Sté výročí genocidy Arménů v Turecku

Sté výročí genocidy Arménů v Turecku 5.00/5 (100.00%) 8 ohodnocení

armenska genocida-uvodDnes, 24. dubna si arménský národ a arménská komunita v Izraeli připomíná sté výročí první genocidy ve 20. století, jíž padlo za oběť jeden a půl milionu Arménů.
Po Rusko-turecké válce, kterou Osmanská říše (Turecko) prohrála, zasedal roku 1878 Berlínský kongres, který uznal nezávislost Srbska, Černé Hory a Rumunska. Tyto nové nezávislé křesťanské státy zvětšily své území na úkor Osmanské říše. Toho roku vzniklo také autonomní Bulharské knížectví. Kongres též přiznal Řecku územní zisky na úkor Turecka. Také Arménie se stala Berlínskou smlouvou z r. 1878 součástí evropských zájmů a evropské humanitární pomoci. Sultán Abdulhamid II. se obával, že tím ztratí vliv nad územím obývaným Armény a rozhodl se zastrašit Armény a pohrozit tak evropským křesťanským mocnostem. Plánované zastrašení Arménů se zhmotnilo v jejich vraždění v letech 1895-6. Této řeži padlo za oběť podle různých pramenů 80 – 300 tisíc Arménů. Také roku 1909 zmasakrovali Turci na 30 tisíc Arménů v Kilíkii. To byla však předehra ke genocidě Arménů, která probíhala v letech první světové války (1915 – 18).

Židé, kteří se o dvě a půl desetiletí později stali obětmi nacistického holokaustu, bychom měli vzpomenout i genocidy arménského národa. Věříme, že podobně jako německý národ, tak i turecký se vyrovná se svou historií a přizná, že tehdejší osmanský sultán, politici a armáda učinili to, čemu se říká genocida. Bylo by velmi chvályhodné, kdyby současná politická reprezentace Turecka k tomuto kroku našla odvahu.

Armeni genocida-mapa