z babylónského zajetí koncem 6. století př.o.l. Jeho původní biblický název je חודש אביב – měsíc jara.

חג החירות – svátek svobody. Egypt se nazývá v prvním přikázání „domem otroctví“. Tento název odhaluje holou pravdu, neboť Egypt vděčil za svou velikost a bohatství těžké práci nesčetných tisíců otroků. Zajímavá je i gematrie (číselná hodnota hebr. písmen) slova „Egypt – „מצרים, t.j. 40 + 90 + 200 + 10 + 40 = 380. Stejnou číselnou hodnotu má zkratka názvu nedávno zaniknuvší velmoci Sovětského svazu, S.S.S.R. – ס.ס.ס.ר., t.j. 60 + 60 + 60 + 200 = 380. Starověký Egypt byl klasickým příkladem otrokářské velmoci Blízkého východu. V moderních dějinách byl Sovětský svaz též určitým druhem otrokářského státu, v němž nemohli lidé svobodně vyjádřit své názory, které se neztotožňovaly s názory komunistické strany, nemohli svobodně cestovat a mnozí nemohli ani svobodně umělecky tvořit.

V úvodu pesachové hagady, kterou čteme o dvou sederových večerech, pronášíme aramejský text „ha lachma anja… – To je chléb bídy, který jedli naši otcové v egyptské zemi. Každý, kdo hladoví, ať přijde a pojí, každý, kdo je v nouzi, ať přijde a slaví Pesach…“ Proto je velkou micvou pozvat chudého či chudé souvěrce ke slavnostnímu stolu, aby byli našimi hosty. Jeden ze zakladatelů etického hnutí – תנועת המוסר, rabi Israel Salant (1810-1883) říkal, že viděl mnoho lidí starajících se o duchovní blaho svých bližních, ale zapomínajících na jejich blaho hmotné. „Viděl jsem mnoho mužů stojících u dveří synagógy, jak zvou kolemjdoucí: „Kedeuša, keduša, pojďte se připojit k minjanu!“ Ale zatím jsem ještě neviděl člověka, který by stál u dveří svého domu a zval by kolemjdoucí: „Vejděte a zasedněte se mnou k prostřenému stolu.“
Před Pesachem je také zvykem pomáhat chudým souvěrcům, tzv. kimcha d’pischa. Pokladník synagógy (gabaj) nebo rabín přijímá dobrovolné peněžní dary od souvěrců a poté se za ně nakoupí potraviny pro svátek Pesach, které se pak rozdají chudým souvěrcům. Tento zvyk lze vystopovat již v Jeruzalémském talmudu, traktát Baba Batra, kap. 1, halacha 4.

Je zvykem, že když prostíráme slavnostní tabuli na sederovou večeři, prostřeme ještě o jedno místo navíc než přijde hostů. Toto volné místo je určeno pro proroka Elijáše, který nás může tento večer třeba v převleku za chudého Žida navštívit a poprosit nás, zda bychom jej nepozvali na sederovou večeři. Ze strany proroka Elijáše to je zkouška, kdy prověřuje, jací jsme lidé, jak se chováme k chudým a potřebným.

Všem čtenářům a příznicvcům portálu eretz.cz přejeme chag ha-Pesach kašer ve-sameach – חג הפסח כשר ושמח!